Pokrok se odpařil
V
Preussische Zeitung o limitách německé ekonomiky Hans Heckel. A
konsekventně i o limitách ekonomik satelitních zemí. Dlouhotrvající boom
německé ekonomiky a prosperita bez konce se mohou ukázat
jako bumerang. Buba (německá národní banka) definuje stav ekonomiky jako
vynikající: Růst roku 2017 bude pokračovat, největší objem zakázek
minulých let překoná objem ještě větší.
Ekonomický růst trvá již devátý rok, což protiřečí ekonomické teorii:
Obvykle trvá vzestup čtyři nebo pět let a přijde recese, pak vzestup,
boom a opět recese. Ekonomická křivka dnešní německé ekonomiky se podobá
ekonomickým křivkám socialistických ekonomik, které krizové stavy
vygumovaly. Krizový stav je však silným bodem tržního hospodářství.
Krize nejsou jednoduše rušivými faktory hospodářského růstu, působí jako
ozdravné terapie ekonomického vývoje, hospodářství posilují a vylepšuje
se konkurenceschopnost. V recesivním období zmizí nerentabilní podniky, zmizí značky a produkty, které se přežily. Vytvoří se prostor pro perspektivní podniky, které rychle převezmou uvolněnou část trhu. Kredity a zdroje, které předtím absorbovaly nerentabilní podniky, jsou k dispozici perspektivním. Při devítiletém ekonomickém vzestupu se prospěšná selekce a ekonomická obnova nekonají. Má to i jiný důvod. Rekordně nízký úrok. Dovolí to podnikům, které by dávno musely zkrachovat, pohodlně přežívat. Kredity jsou téměř zadarmo a dostupné.
Obzvlášť v Německu společná měna euro nabourává přirozený proces obnovy konkurenceschopnosti. Euro se nachází někde mezi slabými a silnými národními měnami. Dříve se síla německého hospodářství zrcadlila v silné měně, dnes německá ekonomika operuje měnou, které je velmi slabá vzhledem potenciálu německých podniků.
Zpočátku to nese obrovské výhody, dá se to vyčíst z exportu. V časech německé marky, export se podílel třetinou na národním produktu, dnes to dělá jednu polovinu. Německo je extrémně závislé na zahraničních trzích a paralelně s tím klesají impulsy i nutnost vylepšovat technickými inovacemi německou konkurenceschopnost. Německo v časech silné marky nemohlo konkurovat nízkými cenami, mohlo konkurovat pouze kvalitativními přednostmi. Ekonomové mluvili o marce jako o inovačním biči, tento bič zmizel, i bez úsilí má Německo velký podíl na světovém obchodu.
Průzkum německé obchodní a průmyslové komory ukázal na něco groteskního. Většina podniků vidí v digitalizaci kvalitativní skok v technické rovině, jsou však tak zahlceny objednávkami, že nemají kapacitu se tomu adekvátně věnovat. Inovace chybí – technický pokrok se nekoná, protože podniky jsou na tom tak dobře, že se nemusí zabývat ničím jiným než prodejem stávající produkce.
Rekordně nízký úrok a dlouhé roky trvající hospodářský vzestup působí na německou ekonomiku jako doping na sportovce: Nyní co největší výkon, na úkor dlouhodobého zdraví. Na německou ekonomiku slabá měna euro umožňuje, že Německo lehce zvládá konkurenci na světových trzích. V zemích bývalých slabých měn působí jiné efekty. Trpí nedostatečnou konkurenceschopností a utíkají se k zadlužování a levným kreditům, které jim velkoryse poskytne Evropská centrální banka. Německo i jižní část eurozóny nežijí v ekonomicky normálním světě. Vystoupí Itálie z eurozóny, o čemž se v Itálii diskutuje, nebo ztroskotá celá eurozóna? Názory expertů se různí, historický precedent nikdo nezná.
Žádné komentáře:
Okomentovat