diktatura dobra

https://jungefreiheit.de/debatte/kommentar/2015/meinungsdiktatur-ohne-diktator/

Meinungsdiktatur ohne Diktator / Diktatura blbosti..

    Michael Paulwitz z Junge Freiheit se pokouší rozšifrovat hrůzu, která panuje za naší západní hranicí. Zdánlivě všechno dobře funguje.

Pokud otevřete kterýkoliv televizní kanál, listujete tzv. lepšími novinami: věřte, nevěřte, Německo prožívá radostnou euforii ze záplavy statisíců, ne-li milionů uprchlíků. Kdo neskanduje s davem „refugees wilkomen“ je médii označen za xenofoba nebo rasistu. Imigraci kritickým politickým stranám není dána možnost vystoupení v řízeném prostoru emocí. Státní média drží pevně v rukou lobbyisté s klanem  pseudomoralistů.
    Skutečně, pokud chcete ztratit čas s německou televizní bídou, kde vítání imigrantů se střídá s kriminálkami o nichž máte pocit, že jde  o tři přitroublé filmy, které dávají pořád dokola. Občas jakási diskuze ušlechtilých tlučhubů a Kanzlerin  s evidentně slabou slovní zásobou a ještě slabší politikou.
      Žurnalita JF pokračuje, jde o kolektivní selhání německých médií. Pokud setrváte u pouhého výčtu fakt a zákonů, které byly narušeny, jste xenofobní a nejspíš nacista. Profesinální standard médií je potlačen, imperativem je být na „správné“ straně. Tedy na vysvětlenou, být na straně tupé většiny, ovšem ne lidu, ale rádoby těch lepších, těch, kteří se sami považují za elitu jíž zdaleka nejsou, jsou elitou jen v nabobtnalém konzumování a materialismu.
   Pokud by jenom část občanů nesouhlasila s imigrací - o objektivních průzkumech minění v současné atmosféře nemůže být řeč - měla by to média akceptovat a diskutovat jejich názor. Média prezentují euforii smečky, víc a víc toho perverzního dobra. Dobrovolná kolektivní rezignace na rozum. Diktatura veřejného mínění bez diktátora.

   Pozvánka na chlast, je zadarmo.

  Společnost kde jsou fakta překřičena nadávkami a urážkami   se nachází v tunelu, sama se oslepí a realita ji unikne. Němečtí politikové a německá média se vzájemně ujišťují o úžasnosti svým postojů a bohužel i činů, jak jsou ve světě populární, na druhé straně na menší země nazírají s brutální arogancí velmocenské perverze. Pohrdají a vyhrožují zemím, které se nechtějí islamizovat a odmítají náhradu svého obyvatelstva jiným etnikem. Některé země už pochybují o duševním zdraví Němců a považují Spolkovou republiku za emocemi nabitý hippii-stát, následkem je ztráta prestiže u rozumných Evropanů. Navíc pozvánka na „chlast zadarmo do Německa“, jak to hlásá Merkelová, dá do pohybu další miliony.
    Otevřenost a vůle Němců pomáhat jsou nechutně zneužity. Lid se víc a víc staví proti této demagogii, proti ignoranci zákonů. Diskrepance mezi lživým mediálním líčením a tvrdou realitou musí dospět do bodu, kdy mediální propaganda nebude mít sílu negovat fakta, a pak přijde kocovina plná nenávisti.