elita

Jak se stát elitním

Syn chudého pěstitele zeleniny Rüdiger Grube se stal generálním ředitelem německých drah. Původně se vyučil v  leteckých závodech a pak pomalu stoupal nahoru. V die Weltu se  Anja Ettel, Inga Michler a Holger Zschäpitz zabývají fascinující kariérou generálního ředitele. Jaké jsou  předpoklady a vlivy na cestě mezi elitu? Samozřejmě pokud máte zájem o něco takového.
    Školy, geny, rodina, okolí, psychologie, talent atd., faktorů je mnoho. Při čtení článku mě napadl jeden aspekt, který někteří psychologové, když už si neví rady, nazvou skrytým parametrem.
    Kariéra jedné Romky z osady na východním Slovensku mě připadá závratnější a brilantnější než kariéra generálního ředitele německých drah. Shodou okolností je to matka jednoho známého. Když jí bylo čtrnáct prchla z osady, z domova jehož meze si uvědomovala a chtěla se osvobodit. V Ústí nad Orlicí si našla prázdninovou brigádu v textilce pod cizím jménem, aby ji policie nevrátila, popř. nedohledali příbuzní. V textilce pochopili, že tají identitu, ale tu z ní nevypáčili ani s pomocí policie. Nechali ji tam pracovat i dál, při práci se vyučila a dálkově vystudovala střední školu. Pracovala jako mistrová v textilní dílně, vdala se, vychovala dvě děti a celkově se dá konstatovat její zásluhou nadprůměrná úspěšnost celé rodiny. U velmi výjimečných lidí nastupuje jakési genetické osvobození, realizují se málo pravděpodobné genetické kombinace, např. genialita není dědičná. Kariéry líčené sociology v die Weltu blednou ve srovnání s kariérou Romky z výchoslovenské osady.
    Sociologové pochybují o tom, že kariéra generálního ředitele drah je běžným jevem v současné Evropě. Je to spíš velmi výjimečné, prominentní rodiče jsou lepším životním startem. Adoptivní syn populárního moderátora Thomasa Gottschalka Tristan ve 24 letech udělal záviděníhodnou kariéru – dělá reklamu německému fotbalu - přímo v New York City. Pracuje na Manhattanu, 21. patro mrakodrapu na Lexingtonu. Dobré, ne? FC Bayern tam má své byro. Tristan děla asistenta šéfovi byra. 
   Ředitel drah Grube říká, že to co bylo začínajícím manažerům z dobrých rodin vlastní, o to se musel v začátcích kariéry pracně snažit. Kdysi mu řekla teta „nikam to nedotáhneš, nemáš maturitu“, a tato jednoduchá věta ho vždy motivovala k vyšším metám - dojít dál a maturit v životě bylo požehnaně.
   Grube je výjimkou a Gottschalk pravidlem? Aktuální studie systematicky podceňují vliv rodiny, okolí a přátel na životní kariéru. Vliv talentu, dobré hlavy a píle hraje menší roli než se obecně myslí. Peníze, vztah a reputace rodiny mají hlavní vliv. Je pověrou západní společnosti, že syn milionáře a syn nezaměstnaného mají stejné možnosti. 80% vrcholných manažerů v Německu má původ v 3.5% fragmentu německé populace.
    Do jistého stupně je sociální vzestup možný, říká profesor sociologie Michael Hartmann z Darmstadtu. Talentované dítě z nižší vrstvy se může stát lékařem nebo právníkem, ale zřídka kdy se propracuje do nejvyšší sociální skupiny. Ve světě koncernů a velkých peněz je vzestup téměř bez výjimky otázkou peněz a rodinného zázemí. Nerovnost šancí zmiňují pravidelně i studie OECD. Propast mezi sociálně nejvyšší skupinou a ostatními je v Německu stejná jako před 30 lety. V Německu se šance na sociální vzestup nízkopříjmových skupin obyvatelstva za poslední roky podstatně zmenšily. Není spravedlivé, že dítě z nižších vrstev s vyšším inteligenčním koeficientem dostane školní doporučení ke gymnáziu méně často než dítě z lepší rodiny. Psycholožka Elisabeth Sternová říká, děti z nižších vrstev musí vyvinout velkou snahu, aby se dostaly na gymnázium, je to jejich první velká kariérní překážka.
    Teoretici učení z curyšské techniky: „Podle statistik hraje u vrcholných manažerů původ podstatně větší roli než nadání. Pokud by to bylo opačně, zažívali bychom méně hospodářských krizí“.
     V oboru nebo ve vědě naštěstí skutečné schopnosti hrají podstatně větší roli. Profesorka Sternová pochází z rolnické rodiny a říká, že dneska by podobnou kariéru neudělala. Většina se domnívá, že vzestup je záležitostí elitní školy. Profesor Hartmann pozoroval, že skutečná elita nevyhledává extra školy, ale posílá děti do veřejných škol. Znalost normálního prostředí je nutnou podmínkou vzestupu, samozřejmě nikoliv dostačující podmínkou.
    Výzkumníci z Irska, USA a Švédska sledovali dlouhodobě kariéru 2000 adoptivních dětí ve Švédsku: finanční úspěch v životě je víc ovlivněn rodinou (okolím) dítěte než biologickým původem. Lapidárně řečeno – bohatí rodiče vychovají bohaté děti, ať už mají jakýkoliv původ. Vliv genů se přeceňuje. Ve skupině adoptovaných dětí narozených v 1950-70: majetek těchto dětí je dvakrát víc korelován s majetkem jejich adoptivních rodičů než s majetkem jejich biologických rodičů.  Prostředí v němž vyrůstáme hraje klíčovou roli pro náš finanční úspěch v životě, biologické faktory mají podstatně menší vliv.
    Bohatší rodiny předají svým (i adoptovaným) potomkům vědomí o lepších investičních možnostech. Naučí je šetřit.  Adopce nezvedne inteligenční koeficient.
Je možné, že vhodnější prostředí umožní genetickému potenciálu dítěte lépe se rozvinout.   
    Harvardští ekonomové Nathaniel Hendren a Raj Chetty studovali data 5 milionů Američanů, kteří s v dětství s rodiči přestěhovaly. Pokud přesídlily do příjmově vyššího prostředí, jejich příjem v pozdějším životě signifikantně narostl. Čím dřív se dítě přestěhuje, tím lépe. Mladý člověk z chudé rodiny v Bronxu nebo z periferie Los Angeles v pozdějších obdobích života vydělá o 35% méně než jeho vrstevník, který se přestěhoval v dětství do lepšího prostředí. Vysvětlení je několik.
    V sociálně  lepším prostředí existuje vysoká sociální mobilita, školní průměr je lepší než celonárodní. Lidé se víc angažují v církvích a zájmových organizacích. Bohatí i chudší rodiny spolu udržují kontakty. Konečně i Trump má ve volebním programu návrat k americkému snu. Sociální vzestup je kredem americké společnosti. Píle se vyplácí.     
    Elitní školy nemusí mít při cestě nahoru velký význam. V Německu se elitním European Business School a WHU Otto Beisheim School za dlouhé roky podařilo protlačit pouze dva své absolventy do vedení stovky největších německých podniků. K vzestupu do nejvyšších pater managementu se musí znát nepsané zákony elity a nejen znát, mít je v krvi. Přirozené suverénní vystupování, schopnost rychle nahradit znalostní deficit. Ovládat habitus. Těžko se to naučíte. I ve škole můžete začít s něčím takovým  - akciová společnost „tyátr“ může být prvním krokem. Šéfredaktor školních novin, třídní mluvčí atd. Dítě se naučí suverénnímu vystupování, jednání s hierarchiemi. A to všechno jsou charakteristiky úspěchu.
     Moderátor Gottschalk často ve své vile v Malibu hostí americké prominenty a děti jsou přítomny. V hovoru ve Sternu řekl, že jeho patnáctiletý syn doprovázel Schwarzenberga - neztratil jistotu a dobře ho bavil. „Nikdy jsem neříkal dětem, že jsem chudý, ale kupodivu mají velmi rozumný poměr k penězům. Dokonce říkají, že moje prachy nepotřebují“. Dostali hodně – suverénnímu vystupování a dobré kontakty.