regule macron

(občas)Změní regule

Podle svých potřeb. Vznešená zákonodárná vůle, se někdy ze zvyku ještě říká, ale popravdě si spíš dvě mafie rozdělují teritorium.  Evropskounijní antitrustová komise v lednu pozastavila a začala šetřit, zda-li akvizice francouzských loděnic  Chantiers de l´Atlantic Saint-Nazaire italským Fincantieri, neodporuje evropským antitrustovým normám. Na popud Francie, a aby to mělo větší váhu,  přidalo se i Německo. Podle vyjádření bruselských politruků by akvizice mohla významně narušit konkurenci v sektoru stavby lodí, k narušení by mohlo dojít nejen v evropské, ale prý i ve světové rovině. Tolik úřad evropskounijního komisaře.
     Není to očividná hloupost nebo podvod? Evropská unie, jak omílají donekonečna všechny jejich servilní složky, vznikla proto, aby Evropa lépe konkurovala světovým gigantům, nyní když se spojí dvě evropské loděnice, nebezpečně to naruší  konkurenci na planetě. Samozřejmě to nic nenaruší, pravdou je to druhé – podvod. Zájmy osy Německo-Francie by mohly být dotčeny, a pak už na komedii o demokracii a svobodě není čas. V chrámu evropskounijní svobody a pravdy se holduje jen těmto zájmům, ostatní pokud se domnívají, že mají též na něco nárok, se mýlí, včetně pravdy a lásky.
      Problémem není konkurence, ale možnost, že by vznikl významný gigant v sektoru, který by konkuroval čínským a americkým loděnicím a... byl italský. Finanční objem akviziční operace přitom nepřesahuje objemy stanovené evropskými normami, v tomto případě by žádost Francie o přezkoumání nemohla v Bruselu uspět a automaticky by byla odmítnuta, ale k francouzské žádosti se přidalo i Německo, a pak se tím EU už musí zabývat.
      Bývalý francouzský prezident Holland dojednal s Itálií dohodu o převzetí francouzských loděnic italským Fincantieri. Macron posedlý antiitalskou fobií okamžitě nařídil podobné dohody zablokovat. Přenechání francouzských strategických  podniků, včetně letišť, Němcům, Kataru, Číňanům, mu nečiní problém, Převzetím francouzských loděnic by se Itálie stala hlavním evropským producentem lodí, v dohodě s Hollandem se podobným způsobem otevřel prostor pro francouzskou aeronautiku. Idea, že by se přístav Saint-Nazaire, kde se staví i lodě typu Mistral, dostal pod italskou kontrolu, se nelíbí nejen Macronovi, ale i francouzským generálům. V tomto případě se chápe jádrová evropskounijní země, jako cizí mocnost, s potenciálním nebezpečím pro budoucnost. To je obraz evropskounijní reality, na jedné straně brutální a bezohledná hra skrytých zájmů, na druhé straně tyátr o demokracii a sjednocené Evropě, dnes a denně papouškovaný v české televizi. Uvedený příklad je flagrantním porušením evropského partnerství, záměrné zablokování vývojových možností italského průmyslu.
      Fúzí Alstomu a Siemens, vznikne průmyslový kolos, který jediný v sektoru železniční infrastruktury by měl být schopen konkurovat Američanům a Číňanům. Merkelová a Macron udělali všechno pro to, aby tento velký  konglomerát mohl vzniknout. V nedávné dohodě mezi Německem a Francií v Aachen, je to jeden z klíčových bodů, vytvoření, co nejintegrovanější struktury německo-francouzských podniků. Je to svaté právo všech, volit si partnery, něco jiného je už ovšem stav, pokud si tito partneři rozparcelují Evropu podle svých zájmů a vzájemně se v tomto podporují, pak jde o politicko-ekonomický kartel.
      Fúze Siemens s Alstomem překročila svým rozsahem limity, které definují evropské normy a komisařka Margrethe Vestager ji vetovala.  A vzápětí dorazila společná žádost německá a francouzská o změnu antitrustových regulí. Ekonomičtí ministři Francie a Německa, Le Maire a Altmaier, společně prohlásili, že regule jsou sice nutné, ale ty současné se musí změnit, aby byly na výši industriální politiky a podporovaly evropské konkurenční možnosti na světovém kolbišti. Samotná kancléřka: „Musíme najít vůli v Evropě a změnit regule o konkurenci“. Evidentně vůli už našla. Tedy pokud regule ohrožují nás dva, musí se změnit, pokud někdo ohrožuje nás, regule se musí najít.