vox abascal rivera

VOX Andaluz

38leté socialistické vládnutí v Andaluzii skončí s největší pravděpodobností ve středu s hlasováním o důvěře nové vládě, významný je též průlom mimo systém stojící hnutí VOX do mocenské struktury. V optice evropské politiky je to významnější jev než víc nebo méně hlasů té či oné populistické strany, podařil se totiž nečekaný průlom do skomírajícího sociálně demokratického španělského bastionu tvrdě ovládaného nejbigotnější evropskounijní ideologií.
     Politický systém dospěl ke zlomovému bodu, rozdíly na sociálně demokratické platformě přestaly být viditelné, nikdo už moc nechápe rozdíl mezi socialisty a lidovci,  Podemos se od nich liší jen extrémnější rétorikou. Průlom VOX se nekonal ve znamení běžné partajní infantilnosti termínů: dáme vám a jsme lepší, jsme méně korumpovaní a oni jsou horší, zařídíme to.
        VOX stojí mimo konsensuální monopol mediálního žargonu západoevropských zemí typu „antifašisté, antirasisté“, mimo pseudopokrok partajních a mediálních nomenklatur. Nomenklatury definují VOX: fašistický, frankistický, populistický, homofobní, euroskepticistický atd., naštěstí ve východní Evropě ještě nedošlo k tomuto typu společenského zhloupnutí.
      VOX trpí v očích partajních teokracií těžkým hříchem, je „antiústavní“ - hlasuje se přece, aby se vládlo nad ústavou, pod ústavou, kolem ní, ale nikdy ne s ní, napsal historik Salvador de Madariaga. VOX je nebezpečný z mnoha důvodů: slibuje, že se skoncuje s ústavním klientelismem, který roste na neefektivním systému regionálních autonomií, zmizí tisíce dobře placených jobů, neprůhledná mocenská struktura lokálních feudálů téměř orientálního charakteru. Konec diktatury LGBTB, lidé jsou tím  už unaveni a nebo dokonce mají strach.
     Někteří komentátoři vidí v průlomu VOX vzpouru lidu proti vykonstruovanému veřejnému mínění. Pocit frustrace z režimu je naštěstí větší než rezignace. Monarchie partají by mohla být zničena, Španělsko se postavilo proti sovětizujícím principům a konečně se přidalo k ostatním evropským národům, kde se populismus pomalu nastoluje.
       Program VOX. Něco jiného než pokroková demokracie a kulturní marx-leninismus, žádná antifašistická antikultura, které ve Španělsku říkají antifrankismus. Kulturním bolševikům už nezbývá nic kromě antifašistických blábolů. VOX chce potlačit genderovou diktaturu a chaos španělských autonomií. Velkým problémem VOX je Einsteinův výrok - problémy nevyřešíš s těmi, kteří je způsobili, kteří degradovali národní suverenitu.
      Velkým bojovníkem proti VOX je středová strana Ciudadanos, která se instalovala na rozhraní mezi socialisty a lidovci, moc se neví, kdo jsou, ani kdo je volí. Ironií osudu, že v Andaluzii bez podpory VOX nemohou vládnout.  Šéf Ciudadanos Rivera objíždí Španělsko a hlásá vytvoření bariéry proti VOX, andaluzští představitelé Ciadadanos jsou vstřícnější, s VOX nechtějí jednat, ale vládnout s jejich hlasy jim nevadí. Jednání s VOX přenechali lidovcům.
      VOX v Andaluzii (11%) volili převážně muži, strana má nejmladší voličský průměr, na Istagramu má ze všech partají největší sledovanost, šéf národního vedení VOX Abascal má z politiků nejvíc příznivců na sociálních sítích. Volí je dělníci, malí obchodníci, nižší střední třída. Je to otevřeně pravicové hnutí, které na rozdíl od lidovců není zatíženo ideologickým virem evropskounijního mainstreamu. VOX má proti sobě všechna velká média, dobrou zprávou je, že asi vliv médií nebude dnes už tak mocný.
    Ministerský předseda Sanchez prohlásil, že pokud budou ženy v Andaluzii kráceny na právech, vstoupí do hry centrální moc, chtěl vsugerovat veřejnosti, že prioritní požadavek VOX pro podporu při hlasování o důvěře - zrušení zákona o genderovém násilí nebo jeho reformulace ve smyslu násilí proti ženám, mužům, starým a dětem - odporuje základním lidským právům. Dalšími požadavky VOX je zrušení zákona o demokratické paměti (zákon diktuje, jak chápat historii) a zákona o ochraně asociace LGTBI. Dalšími  požadavky je snížení fiskální zátěže a zúžení administrativy, podpora venkovskému prostoru a jeho způsobu života, větší podpora rodině a porodnosti. Jádrem sporu jsou pouze ideologické zákony, všechno ostatní je celkem nevýznamné, svědčí to o tom, že demokracie kromě ideologie už nemá o čem diskutovat.
       Ciudadanos odmítli v Andaluzii s VOX jednat o příští vládě, vládnout by chtěli, jednání přenechali lidovcům. Ve čtvrtek vedení VOX oznámilo, že po jednáních s lidovou stranou, strana podpoří v hlasování o důvěře andaluzskou vládu. Lidovec Juanma Moreno bude ministerským předsedou, VOX podpoří politickou změnu v Andaluzii. Alberto Rivera, šéf španělských Ciudadanos prohlásil, že dohoda lidovců s VOX o podpoře nové vládě je mokrým hadrem, který se Ciudadanos  necítí povinni respektovat.
     16. ledna bude andaluzský parlament hlasovat o důvěře, lidovci a Ciudadanos dojednali 90bodovou dohodu o programu příští vlády, ale bez 12 poslanců VOX nedostanou důvěru. Poněkud bizarní situace, Ciudadanos se tváří, jakože VOX nepotřebují k vládnutí, lidovci pragmaticky pakt o podpoře vlády dojednali. Ve středu večer podepsal VOX dohodu s lidovou stranou a zavázal se podpořit v hlasování o důvěře vládu lidovci-Ciudadanos. Lidovci se zavázali, že budou usilovat o omezení ideologického ovlivňování školství, větší podpora rodině, podpora ochraně hranic, spolupráce s národní policií při identifikaci 52000 ilegálních imigrantů, podpora tradiční andaluzské kultuře, jako je tauromachie, flamengo, tradice svatého týdne. Fiskální reforma, depolitizace sanitárního systému, ideologická a politická neutralita v andaluzské televizi atd. V dohodě se nic nepraví o zrušení zákona o genderovém násilí. Je pouze na lidové straně, jak se bude cítit zavázána dohodu s VOX ve vládě prosazovat, někteří komentátoři se domnívají, že působením VOX se celá lidová strana  posune doprava ke své iniciační ideologii, která se od VOX moc neliší.
     VOX sice bude stát mimo vládu, ale aby se vůbec mohla nová vláda ustavit, musí mít lidovci, Ciudadanos a VOX většinu v sedmičlenném předsednictvu parlamentu, Marta Bosquet z Ciudadanos byla s podporou VOX zvolena předsedkyní parlamentu, Ciudadanos chtíc nechtíc  museli podpořit kandidáta VOX do předsednictví parlamentu a to samo o sobě je považováno za velmi významné vítězství VOX.