Heiner Rindermann: Hořké důsledky
Heiner Rindermann je teoretikem inteligence velkého jména, profesor na univerzirě v Chemnitz, autor spousty publikací a výzkumů z teorie inteligence. Ve Fokusu se zamyslel nad politikou Merkelové a Gabriela "přijďte všichni do Německa".
V 1685 pozval kurfiřt Friedrich Wilhelm do Pruska ve Francii pronásledované hugenoty, bylo to rozumné rozhodnutí, i po stech letech je patrný jejich pozitivní vliv na společnost. Humboldtovi souputníci se zasloužili o rozvoj vědy. Ve městech, kde žili hugenoti, se zvedla ekonomická aktivita. Konečně současný ministr vnitra a objevitel talentu Merkelové de Maizière pochází z hugenotů. Přinesli sebou znalosti a lidský kapitál. Čím lepší je lidský kapitál, tím víc prosperity a svobody, demokracie, právního povědomí, inovací, spravedlnosti a sociálního míru.
Jak se dá ve světle těchto pojmů hodnotit současná německá imigrační politika? V posledních letech a měsících proudí do Německa z jihu a z přední Asie statisíce lidí. Většina z nich vykazuje nízký kvalifikační profil: z mezinárodních školních studií plyne, že průměrné výsledky těchto zemí leží kolem 400 bodů, tj. 110 bodů méně než vykazují např. USA a Spolková republika - odpovídá to tříletému rozdílu v školní docházce. V případě afrických imigrantů je to ještě horší, rozdíl odpovídá 4.5 letům školní docházky. Výkonové studie ukazují, že u dětí imigrantů absolvujících německé školy se rozdíl poněkud sníží, ale stejně zůstane stále propastný.
A elitní skupiny? Např. v případě inženýrského studia imigrantů z arabských zemí v oblasti Golfského zálivu; pracovní kompetence těchto inženýrů jsou o dva až čtyři školní roky nižší než kompetence německých inženýrů. Potvrzuje to např. i nedávná studie provedená v Chemnitz: Uchazeči o azyl s univerzitním vzděláním vykazují v matematických a prostorových testech IQ 93 - to je průměr německých reálných škol.
Samozřejmě pro imigranty se otvírají možnosti individuálního progresu v Německu, ale zkušenosti s minulými generacemi imigrantů ukazují, že jsou omezené. Často tak akcentovaný jazykový problém je sekundární, větší vliv a důsledky mají inherentní kompetenční nedostatky. Ve škole prokazují imigranti slabší výkony a zřídka kdy dosáhnou lepší klasifikace. Problémy jsou spojeny u muslimské a africké populace s faktem velmi častých příbuzenských sňatků. U muslimů a Afričanů je vysoká míra nezaměstnanosti, často žijí na podpoře. Tito lidé nezvládnou technickou a kulturní komplexnost moderní země. Jsou u nich pozorovatelné kognitivní chyby v pracovním a finančním rozhodování a důsledky nesou ostatní. Imigranti hodnotí svoje zkušenosti s okolím jako diskriminaci. Společnost jako taková má tendenci zastírat fakta a jako odpověď snižuje nároky na imigranty, popř. eliminuje testování v školním a pracovním procesu.
Aby nedošlo k frustraci imigračních skupin, lze stanovit alternativní cíle, jako je sport a hudba. Kriminalita je těsně svázána s frustrací individua: Vnitřní faktory, plynoucí z kultury a praxe islámu, stejně jako z praxe původních zemí, hrají též závažnou roli.
Patrné jsou násilné projevy uvnitř imigračních rodin i vzhledem k jiným imigrantům. V utečeneckých zařízeních jsou časté projevy sexuálně motivovaného násilí, často ve formě skupinového výbuchu. Podle oficiálních francouzských statistik 60% osazenstva věznic jsou muslimové, i když v celé zemi je jich 12%. V Belgii jsou osmkrát víc zastoupeni, v Británii čtyřikrát víc. Při znásilněních jsou muslimové sedmkrát častějšími pachateli než ostatní. Ke kontrole a sledování jednoho islamisty je potřeba až 30 policistů.
Imigranti vylepšují diverzitu ve společnosti? V společenské rovině se to projevuje větší příjmovou nerovností, slabým státem, vyšší kriminalitou a celkovým poklesem společenské důvěry. K mnohým lidem tyto skutečnosti nemluví, politikové a média předkládají velmi zkresleně fakta o imigraci. Kdo se zamyslí nad politikou Merkelové - otevřené hranice pro všechny, zhrozí se její nezodpovědnosti k současné společnosti a budoucím generacím. Proimigrační politici manipulují médií ke svému okamžitému prospěchu, ale dlouhá desetiletí nebo i staletí společnost ponese důsledky jejich rozhodování, obzvlášť slabší společenské třídy. Svoboda a běžný život žen budou omezeny. Totéž platí pro židy, homosexuály, kritické intelektuály jako je Salman Rushdie nebo Ayaan Hirsi Ali. Pracovní proces policistů, soudců, učitelů, lékařů a sanitářů nebude bezpečný.
V případě hugenotů a rodiny de Maizière po třech staletích pozorujeme pozitivní aspekty kurfiřtova rozhodnutí. A nerozumné rozhodnutí Merkelové?
Žádné komentáře:
Okomentovat