magyar orban

Maďarská reality show 

V některých českých médiích se s viditelnou škodolibostí píše, že Magyarova strana Tisza by nad Orbánem dnes zvítězila ještě větším náskokem. Nejlepším výsledkem pro tato rádoby demokratická média by byl Orbán v base a parlament úplně obsazen tiszovci. V ČR sebemenší pokus o vkomponování omezených prvků přímé demokracie do ústavy vyvolává mainstreamový běs, ale Maďarům přejí ústavní teror průměrných, který je formálně legitimován dvoutřetinovou parlamentní většinou. Pokud v nějaké straně nebo politikovi vidí mainstreamová média nepřítele, nemá na tomto světě šanci. Český mainstream populaci sugeruje, že odstupné Orbánovi a jeho ministrům, které Magyarova vláda odmítla vyplatit, je navýsost spravedlivé. Pokud by to postihlo Fialu a jeho komplice, byl by to protiústavní zločin. Občan nemá šanci uchovat si soudnost v každodenních vlnách mainstreamových kampaní tohoto typu. 

          Když porovnáme foto z přísahy jedné z předchozích Orbánových vlád na GettyImage s fotem Magyarovy vlády, jeden pozoruhodný rozdíl je patrný. Orbánovi ministři by mohli alternovat s ministry nějaké uherské vlády z konce devatenáctého století, Magyarovi ministři vypadají všichni stejně a  opticky by dobře obsadili kancl v Bruselu. Bez ohledu na úspěšnost a kvality ministrů mezi oběma vládami je fundamentální rozdíl: Orbánova vláda vládla, zatímco Magyarova vláda bude implementovat bruselské pokyny. A Brusel udělá všechno proto, aby se ukázalo, že pro národ je výhodnější, když si sám nevládne a vládne se mu z unijního centra. Tuto ideu budou bruselští byrokraté pár let dotovat velkými penězi a paralelně prosadí taková opatření v institucích a médiích, že nový případ Orbán nebude mít v Maďarsku moc šancí. Viktor Orbán v prvním videu na X po prohraných volbách v pár minutách pregnantně zbilancoval výsledky svého vládnutí: "Maďarsko má druhý největší hospodářský růst v Evropě; od 2010 v zemi vzniklo 1 milion nových pracovních míst; rodiny s jedním dítětem berou 20 tisíc forintů měsíčně, se 2 dětmi 80 tisíc a se 3 dětmi 198 tisíc; matky se 3 a víc dětmi neplatí daň z příjmu; rodiny s dětmi mají redukované náklady na energii; mladší 25 let neplatí daně; studenti a mladí dělníci si sáhnou na státní půjčku; existují velkorysé státní půjčky pro stavebníky; důchodcům se vyplácí 13. důchod; od 2010 se průměrná mzda zečtyřnásobila." Bývalý premiér řekl, že by se nemělo zapomenout na jakém prostoru nová vláda začíná.       
               Demagogie, kterou proti předchůdcům rozpoutal Magyar, postrádá sebemenší racionalitu. Na Magyárově příspěvku na síti X vidíme, jak se ministerský předseda promenuje po paláci, jehož zařízení je navrženo v přísné, ale působivé estetice. Obrovská knihovna navodí pocit silné estetické libosti, ovšem z Magyarových gest pochopíme, že jde o něco velmi odporného, přejíždí rukou po hřbetech knih s pohrdlivými úsměšky a nejraději by to tam podpálil. Bez znalosti maďarštiny se nedá odhadnout, co se skrývá za podivnou teatrálností, protože nelze předpokládat, že by tak očividně pohrdal knihami. Rozšifrování jeho gest najdeme na HungaryToday.
         Magyar pořád ještě neskončil předvolební kampaň, rád v doprovodu prochází ministerské budovy a producíruje se před kamerami. Komentované prohlídky uspokojují jeho voyeuristické impulsy a jen těžce opouští roli influencera, která mu moc sedí. V karmelitánském klášteře, sídle Orbánovy vlády, ukázal svým online fanouškům Orbánovu kancelář a pracovny ministerstva vnitra. Aby znásobil strašidelnost míst, ukazuje poloprázdné místnosti, kritizuje údajné plýtvání penězi a teatrálními gesty se distancuje od míst. V karmelitánském klášteře vysvětluje: "Toto bylo místo nenávisti.." a zesměšňuje sparťansky zařízenou Orbánovu pracovnu. Sebenominovaný arbitr dobrého vkusu odsuzuje nadřazenost bývalých okupantů, za něž považuje Orbánovu vládu. Magyar kritizuje rekonstrukce budovy ministerstva, která byla zachráněna před zchátráním. Časopis architektů Octogon odmítl Magyarovo pohrdání historizujícím stylem, píše, že se velmi zvažovalo, v jakém duchu se bude rekonstruovat. HungaryToday píší, že instrumentalizace veřejné závisti v souvislosti s oficiálními rezidencemi není bez precedentu. Organizátoři kyjevského Euromajdanu v listopadu 2013 inscenovali vtrhnutí do Janukovyčovy rezidence a v komentovaném doprovodu ji vystavili v televizi. Tento model inspiroval i organizátory jiných barevných revolucí.