digitalni vek

Doba digitální

V tramvaji si občas připadáte jako v depozitáři loutek, žádný osobní kontakt, mladí a dnes i staří fascinováni smartphonem, připomínají roboty, které sem poslala jiná planeta. Jejich komunikace s centrem bude určitě extrémně důležitá. Jaké důsledky bude mít tento jev pro společnost se dost dobře nedá odhadnout, ale moc dobré nebudou, dnes už je jasné, že masa zahleděná do smartphonů je lehce ovladatelná a manipulovatelná.
      Profesorka psychologie Jean Twenge za San Diega v The Conversation o návycích digitálního věku u nejmladších ročníků. Většina z nás dnes stráví s digitálními médii podstatně víc času než před deseti lety. Mládež už vyrostla se smartphonem, její vztah k tradičním médiím, jako kniha a film, je podstatně jiný než to bylo u mládeže ještě před deseti lety. Spolu s kolegy na uni se od 1976 zabývám vyhodnocováním chování milionů teenagerů v USA a dnes se to blíží seismické změně. Všechno se to točí kolem displaye.  
      V 2016 student 12. třídy ve svém volném čase strávil šest hodin smskováním, sociálními médii a internetem. Pokud se přidají další digitální média, bude ten čas ještě větší. Od roku 2016 se doba online oproti 2007 zdvojnásobila. Používání sociálních médií přešlo z oblasti periodické do oblasti každodenní. 90% dívek v 12. třídě jsou na socsítích každodenně. Jednu a půl hodiny denně věnuje student v průměru videohrám, 10% studentů s nimi stráví týdně 40 a víc hodin, to je plná pracovní doba. Někteří specialisté tvrdí, že pokud člověk stráví víc času na internetu, nestráví tolik času s tradičnímu médii, ale toto tvrzení se neprokázalo, nezdá se, že by ostatní média (televize) nějak trpěla nezájmem.
     Dříve 70% studentů osmé až dvanácté třídy jednou za měsíc navštívilo biograf, dnes je to polovina. Od sedmdesátých let do počátku tisíciletí bylo procento zájmu o biograf konstantní, svědčí to o tom, že videokazety zájem neohrozily. Kino přestalo mládež zajímat statisticky významně po roce 2007. A další posuv, dnes průměrný teenager stráví podstatné méně času s kamarády než tomu bylo před pár lety.
    Kino-trend není tak podstatný ve srovnání s dalším faktem: přestává se číst. V roce 1980 60% studentů se každodenně začetlo do knihy, do článků v časopisech nebo v novinách. V roce 2016 to bylo jenom 16%! Podstatná změna. A zde je nutné si uvědomit, že v průzkumech se nerozlišuje kniha nebo časopis v tištěné nebo digitální podobě. Nezohledňuje se formát.
       V roce 2016 uvedla třetina studentů, že celý předchozí rok se nedotkla knihy. Pro iGen – generace narozené po 1995, které tráví život se smartphony – nepatří knihy, časopisy a noviny do jejich života. Přirozeně i mladí dnes čtou, krátké texty, jako obrázkové texty v Instagramu, žádné dlouhé artikly, které pojednávají o hlubších tématech a vyžadují kritické reflexe. Důsledkem je fakt, že výsledky SAT testu (Scholastic Assesment Test)  byly v roce 2017 nejnižší za dobu testování, tj. od 1972.
     Studováni na college pro tuto mládež nevěští nic dobrého. Jsou vytrénovaní číst maximálně dva odstavce, jak to dopadne ve škole, kde budou muset číst deset stránek z osmisetstránkové knihy.  Čtení a pochopení rozsáhlých knih  a kapitol vyžaduje trénink. Tento trénink nedostali. 
      Dnes nemůžeme požadovat, aby mládež nepoužívala smartphony, ale bylo by rozumné a doporučeníhodné omezit digitální radosti na dvě hodiny denně. Zbude čas na další nezbytně volnočasové aktivity potencující rozvoj těla a mozku.
      Současný trend odbourávání četby, který se odkryl, má velmi negativní následky. Četba knih a delších článků je nejlepší metodou k rozvoji kritického myšlení, komplexnímu pojmutí věcí, k rozlišení fakt od fikcí. Tyto schopnosti jsou podstatné pro angažovaného občana, pro informovaného voliče, pro úspěšné studium a optimální průběh dalšího povolání.