straznice slavnosti

Oddaná soldateska EU

Ministra Klempíře vypískal dav na Strážnických slavnostech a posléze i ministra Macinku. Na videu to vypadá na nenávistný výbuch vzteku moravského davu proti Macinkovi.  Nejraději by ho rozsápali za živa nejen ve Strážnici, ale i jejich profesionální podněcovatelé. Stopu najdeme i v Gabalově článku o válce ve společnosti. Babiš podle Gabala atakuje, ovšem kdo atakuje, jsou jeho souputníci ve Strážnici. Proč? Protože Macinka je dostatečně originální a není evropskounijní loutkou. Proto taky mainsteram ovládající média a kulturní nadstavbu na Motoristy útočí daleko podlejším způsobem než na Okamuru a Babiše. S Motoristy se nediskutuje, proti nim se plive jedovatá slina, kterou mainstreamová propaganda velmi profesionálně rozmaže.  Hystericky korektní ministryně Schillerová v televizi naznala, že by se měli oba ministři omluvit, není ovšem jasné, za co se omlouvat. Ona prý na slavnostech byla loni inkognito a nikdo tam nepískal. Kdyby nebyla ješitná, mohla si to vysvětlit svou malou významností v očích mainstreamového politického bulváru. Oba ministři by měli zvážit, zda-li má smysl se solidarizovat s Schillerovou až po ni bude štěkat podobný dav, a určitě k tomu dojde. 

         Oba motorističtí činovníci úřadují pár měsíců a určitě nevykazují slabší kompetentnost oproti rezortním předchůdcům ve Fialově vládě. Především Macinka, který je ve srovnání s předchozím chudákem až nerudovsky hvězdný, možná jen v případě ruské politiky by si měl nechat poradit, zájmy českého státu se posouvají na východ. Škoda, že ve Strážnici nevypískali ministra kultury a tajemníka strany v komunistické epoše, slavnosti by se zrušily nebo přesunuly jinam, zredukovaly by se okresní studijní stavy a zvedly kádrové nároky při přijímačkách. Strana by zrovna v tomto případě byla výjimečně adekvátní. V Itálii může i ministr očekávat, že se mu při vystoupení bude pískat, Salvini s tím má velké zkušenosti, ale po pískání dá v každém případě přítomný dav ministrovi prostor, aby promluvil. Italové by byli zvědaví, jak se ministr vypořádá s nepřátelským prostředím a dokázali by ocenit i jeho případný vtip. Strážnický dav bude jenom pískat. Hvězda německé pravice Roger Koeppel na kongresu o demokracii v Berlíně definoval podstatu demokracie: "Demokracie žije v prostoru alternativ a protikladů.." Koeppel poukázal na fatální odmítání dialogu s Ruskem a z toho plynoucí nebezpečí jaderné války. Bývalý předseda Úřadu pro ochranu ústavy Hans-Georg Massen na kongresu řekl, že demokracie nežije z voleb, ale svobodou projevu. 
              Ministr kultury by si měl po události rychle uvědomit, že není ministrem unifikovaného davu pseudoumělců, kterým by se měl za něco omlouvat a neustále se snažit jim vysvětlovat své dobré úmysly a jak vidno stejně mu to k ničemu nebude. Na prvním místě musí kultuře otevřít možnosti tím, že rozbije stalinskou jednotu kulturtrégrů a televizních wipek. Kultura si pak už najde sama cestu. Ministr k tomu má veškeré mocenské nástroje a musí jednat. Oba ministři by měli okamžitě odbourat subvence, které jsou v jejich kompetenci, podobným slavnostem a politickým tyátrům, které se vydávají za kulturu. Strážnické slavnosti se mohou plně financovat ze vstupenek návštěvníků a pak si diváci mohou legitimně i zapískat. Když stát na pár let pozastaví financování podobných slavností, nic tragického se nestane a erár ušetří. Ministr kultury by měl subvence směrovat do potencování skutečné lidové kultury v obecní úrovni, jako je místní divadlo, tradiční spolky, Puškinův památník, literární soutěže školní mládeže apod., a do rozvoje vesnického sportu.
              V této situaci už nejde ani o pocity samotných ministrů, ale o pocit občana, který volil vládní strany. Co je to za typ subvencované kultury, jejímž vyznavačem je dav posedlý vztekem a nenávistí k demokraticky zvolené vládě? Ve Francii, kde společnost je určitě víc prodchnuta ideou demokracie než v Česku, podobná událost není myslitelná. Není možné, že na nějakém kulturním festivalu, a ve Francii jsou jich v letním období stovky, by přítomný dav tímto způsobem likvidoval ministra. Pokud by k tomu hypoteticky došlo, festival by okamžitě ztratil státní subvenci a nikdo by neprotestoval. Jiná racionální možnost totiž ani neexistuje. Buď bude politiku terorizovat menšinový dav pseudokultury a televizních wipek, nebo bude rozhodovat lid prostřednictvím tradičních demokratických mechanismů. V Česku jakási mainstreamová hydra ovládá duchovní prostor a blokuje přirozenou evoluci, v jiných evropských zemích to už mají dávno za sebou. 
             Česká republika se nachází v relativně dobré situaci. Až na přítomnost statisíců Ukrajinců a miliardové dary ukrajinským mocipánům, neexistuje žádný důvod k hlubokým společenským rozepřím a atmosféře štvaní. Neexistuje zde např. fatální zátěž v podobě milionů imigrantů z civilizačně odlišných oblastí světa. Společnost má teoreticky k dispozici celé baterie dobrých nástrojů k hledání optimálních řešení, místo toho vidíme, že cesta politické manipulace dovádí stát do nebezpečných krizových stavů, důsledkem  je likvidační cena energie plynoucí z antiruské politiky, stovky miliard promarněné za F35 a za vadný model dostavby atomových elektráren atd. Úžasná  možnost jakou je hledání optimálních cest pro stát není blokována nikým v zahraničí, jak to bylo kdysi v minulosti a jak se mnozí mohou domnívat, že je tomu tak i dnes. Cesty státního optima jsou blokovány části společnosti, která zbožštila evropskounijní ideologii a zájem unijních byrokratů automaticky nadřadila českému zájmu. Tato část společnosti je nejoddanější soldateskou EU.