EP moldavie kyrgizie

Ať žije EU

Klíčem k evropskounijní demokracii je bezesporu na prvním místě podvod a pak někde daleko vzadu slabší roviny vlivové významnosti. Včera volby v Moldávii: soldateska evropskounijního dozoru z Bruselu se do Moldávie doslovně nastěhovala, aby zabránila ruskému ovlivňování voleb, které je v jejich výkladu tím větší, jak alternativní vlastenecké síly sahají po moci. Prezidentka Sandu, která se sama loni dostala k moci pomocí volebních machinací s hlasy se západní Evropy, nechala zavřít volební místnosti v oblastech proruské většiny, prý je podminovaly ruské tajné služby. V Moskvě, kde žijí statisíce Moldavanů se před dvěma volebními místnostmi stálo dva dny. V Moldávii samotné zvítězily vlastenecké síly, ovšem když se připočetly hlasy ze zemí EU, blok Sandu vyhrál. Volební místnosti na konzulátech jsou de facto nekontrolovatelné režimní prostory. Majitel sociální sítě Telegram Pavel Durov veřejně obvinil francouzské vládní struktury, že mu vyhrožovaly postihem, když nezablokuje přístup na tuto sociální síť politikům moldavských opozičních sil. Strukturami EU ordinovaný systémový politický podvod indukuje další charakteristiky tzv. demokracie:  velká absence voličů a viditelná nevýznamnost základního aktu demokracie - voleb. V některých zemích EU a Británii se např. uvažuje o snížení volebního věku na 16 let, jaký zájem může mít tento populační segment na politické debatě, která kromě toho, že vyžaduje životní vyzrálost, je zdlouhavá a pro většinu lidí nudná. 

               V EU se v dobře rozpoznatelném schématu ustavil převodový rozhodovací  mechanismus, který na prvním místě garantuje rozhodování německo-francouzské státní ose a v druhé rovině politickým silám této osy, kterým se říká mainstream. Politický mainstream a nadnárodní osa se vzájemně posilují a udržují u moci, zde pramení jejich síla, jinak by se dávno pod tíhou problémů musel evropskounijní systém rozlomit. Tento antidemokratický mechanismus garantující moc mainstreamu dvou nejsilnějších národů Evropy se prezentuje jako spravedlivý demokratický systém. Přitom dnes už planetárně málo významné Francie a Británie nepřipustí účast daleko větších světových národů na planetárním rozhodování. Nevýznamná Francie neuvolní obrovským národům Indii nebo Brazílii místo v Radě bezpečnosti, což je navýsost demokratický požadavek. V jakém pojetí demokracie může hlas degenerované Francie nebo Británie převážit hlas třicetkrát větší Indie? Zodpovědnost indických vůdců před věčností za životy indických mas je neskonale závažnější než např. nicotné Macronovo prezidentování. 
            Obvykle se frázuje, že demokracie není dobrým modelem, ale lidstvo zatím nic lepšího nepoznalo, záměrně se vypouští slovo národní a podsouvá se slovo parlamentní. Ovšem lidstvo zatím nepoznalo nic lepšího než národní demokracii. I parlamentní demokracie může dobře fungovat v národním prostředí, ale nikdy ne v systému nadnárodního diktátu. V tomto systému se omezení politické svobody musí kompenzovat osobními svobodami, resp. se musí poddaným vnutit osobní pseudo svobody, o nichž nikdo nestojí. Volební akt šestnáctileté není politická svoboda, ale je to osobní svoboda stejné kategorie jako změna pohlaví. Politický systém ať si říká jakkoliv je jenom fasádou, za níž se skrývá vládnoucí oligarchie. Systém může úspěšně fungovat, když je tato oligarchie podřízena dostatečným kontrolním mechanismům a  demokratická oligarchie může být kontrolována pouze v národním prostředí. V případě diktátu nadnárodní mocenské osy to není možné.
            Evropská unie neexceluje v žádné oblasti, o nichž se vedou srovnávací statistiky a na nichž staví občanova hrdost. Kromě blbosti a podvodu. Ve světě mimo EU se vměšování těžko snáší a považuje se za netolerovatelné. V raportu jedné z větví evropskounijní struktury - Evropského parlamentu, stojí body  navržené rezoluce (viz), které podmiňují další kooperaci s Kyrgyzií, splnění těchto požadavků podmiňuje pár milionů unijní almužny této středoasijské zemi. Raport osvětluje republice, jak má vypadat moderní život. V jednom z bodů se v rezoluci EP kritizuje zákaz nošení hidžábu, EP se pozastavuje na zavedením pokut za nošení hidžábu na veřejných místech. V islámské zemi, která se cítí ohrožena středověkým salafismem se EP přidává na stranu islámského fanatismu. Mocenská schizofrenie nebo blbost? V dalším bodu rezoluce požaduje EP od kyrgyzských autorit zrušení zákazu propagandy LGBT. Orgán, který má drzost se nazývat evropským parlamentem, kritizuje zákaz celého zahalení ženy. EP je evidentně produktem degenerované mocenské osy Francie-Německo, která jde mimo zájmový prostor ČR. Česká účast na tak neomaleném vměšování do záležitostí suverénního státu hanobí čest Čechů. V dalším bodě EP bičuje kyrgyzského prezidenta, že v říjnu 2023 nenechal zatknout prezidenta Putina, který zemi navštívil a na kterého vypsal Mezinárodní soudní tribunál zatykač. Kyrgyzský prezident se může vykoupit slibem, že to příště udělá.