středa 27. prosince 2017

koexistence religia

Koexistence není nemožná

Publicista a spisovatel Michael Mannheimer se na tiskovém serveru conservo.wordpress zabývá možnou koexistencí islámu s jinými kulturami v jedné zemi. 
   Když jsem procházel starší články v novinách, píše Mannheimer, nevěřil jsem svým očím. Před 5 lety napsal jeden redaktor bavorského rozhlasu, který se stal korespondentem ARD v jižní Americe, že mírové soužití islámu s jinými kulturami není možné. Tenkrát ho nikdo nevyhodil, dnes by okamžitě přišel o job. Tvrdili to i Robert Spencer, Hans-Peter Raddatz a jiní znalci islámu, od Voltaira, Marxe, Schopenhauera, Churchilla až k Sabatině James (ta se kvůli svým tvrzením musí v Německu skrývat). Bývalý prezident Singapuru Wee Kim Wee: „V Singapuru vedle sebe žily všechny rasy a náboženství světa. Problematičtí byli jen muslimové.“
Muslim se nesmí integrovat do žádné neislámské společnosti.
     Je za to zodpovědný kulturní gen, který se nastolil po 1400 letech silné indoktrinace, které je muslim do posledního dechu vystaven. Kulturní podmínky mají vliv na genetickou výstavbu. Jednoduše řečeno, kultura mění geny. Muslimovi je od boha striktně přikázáno, že nesmí vstupovat do styku s nemuslimskou kulturou, včetně individuálních přátelských vazeb. Korán je na rozdíl od jiných teologických textů (Pali-kanonu budhistů, Bible atd.), které jsou psány v třetí osobě, přímé slovo boží (a tak praví bůh), psán v Ich-formě.
   Korán je na rozdíl od Bible, která je víceméně narativní, apelativní text, který přikazuje. „Židy a křesťany nemějte za přátele. Kdo si volí mezi nimi přátele, je jako oni. Bůh neukazuje cesty nevěřícím.“ Praví se v Suře 5.51. Je zajímavé, že Google předkládá při vyhledávání pouze texty, které tuto Suru relativizují. Firma pracuje na tom, aby islámu kritické texty ve vyhledávacích motorech zabílila. K čemu je digitalizace dobrá?

Žádné komentáře: