pondělí 4. července 2016

britove stoicismus

Proč si Britové tak věří

V Corriere della Sera se nad tím zamýšlí Beppe Severgnini. Kulturní hrdost rozhodla u starších. V 21. století jsou problémy kolektivní a vyžadují společné odpovědi? Nejotevřenější národ v Evropě se rozhodl pro Brexit. Britové zvolili národní cestu. Proč?
Kde pramení anglický pocit sebedostatečnosti? Imperiální nostalgie? Angličané nepochopili, že mapa se už proměnila a Commonwealth je jenom maturitní otázkou na středních školách? Ne, žádná imperiální nostalgie, ani ti nejstarší si nemyslí, že se slavná minulost dá vrátit. Na prvním místě pramení iluze anglické výjimečnosti  v jazyku. Angličan nemá strach z komunikace a nezná frustraci pramenící v nepochopení. Angličan pouze očekává, jak ty fráze ostatní svět dá dohromady. A ostatní se snaží s výsledky mezi trapným a méně trapným.
   Druhým vysvětlením je kvalita veřejného života. Velký americký sociolog John Gunther napsal - „Úroveň anglického veřejného života je pro ostatní Evropany něčím, čemuž nikdy neuvěří.“ Dnes se to trochu změnilo, favoritismus a střet zájmů se dá potkat i v Anglii, ale není to srovnatelné s ostatní Evropou. Běžné chování administrativ v evropských městech by v Londýně vedlo k rekonstrukci Toweru  pro vězeňské účely.  
    Třetím vysvětlením je anglická vojenská historie. Žádná země na světě – ani USA a Rusko – není tak hrdá na svoji vojenskou minulost jako Anglie. Den padlých, všude jinde je to formální tanec, na ostrovech je to důvod obrovské účasti lidí.  Idea slavné minulosti je vkořeněná v národní psyché. Určitě samotná Anglie proti nepřátelům v 40. letech minulého století bylo něco zcela mimořádného.
    Čtvrté vysvětlení: spousta ikon současné masové kultury má svůj původ právě zde. Od Beatles až po minisukni, od Shakespeara až po James Bonda, od fotbalu k tenisu, od whisky po šálek čaje. Málokterý národ se může pochlubit touto variabilitou idejí a kreativity.
   Čtvrtým vysvětlením je stoický postoj vrozený anglické psychologii. Rusové jsou schopni snášet mnohé dlouhé roky, jejich stoicismus je dramatický. Anglický obsahuje velkou dávku sebeironie. Od školství po vlaky, sport a koupelnu v bytě: Angličan jistého věku se domnívá, že jistý diskomfort má pedagogický účinek. Angličan je ochoten čelit jisté dávce potíží, které Brexit přinese. Ale především je otázkou, jestli vůbec nějaké potíže přinese, zda-li to není zbožné přání té druhé strany.

Žádné komentáře: