Macron aneb vítězství financ-socialismu
Investiční bankéř Macron je favoritem médií i vládnoucí evropskounijní kasty, sice podle průzkumů, které jsou pravděpodobně z velké části podvod, ale šance než MLP má větší. Na pražské radnici točí se hodiny pozpátku, napsal kdysi Apollinaire netuše, že za sto let to budou ty pařížské. Brexit, Trump, referendum v Itálii – ve Francii zůstane vše při starém, omladí se pouze maska. Macron zvítězí, to se ví a burzovní akcie stoupají. Naděje burziánů – levicový Macron, poněkud bizarní druh komedie.
Levicově liberální garant pěti let blahobytu evropskounijních „elit“. Plnou parou vpřed a evropskounijní mumie chytla nový dech.
Bruselský sen, další tentokrát už nezvratná centralizace bude pokračovat. Merkelová, Schulz, Schauble aplaudují. Ale mají vůbec čemu? Macron je kreatura levicového a neschopného Hollanda. Dělal mu ministra hospodářství. Jeho tenorem jsou levné a rychlé peníze, autor ekonomických bestsellerů Roland Baader to nazval financ-socialismem. Pokud nevíte o co jde, není to složité. Peníze a kredit ex nihilo, z ničeho. Pokud si půjčujete na pračku, plaťte vysoký úrok, pokud máte politickou moc a banku k tomu a půjčuje si, úrok nula. Vtipný macronismus.
Mario Draghi si příští pondělí v kanclu otevře flašku Bordeaux. Kdyby vyhrála Marine le Pen musela by ji dopít uklízečka. Znamenalo by to konec snu o evropském nadstátu a ztratil by job.
Nenávist německé vládnoucí kasty k MLP nemá racionální důvod. Pokud zvítězí Macron, Evropská banka bude muset nasměrovat penězovod směrem k Francii. Peněžní disproporčnost v důsledku tzv. target-finance je zapomenuta. Bilanční deficity všeho druhu budou mít zelenou, zintenzívní odliv mozků z unijního bahna směrem Británie, USA, hodnota kapitálu zkoroduje, hospodářská stagnace v Unii se prohloubí.
Kolaps evropskounijních sociálních a ekonomických systémů za tři, pět, šest let. Evropskounijní perspektiva osy Merkel-Macron plus jejich národní přisluhovači nemá dlouhodobý charakter.
Žádné komentáře:
Okomentovat