Důsledky ideologického fanatismu
Španělsko je postiženo rozsáhlými lesními požáry a v decentralizované zemi spočívá tíha boje na regionálních vládách. Požáry místo, aby sjednocovaly zemi, vyhrotily politický boj. Lidová strana (PP) sama nebo v koalici s národně pravicovým Voxem vládne ve většině regionů a pro centrální socialistickou vládu a levičáckou demagogií ovládaná média je propagandisticky velmi snadné vinit z lesních požárů pravicové strany, které nesdílí klimatickou ortodoxii socialistů a jejich spojenců. Propagandistický model je celkem jednoduchý: žurnalistka (podle odhadu 60 % novinářů centrálních médií jsou ženy nebo přesněji progresívní furie) konzultuje problém s progresívním profesorem nebo socialistickým funkcionářem, kteří dají jejím výkladům vědeckou fazonu. Pokud politická strana zpochybňuje unijní klimatickou ideologii nebo Maastricht, je antidemokratická a profesor tuto tezi podpoří např. citacemi z Karla Poppera. Ve zcela nesmyslné manipulaci filozofových idejí profesorovi a novinářce vychází, že strana by se měla zakázat. Vox v žádném regionu nedominuje vládu, ale pro média a profesorskou stafáž je hlavním terčem jejich propagandistického proudu, kde se semelou požáry se spojenectvím Voxu s Orbánem a Vučičem. Mainstreamová propaganda zatím nenašla adekvátní náhradu za Orbána. "Antidemokrat" Orbán přitom bez váhání akceptoval volební výrok, což se o zkorumpovaném a na podvodech založeném socialistickém vládnutí nedá říct. Posluchač je už natolik omámen touto demagogií, že jen obtížně rozpozná, že problémem pro demokracii není Orbán a Vučič, ale socialisté, kteří se spojí i s úhlavním nepřítelem španělské identity, aby se udrželi u vlády zneužijí i lesní požáry.
Požáry, které pustoší regiony Madrid a Kastilii - La Mancha nejsou přírodním jevem ani rozmarem počasí, ale jsou důsledek environmentální politiky, která proměnila les v nedotknutelnou svatyni, kde vládne ideologie. Kde se lenost a nedbalost maskují jako ekologická ctnost. Lesní hospodářství bylo od napaměti vrcholným aktem lidské zodpovědnosti: čištění porostů, protipožární pásy, extenzívní pastva a eliminování hořlavé vegetace dřív, než se promění ve výbušnou hořlavou směs. Dnes ekologičtí "experti" vnucují své dogmatické vize přístupu k přírodě a zakazují tradiční zásahy do lesa. Les chápe ekologická ideologie jako muzeum, a ne živý organismus, který vyžaduje lidské zásahy. Výsledkem jsou obrovská teritoria konvertovaná v hořlavý prach: kilometry suché vegetace, téměř žádné protipožární pásy a okleštění tradičních venkovských funkcí. Požáry nejsou způsobeny změnou klimatu, ale minimálním lesním hospodařením, říkají to lesní experti ve Španělsku i v Řecku.
Politická ekologie dává přednost jednoduchému sloganu o klimatických změnách. Vadné politické náhledy narušily pouto člověka s půdou. Tam, kde kdysi hospodařili venkované, kteří znali každý detail extravilánu, každou rokli a stezku, zůstává dnes jen byrokratické ticho. Bez lidské ruky ztrácí příroda svou rovnováhu a stává se zranitelnou. Příroda není kulisou ideologických kampaní, ale je to živý organismus vyžadující interakci s člověkem. Ideologie paralyzovala jakoukoliv preventivní akci. Rozumné projekty se nerealizují, protože technici mají strach z byrokratických dogmat a politiků a nakonec to ani neumožňuje byrokratický labyrint evropskounijního systému. Z ideologie jde větší strach než z požárů. Příroda nepotřebuje fanatismus, ale potřebuje lidskou ruku. Oheň je verdiktem nad sektářskou levičáckou politikou a zároveň varováním před ignorováním tradičních hodnot, i když se to často opomíjí, mezi tyto hodnoty patří i konzervativní pojetí venkova se všemi jeho společenskými a přírodními atributy.
Žádné komentáře:
Okomentovat