Srbové, jak zarputilí..
Dokumentární film (viz. https://youtu.be/WH6vanKspyc) francouzských filmařů Eddy Vickena a Yvona Bertorello „Křesťané v nebezpečí“, byl honorován na filmovém festivalu v srbském Kruševacu jako dokument roku a nejlepší dokument na festivalu v Zaječaru. Film je oceňován i ve Francii. O Kosovu. Srbové zde vidí svůj Jeruzalém, spousta raně středověkých chrámů pevností, estetická a spirituální síla těchto míst nemá nikde v Evropě obdoby. Křesťanské pevnosti a duch civilizace střeží s donquichotskou zarputilostí poslední srbští obránci. Dokument francouzských filmařů je velmi působivý.
Nejen u kosovských Albánců, ale i u evropskounijních politruků jsou Srbové v nemilosti, a ti kosovští obzvlášť. Zlomek původního srbského obyvatelstva zuby nehty brání svoji zemi a identitu. Vyhnáni s požehnáním evropskounijních fanatiků. Na severu Kosova kolem Mitrovice žije kolem 60000 Srbů, jejichž autonomii v tzv. Statutu srbských obcí vydávala před několika lety evropskounijní propaganda za největší úspěch komisařky Ashtonové. Ani tento minimální kompromis Albánci nepřijali a Statut nebyl nikdy realizován.
Evropská unie jedná, manipuluje a především vyvíjí nehorázný nátlak na Srbsko, aby uznalo nezávislost Kosova. Kosovo považují Srbové za kolébku národa, za historický a architektonický poklad své kultury. V bitvách o Kosovo krvácel srbský národ. V roce 1389 v dramatické bitvě výkvět srbského národa, veden knížetem Lazarovičem, čelil osmanské armádě sultána Murada, Milo Obilič, bratranec srbského knížete se přiblížil k tureckému vojsku, vydával se za dezertéra a vyžádal si hovor se sultánem. Během hovoru sultána zabil nožem. I tak Osmani bitvu a celou válku vyhráli a staletí žili Srbové v tureckém jhu. "Ztráta Kosova znamená vítězství Osmanů a poddanství křesťanské civilizace", říká v dokumentu srbský historik.
Kosovští Albánci, ve velké většině muslimové, jsou nejrychleji rostoucím etnikem v Evropě (ostatní vymírají), před první světovou válkou tvořili v Kosovu menšinu, vysoká porodnost je úžasná zbraň, dnes je jich v Kosovu přes 90%. Domnívají se, že země je jejich a Srbové a křesťanství nemají právo na existenci.
Filmový dokument evokuje spiritualitu chrámů a klášterů se zbytky Srbů kolem, utopených v albánském moři. Gračanica, obzvlášť nebezpečné místo, pouze 9km od Prištiny. Spousta Srbů bylo beze stopy uneseno. Jsou to oběti evropskounijního míru, říkají pozůstalí. Přes pogromy zde zůstávají, hospodaří na polích kolem enkláv, "V noci se nespí, všechno by nám ukradli. Jsme gardisty našich chrámů. Budoucnost - doufáme v boha“. Ta síla, ta odvaha, v Evropské unii bez paralely. Bez Srbů je bývalá kultura mrtvá. Staletá rovnováha mezi náboženstvími a etniky byla narušena. Orahovec: Před dvaceti lety zde žilo 5000 Srbů, dnes 250 v perimetru 300metů kolem chrámu. Podobné v dalších místech.
Srbové jsou vedeni nějakým zvláštním optimismem: setrvávají v nebezpečných ghettech, opravují chrámy, v Prizrenu historické budovy semináře, hospodaří na svých polích, zemědělskou produkci nesmí nikde prodat..
Žádné komentáře:
Okomentovat