koeppels

Prozíravý Vučič

Každodenní komentáře Rogera Koeppela ve Weltwoche mají kapacitu narušit mainstreamové informační tsunami, které otravuje život celé Evropě. Mainstreamový šémový soud (tzv. Evropský soudní dvůr) zakázal převzetí i sebemenší informace z ruského RT, Koeppel okamžitě interviewoval šéfredaktorku Margaritu Simonjan, významnější než co řekla, je konstatování, že daleko vyčnívá nad evropskounijními informačními "hvězdami."  Včera Koeppel hovořil s velkým politickým taktikem, odstupujícím srbským prezidentem Alexandrem Vučičem. Srbský prezident se může jevit bezpáteřním chameleonem, ale v geografickém sevření unijní hydry nemá jiné volby. V této části Balkánu se vede poslední evropský boj o nezávislost země a národní přežití. Srbové v obou státních útvarech bojují s unijním monstrem o svou svobodu. Podobným způsobem museli staletí zápasit s osmanskou říší a nezlomilo je to. 

            Vučič reagoval velmi pohotově na Koeppelovu provokativní otázku o válce v Evropě. Eskalační spirála ukrajinské války se vymkla kontrole, protože všechny strany vsadily na totální vítězství a nikdo nechce ustoupit. Podle prezidenta je Německo hnací silou války. Němci úplně ignorují realitu. Německo pokračuje ve svém levičáckém směrování, pravicová CDU místo, aby revidovala svou neúspěšnou levicovou politiku, vidí hlavního nepřítele v AfD. CDU bojuje se svou členskou základnou a je ochotna ke spolupráci s kdejakou levicovou stranou, jen aby eliminovala AfD z politického rozhodování. Podle Vučiče bez levicového směrování Angely Merkelové by AfD vůbec neexistovala. 
           Vučič kritizoval i velmi konzervativní švýcarskou SVP, a to byl asi důvod proč s ním Koeppel hovořil. Česká emigrace po šedesátém osmém nenáviděla SVP a jejího vůdce Blochera, a tento postoj jim zůstal dodneška. Důvodem byla protiimigrantská politika SVP. Statisíce Čechoslováků, kterým Západ tenkrát velkoryse otevřel dveře, nemohly pochopit, že tato velkorysost není vůbec normální. Věděli to i českoslovenští imigranti předchozího období, kteří si jenom těžkou prací mohli budovali životní perspektivu a v úžasu zírali na západní demagogii s imigrací osmašedesátého. Blocher zcela oprávněně tvrdil, že není únosné, aby Švýcarsko přijímalo československé masy, které toužily po Švýcarsku, ale kterým ve vlastní zemi nic moc nehrozí, kterým něco hrozilo z Československa neutíkali. Běžně se jim nabízeli pracovní pozice, které neodpovídaly jejich kvalifikaci a schopnostem, přitom českoslovenští emigranti předchozího období museli na těchto pracovištích absolvovat velmi trnitou cestu. SVP a Blocher zastávají tuto rozumnou pozici proti masové imigraci až dodneška. Proč velmi pravicový Koeppel potřeboval prostřednictvím Vučiče zaútočit na SVP, s kterou jinak sympatizuje? 
       Málokdo má kapacitu jako Koeppel komentovat tak široké spektrum politických událostí a vsazovat je do toku rodící se historie. K tomu je nezbytná jedna kvalita, v které Koeppel exceluje: bez předsudků hierarchizuje politické děje a je schopen rozpoznat jejich vývojový smysl. To, co před pár lety určovalo běh doby, může být dnes málo významné. Koeppel vidí v dohodě s Ruskem největší imperativ dnešní doby a v tomto smyslu je mu Vučič názorově blízký. 
           Podle Vučiče SVP přebírá v náhledech na ukrajinskou válku názor svých zarytých odpůrců. Každý, kdo podporuje iniciativu švýcarské neutrality (i vůči ukrajinskému konfliktu), je Putinovým advokátem. Jako by se SVP zalekla své vlastní odvahy.  Podle Vučiče dnes už nejde jen o Heidi folklór a nostalgii po alpském Švýcarsku, ale o přežití Švýcarska v brutální geopolitické realitě doby. Švýcarský parlament se dopustil už v roce 2022 osudové chyby, když přistoupil na evropskounijní sankce. Od té doby je Švýcarsko de facto jednou z válčících stran. Situace na Ukrajině eskaluje den za dnem, kdo trochu čte historii, ví jak to dopadne. Vučičovi byla tato dynamika zřejmá už dávno.