Triumf anti-evropskounijní pravice na Sicílii
Sicílie je první velký státní celek v západní Evropě, kde bude vládnout pravicová vláda s výrazně negativním postojem k Evropské unii. Kandidát spojené pravice (Forza Italia, Lega del Nord, Meloni, pravicoví křesťanští demokraté UDC, sicilské autonomní strany) Nello Mesumeci byl zvolen prezidentem ostrova s 40% hlasy, druhý Giancarlo Cancelleri z antisystémového hnutí M5S dostal 34.5% a Fabricio Micari z vládnoucího sociálnědemokratického bloku Partito democratico (PD) pouze 18% hlasů. Spojená pravice se vrací do Palazzo d´Orleans, jak se říká v Palermu prezidentskému sídlu, bude mít v regionálním parlamentu většinu 36 poslanců ze 70.
Ve volbách do parlamentu piedesini (PD) skončili na 13%, mají ve znaku „refugee welcome“ a tato politika byla sicílskými voliči defenestrována. Katastrofa pro-merkel-juncker vládní klan, katastrofa pro málo schopného šéfa partaje PD a evropskounijního klona Renziho. Předzvěst zásadní politické změny v jarních celostátních volbách.
V Itálii je patrná velká renezance národních hodnot, zpět k vlastní identitě a historii, odmítnutí vnějších destrukčních vlivů a odpor k imigrační politice diktované Evropskou unií. A velká skepse k celé německé architektuře Evropské unie.
Itálie nikdy neklesla, jako jiné země unie, do tupé „oddanosti“ evropskounijní ideologii, v Itálii si část celostátního tisku zachovala velkou dávku kritičnosti (a kvality), italská televize má z unijních televizí zdaleka nejobjektivnější zpravodajství i politické diskuze. Vůdce Lega del Nord Salvini, má v italské televizi stejný prostor jako politici vládního klanu, televizní komentátoři jsou v diskuzích vesměs profesionálně neutrální, což je nemyslitelné v Německu a ve Francii. Komentátory jsou tam dobře placení propagandisté vládní kasty. Základní předpoklad demokratického fungování politického systému - svoboda názoru v médiích - je v těchto zemích, na rozdíl od Itálie, zcela negován.
Demokracie může fungovat v Itálii, navzdory možným lokálním podvodům, ale nefunguje v Německu a ve Francii, v zemích zdánlivě bez volebních podvodů - podvod je v těchto zemích inherentní celému mechanismu politického systému. Bez demokratické diskuze, a ta se v moderní době vede především ve veřejných sdělovacích prostředcích, neexistuje demokracie.
Komentátoři voleb považují za významné, že do parlamentu neprošla přes 5% bariéru Alternativa popolare proimigračního ministra zahraničí Angelica Alfaniho. Alfani, recyklovaný ministr a spojenec sociálních demokratů v posledních vládách, zakladatel pseudopravicové strany, aspiroval na hlasy pravicových voličů.
Partito democratico nejen poraženi, ale jak je u vládnoucích evropskounijních partají běžné, okamžitě po volbách podezření z podvodů. Poslankyně Luca Sammartino z PD, kterou mělo volit 33tisíc lidí, podala trestní oznámení pro pomluvu. Devadesátiletá paní Piera z domova důchodců, už mimo racionální chápání věcí, měla písemně požádat o doprovod do speciální volební místnosti v hospici (povinně tam volí PD). Její syn prohlásil v televizi, že to musí být podvod, jeho matka už dávno není schopná psát a chápat věci. A jak volila? Jako všichni klienti v hospici – Lucu Sammartino. Prokuratura v Catanii zahájila šetření – podezření z podvodu – podezřelá poslankyně Sammartino a celá partaj PD. Poslankyně v televizi: „Situace degenerovala, výsledek mám tak dobrý, protože jsem hodně pracovala s terénem. Pověřila jsem právníky, aby mě zastupovali.“
Žádné komentáře:
Okomentovat