zapad vychod

Východoevropská perspektiva

Stačí pár dní v Maďarsku a v Chorvatsku, aby se po návratu (do Švýcarska) člověk cítil jako ve třetím světě, píše ve švýcarských LesObservateur Stéphane Montabert. Maďarsko a Chorvatsko  nejsou multikulturní ve smyslu slova, jak na nás zírá ve velké části Evropy. Nepatroluje tam armáda v ulicích, není to zapotřebí. V městských centrech nejsou davy agresívní bídy, ani nebezpečné tlupy, ani černé siluety zahalených od hlavy k patě. Nepanuje tam pocit strachu, který média banalizují, ani teroristické atentáty uskutečněné nebo odhalené předem, ani bariéry betonu v ulicích, žádné nesmyslné muslimské požadavky při každé příležitosti a nakonec odsouhlasené politickou kastou. Nejsou tam hordy invaze, která se ve veřejném pokrytectví vydává za uprchlíky, a která zničí každý lokální život. 
       V těch zemích není vše dokonalé, ale jejich dynamika je pozitivní, prostředí dobré a atmosféra naděje - úplně odlišné od západní Evropy, kde se lidé uzavírají a v noci opevňují s vyhlídkou, že zítřek bude ještě horší.
       Ať je to ve starém Maďarsku nebo mladém Chorvatsku, lidé jsou hrdí na svou zemi. Na jihozápad od Budapešti jezero Balaton, největší ve střední Evropě, nad ním ční  benediktinské opatství Tihany. Založil král Ondráš 1055, je tam pochován, dvě stě let před zakládající smlouvou prvního Švýcarska. Vzbuzuje respekt kontemplace nad hrobkou krále v prostředí, kde žije duch doby. Vyslovit se podobně v západních zemích nelze.
      Stačí se vrátit do přítomnosti (Švýcarska), aby byl člověk udeřen do tváře, mainstreamové noviny plné lží, fakta jiná, střepy hrozné pravdy, kterou nevidí jen slepý a pouze ideologičtí fanatici odmítají vidět.
    Novinové zprávy posledních dní: „žadatel o azyl“ v Německu se rozzuřil, nedali mu totiž auto; profesor v Holandsku vysvětluje, že Holanďané si musí zvyknout, že brzy budou menšinou ve vlastní zemi, a v podstatě je to tak dobré; muslimská žadatelka o job odmítla podat ruku náboráři (byl pokutován pro kulturní ignoranci); yezidská ex-otrokyně prchla z Německa zpátky do Iráku, když svého otrokáře z islámského státu potkala v azylovém úřadě; syrská rodina dostane 5000 eur měsíčně a byt 220m2 ve velkorysém Německu; naturalizace teroristy ve Westminsteru; MMF počítá, že do 2050 do Španělska přijde dalších 5.5 milionu imigrantů.
      Není to vyčerpávající zpravodajství posledního týdne. Stovky podobných stejné fazóny. Nikdy to nebylo tak hrozné. V mainstreamových médiích oficiální (polo)pravda tradičně levicově natřená, komentáře slepé  věrnosti k Evropské unii. Pro pochopení reality je třeba hledat fakta na periferii informačních monopolů, k politicky nekorektnímu, k argumentům a reflexím ikonoklastů.
     Názorová pluralita, nezbytná k pochopení, se po migrační invazi na evropský kontinent, brutálně potlačuje. Oficiální média zpracují informaci servilním způsobem, ozdobí vynuceným entuziasmem a soucitem s imigrační invazí. Naštěstí se jim nedaří modelovat veřejné mínění podle svého přání, a tak jednoduše pomalu téma opouští. Se samotným pojmem imigrace se helvétská média pokouší vyvolat dojem, že slábne, statistiky se neuvádí. Evidentně jsou lidé schopni rozpoznat, že pravda se skrývá nebo se přímo lže.
      V analýzách se vyjevuje, že pokud média nejsou ochotna se zabývat nepříjemnou pravdou, je to za cenu poklesu lektorátu. Sebevražda zcela iracionální, před pár měsíci tak skončil Le Matin. Další média jsou na podobné cestě, jejich iracionalita není než kapkou v moři. Sebevraždy ve všech možných rovinách. 
        Merkelová zlovolně nerespektovala zákon a vpustila do země miliony osob, invaze ve směru Německo. Nikdo ji k tomu nenutil? Politická sebevražda. Další politické formace i jinde ji následují. Nasměřují své země do šílené trajektorie dřív než budou vykopnuti od moci. Není to absurdní?
         Údajní moralisté, funkcionáři a agenti všech možných neziskovek, všude v Evropě pracují na tom, aby sem přišla muslimská populace, neadekvátní, nárokující, agresívní. Dají v sázku život svých vlastních dětí v zemi, jejíž rozklad se snaží uspíšit. Ať už jde o veřejné finance, redistribuční politiku, důchody, sociální pojištění - všechno hodit za hlavu a co nejrychleji.
        A navíc západní populace už neplodí děti v dobrovolné genocidě. Důvody evropské sebevraždy jsou diskutovatelné, ale nikoliv fakt samotný. Jakoby všechna politická rozhodnutí, všechny aliance, všechny plány byly nasměrovány tímto směrem. Sebevražda politická, mediální, ideologická, ekonomická, kulturní. Jde o cynický kalkul části elit? Důvodem je antibílý masochistický rasismus směřující k eliminaci velké části západní civilizace?  Poslední nihilistická pulsace generace osmašedesátníků?
        Jedna věc je jistá. Ne celá Evropa se rozhodla umřít. Tento osud čeká bez milosti na Francii, Německo, Británii, Belgii a některé další země. Ptejme se, co čekalo křesťany v Libanonu, bílé v jižní Africe, Armény v Turecku? Nic jiného nepotká ty národy, které jsou vlažné a líné, když je jejich přežití ve hře. Jiné národy uchopily podstatu a jsou ochotny výzvě čelit. Nemám vůbec žádnou pochybu o kapacitě přežití v Maďarsku, Polsku a jinde na východě, ať už pařáty OSN a Evropské unie jsou jakkoliv dlouhé. Přežití evropské civilizace má budoucnost ve východní Evropě, západní už je nenávratně ztracena.