caracas

Únos Nicólase Madura a Cilie Flores 

Maduro je velmi obdivuhodný člověk, byl schopen se 12 let udržet u vesla i když tu a tam proti němu v ulicích manifestovaly miliony lidí a hřměly blesky západních osvícenců a liberálů. Ovšem k tomu všemu se moc nezamlouval ani samotným chávistům, ale vybral jim ho před smrtí vůdce revoluce a tak se nedělo nic dělat. Maduro začal kariéru jako vůdcův bodyguard. Potvrzovaly to i náhodné hovory s chávisty v pražských hispánských lokálech. Vůdce i v posledním tažení přitahoval masy, Maduro neměl přirozenou vůdcovskou energii, působil nepřirozeně a křečovitě, ale mnohému se naučil. Absurdně, jak se zhoršovala ekonomika země, vylepšovala se jeho vůdcovská image, až tak moc, že video z brooklynského vězení, na němž je prezidentský pár ve značkových teplákách, okamžitě zvedlo o miliony prodej tepláků. Maduro je považován asi adekvátně za levicového tyrana, ovšem okamžitě po vojenské operaci reagoval na X Tucker Carlson: "Maduro ať má jakékoliv chyby, je pravděpodobně sociálně nejkonzervativnějším  prezidentem země západní hemisféry. V zemi je zakázána pornografie, nedovolují se homo manželství, zakázána interrupce, změna pohlaví a zakázána lichva." Carlson dodal, že ekonomiku firmy by mu však nesvěřil. Ministr Rubio má jinou verzi: "Maduro není venezuelským prezidentem, ale šéfem Cartel de Los Soles, narko-terorista, který se zmocnil země..." Rubiova verze má zatím důkazy jen v trezorech amerických tajných služeb a o kvalitě jejich důkazů se na vlastní kůži přesvědčil sám Trump, podobně je to se spravedlností v rozhodování newyorských soudů. 

             Trumpovi jde mj. o druhá největší ropná naleziště na světě a svět žasne. Ovšem proč ne? Amerika tak jednala vždycky. Amerika jakou  známe z havlistických báchorek nebo ještě hůř z mainstreamového televizního převyprávění a prolhaných verzí, s kterými operují Pavel, Fiala atd., nikdy neexistovala. Arendtová v knize "Revoluce" napsala, že étós americké revoluce, které si velmi cenila, v devatenáctém století vyprchal. Mravní motivace prvních osadníků, kteří Ameriku chápali jako vysvobození z tyranské Evropy, v devatenáctém století degenerovaly do představy o blahobytu bez mezí a limit. A Amerika vedena tímto chtíčem jedná v Trumpově verzi důsledně a bez pokrytectví. Obamova a Bidenova Amerika vyprovokovala ukrajinskou válku a navíc pomocí českých lokajských médií a politiků ohlupovala národ lživými konstrukcemi o této válce. Trump je ve srovnání s tím daleko čestnější.   
          Trump okamžitě po únosu prohlásil, že šéfka venezuelské opozice Corina Madado je sice krásná žena, ale není v zemi populární. A v tomto nevinném výroku pravděpodobně vězí klíč k celé události, za teatrálními gesty politického kypění po únosu se skrývá Trumpova domluva s částí chávesovské elity kolem nové prezidentky Rodriguezové a silovými ministry Diosdado Cabellem a Vladimirem Padrino Lopezem. Tito klíčoví chávisté ze silových struktur při únosu prezidenta nehnuli prstem, přitom Caracas je plný jejich ozbrojenců, za Maduru položili život jen jeho kubánští strážci. O Rodriguezové se Trump občas vyjádří pochvalně, občas ji vyhrožuje, že ji čeká ještě něco horšího než Madura - pokud nebude jednat.. podle dohodnutých postupů. 
            Pár hodin po Madurově únosu se v redakčním článku opozičního El Nacional objevilo dva roky staré foto s miliony lidí v caracaských ulicích protestujících proti zfalšovaným prezidentským volbám 2024, s nadpisem: "Kde jsou tito lidé?" Noviny jsou na správné stopě. Opozice tenkrát promarnila šanci, miliony se tak často neaktivují a dnes je většina Venezuelanů velmi citlivá na možnost zcizení jejich naftových polí. Představa, že se někdo zmocní národního bohatství, rychle setře politickou animozitu. Až na komentáře na sociálních sítích se nepozoruje v ulicích žádný odpor proti chávistickému režimu. V pondělí byl vyhlášen 90denní stav vnitřní nouze, který prezidentce dává významné pravomoci, mj. nařizuje všem ozbrojeným složkám, aby zajaly každého, kdo podporuje útok Spojených států, zakazují  se veřejné  demonstrace, oponentům je možné bez soudu zabavit majetek atd.  Nová prezidentka Rodriguezová, které vedení armády potvrdilo loajalitu, se v operetním proslovu k národu odmítla podřídit americkému diktátu. 
          Trump asi hodlá nějakou formou kontrolovat obrovské zásoby venezuelské ropy, tu začal nacionalizovat už v roce 1976 prezident Peres a Cháves to v 2007 dokončil. Trumpův výrok o tom, že USA budou zemi dobře řídit a přinese jim to spousty peněz, nemusí být moc průchozí, kde v jižní Americe USA vůbec něco řídí. Představa, že USA budou kontrolovat ropné zásoby, stírá rozdíly mezi chávisty a opozicí. Trump může docílit nějaký kompromis s klíčovými chávisty, ale bude muset hodně slevit ze svých představ. Chávisté mají šanci ve verzi s Rodriguezovou v čele přežít a je možné, že po čase obstojí i ve volbách, které budou stejně demokratické jako jinde v západním světě. Maduro dožije v brooklynské base a chávismus povládne dál.      
          V pondělí přenášela jihoamerická teleSURtv v přímém přenosu zasedání z ustavující schůze nové parlamentní sněmovny zvolené v 2025. Madurův syn Nicólas Maduro Guerra četl dlouhé vyznání loajality k otci, které sněmovnu rozplakalo, mladý Maduro navrhl za předsedy sněmovny bratra nové prezidentky Jorge Rodrigueze. V poslanecké sněmovně zasedá i část opozice, která nebojkotovala parlamentní volby, její předáci včera ve sněmovně vyzvali k národní jednotě. Při vystoupení poslanců se nepískalo ani neprotestovalo a zdálo se, že je naprogramovaná nějaká politická dohoda s opozicí, ovšem chávistická elita si je do té míry sebejistá, že nepřipustila zvolení opozice do sněmovních funkcí.  Televize ukazovala davy v ulicích, které manifestovaly podporu nové sněmovně, která má daleko silnější legitimitu než měl Maduro. Loni v parlamentních volbách dostala chávistická fronta při slabé volební účasti (43%) vysokých 82% hlasů.