V ušlechtilosti uvězněni...
Nevím proč, ale článek ve Frankfurter Algemeine mi evokoval slavný Klugeho film "Artisté pod kopulí cirku bezradní".
Proč by Spolková republika měla omezovat vlny imigrantů, když je
jasné, že demografická situace je pro stát velmi nepříznivá, ptá se ve
Frankfurter Allgemeine žurnalista Jasper von Altenbockum.
Při vší úctě k principům Spolkové
republiky je jasné, že silné masírování německé a evropské populace má úplně jiný důvod než je pomoc
obyvatelům válčících zemí. Navíc propagandisté imigračních vln mají za
to, že Evropani se v světovém dění vůbec neorientují a nezbytní EU
politruci jim to musí vysvětlit, totiž velká většina současných
imigrantů není ze zemí, kde by zuřila občanská válka. Nigerijci,
Senegalci, Eritrejci atd. mají takové země jaké si vytvořili po odchodu
nenáviděných kolonizátorů před sedmdesáti lety. Jak by reagovali bližní
těchto imigrantů v jejich zemích pokud by např. do chudé Mauretánie
přijelo sto tisíc Evropanů, možná by si to EU politruci měli sami
vyzkoušet a byli by po zásluze odměněni.
Ale vraťme se k
zajímavým úvahám výše zmíněného žurnalisty. Právo na azyl je nyní ve
Spolkové republice extrémně vstřícné v podstatě ke všem Afričanům a
muslimům. Vyvolá to údiv, když si vzpomeneme s jakou restrikcí v tomto
směru přistupoval tento stát v osmdesátých letech k Čechům a Slovákům.
Bylo by záhodno připomenout politickykorektním, ale vpravdě nekorektním žurnalistům FAZ, že pokud existovala v
Evropě skutečná velkorysost v tomto smyslu, pak to bylo v Československu v
třicátých letech k pronásledovaným jejich makabrózním kancléřem.
Podle žurnalisty každá debata o imigraci se musí pojit s otázkou po pracovní síle. Z demografického pohledu má Německo velkou potřebu pracovní síly, konečně se do debaty vložil i velmi ušlechtilý politik zelených, badensko-wurtemberský ministerský předseda Kretschmann, který přišel s velkou ideou, že prostory bývalé NDR jsou málo zabydleny a tudíž masy Afričanů a Arabů by se měly směřovat právě tam. Určitě ho voliči v březnu v zemských volbách po zásluze odmění a pošlou tam kam patří. Tato pozoruhodná idea, ale není nová, objevuje se často ve vystoupeních francouzských socialistů, ti hovoří o vylidněné východní Evropě, kde je místa habaděj. Tito vznešení a ušlechtilí politici zapomněli na jednu banalitu, co tomu říká lid v bývalé NDR a východní Evropě, která se vylidnila právě v důsledku nesolidární politiky Spolkové republiky, která bude podporovat a dotovat cokoliv, kromě rozumné výroby, která by jí třeba mohla konkurovat.
Žurnalista velmi sofistikovanou verbalizací, aby nenarazil, píše o vyrovnanějším přístupu, podle něj totiž oblasti, kde je potřeba pracovní síla jsou hustě obydleny a v oblastech kde chybí obyvatelstvo zase není práce. Klíčovým je pracovní povolení, to se v osmdesátých letech nedávalo, dneska se s ním operuje jako se sociologickým nástrojem, humánní rétorika je rychle zapomenuta. Humanitu žurnalista velkoryse přenechává druhým, píše, že humánní aspekty musí být řešeny kvótami EU a mezinárodními konvencemi, které ovšem mají německý výklad.
Proč mají být ostatní země EU obtěžovány německými demografickými problémy, žádná mezinárodní konvence nevyžaduje od středoevropské země, aby přijala tisíce lidí ze zemí Sahelu nebo i ze Sýrie. Konečně např. ČR přijala tisíce imigrantů z jihovýchodní Azie, kteří se k velkému údivu EU politruků velmi rychle asimilovali a jsou ekonomickým přínosem. O ekonomickém přínosu současné imigrační vlny lze mít pochyby, je zvláštní, že je nemají ve Spolkové republice. Známý demograf a ekonom Emmanuel Todd říká: „Spolková republika se nachází v takové demografické katastrofě, že nikdy v historii se kromě moru nevyskytlo nic podobného“, toto asi vysvětluje počínání Spolkové republiky.
Žurnalistá FAZ pokračuje ušlechtilým lkaním, jak je těžké rozlišit skutečný azyl a ekonomickou imigraci apod. Nezapře praktického Němce, uprchlíci by se měli rozdělovat podle spravedlivých geografických klíčů, země a obce musí adekvátně reagovat na ušlechtilé befely ze státního centra.
Velmi zajímavé úvahy německého žurnalisty, ale pokud mi paměť sahá i ty nejsprostší diktatury operovaly prostým pojmem lid. Ne tak v EU, ušlechtilí politruci nepotřebují lid..
Podle žurnalisty každá debata o imigraci se musí pojit s otázkou po pracovní síle. Z demografického pohledu má Německo velkou potřebu pracovní síly, konečně se do debaty vložil i velmi ušlechtilý politik zelených, badensko-wurtemberský ministerský předseda Kretschmann, který přišel s velkou ideou, že prostory bývalé NDR jsou málo zabydleny a tudíž masy Afričanů a Arabů by se měly směřovat právě tam. Určitě ho voliči v březnu v zemských volbách po zásluze odmění a pošlou tam kam patří. Tato pozoruhodná idea, ale není nová, objevuje se často ve vystoupeních francouzských socialistů, ti hovoří o vylidněné východní Evropě, kde je místa habaděj. Tito vznešení a ušlechtilí politici zapomněli na jednu banalitu, co tomu říká lid v bývalé NDR a východní Evropě, která se vylidnila právě v důsledku nesolidární politiky Spolkové republiky, která bude podporovat a dotovat cokoliv, kromě rozumné výroby, která by jí třeba mohla konkurovat.
Žurnalista velmi sofistikovanou verbalizací, aby nenarazil, píše o vyrovnanějším přístupu, podle něj totiž oblasti, kde je potřeba pracovní síla jsou hustě obydleny a v oblastech kde chybí obyvatelstvo zase není práce. Klíčovým je pracovní povolení, to se v osmdesátých letech nedávalo, dneska se s ním operuje jako se sociologickým nástrojem, humánní rétorika je rychle zapomenuta. Humanitu žurnalista velkoryse přenechává druhým, píše, že humánní aspekty musí být řešeny kvótami EU a mezinárodními konvencemi, které ovšem mají německý výklad.
Proč mají být ostatní země EU obtěžovány německými demografickými problémy, žádná mezinárodní konvence nevyžaduje od středoevropské země, aby přijala tisíce lidí ze zemí Sahelu nebo i ze Sýrie. Konečně např. ČR přijala tisíce imigrantů z jihovýchodní Azie, kteří se k velkému údivu EU politruků velmi rychle asimilovali a jsou ekonomickým přínosem. O ekonomickém přínosu současné imigrační vlny lze mít pochyby, je zvláštní, že je nemají ve Spolkové republice. Známý demograf a ekonom Emmanuel Todd říká: „Spolková republika se nachází v takové demografické katastrofě, že nikdy v historii se kromě moru nevyskytlo nic podobného“, toto asi vysvětluje počínání Spolkové republiky.
Žurnalistá FAZ pokračuje ušlechtilým lkaním, jak je těžké rozlišit skutečný azyl a ekonomickou imigraci apod. Nezapře praktického Němce, uprchlíci by se měli rozdělovat podle spravedlivých geografických klíčů, země a obce musí adekvátně reagovat na ušlechtilé befely ze státního centra.
Velmi zajímavé úvahy německého žurnalisty, ale pokud mi paměť sahá i ty nejsprostší diktatury operovaly prostým pojmem lid. Ne tak v EU, ušlechtilí politruci nepotřebují lid..
Žádné komentáře:
Okomentovat