leyenova keltove

Evropa tristně

Donald Trump jasně vykázal v pondělí v Bílém domě Evropské unii své místo. Pár zemí v čele s Islandem, které nepatří do evropskounijního monstra mohou aspirovat na zachránce ztracené cti Evropy. Unijní řvoucí myši nechal Trump trapně civět do stěny a čtyřicet minut mluvil s ruským vůdcem. Na milost je vzal až za sto miliard, za které nakoupí americké zbraně pro Ukrajinu, připočte se to ke stamiliardám na nákup amerických zbraní dojednaných u golfu ve Skotsku. Jejich přesná výše se z obav reakce evropského obyvatelstva zbytečně tají, protože toto obyvatelstvo je nejzbabělejší na světě. Trump unijní  pseudolídry po právu považuje za parazity nejhoršího stupně. Už dlouho víme, že nejsou schopni pochopit vůbec nic od ekonomiky po historii, ovšem chybí jim i elementární psychologická reflexe trapnosti, houfem dorazili do Bílého domu, aby podpořili ukrajinského zloděje a byli pro smích celému světu. Mezi Trumpem, Putinem, prezidentem Xi, Modim atd. a touto evropskounijní svoločí je nekonečná propast, kterou kromě jí vidí celý svět. Světovým vůdcům jde o blaho lidu, který reprezentují, evropskounijním nulám jde o přístup ke korupčním tokům a o zneužití moci k vlastnímu prospěchu. Touto kastou musí pohrdat mravnost ať vychází z křesťanských, islámských, buddhistických apod. norem nebo staví na principech spravedlivého kapitalismu. Fiala, Leyenová, Lipavský, Macron, Merz jsou artefakty ubohosti tohoto světa. 

        Žijeme v době pozoruhodné atrofie evropských kořenů, v žádné předchozí epoše se to nepozorovalo. V Čapajevovi komisař počká se zatčením bílého plukovníka, který na klavír preluduje Beethovenovu větu. Furmanov zajímavým způsobem nechá sílu hudby vykreslit ideální svět, který vítězí nad nesmiřitelným politickým střetem. Reich-Ranicky v pamětech píše, že příslušníci SS, kteří dorazili  ke konečné likvidaci varšavského ghetta, v sále, kde koncertovali židovští umělci, byli do té míry paralyzováni, že vyslechli koncert do konce. Dnes se samozřejmě hraje v koncertních síních, ale je to jenom povrchní maska kulturní image bez hloubky, která není uměním do té míry, do jaké není schopna smazat kontury bigotních politický střetů. 
           Evropské kořeny nejsou jen ty, které se běžně uvádí, zapomíná se na první evropskou civilizaci, na Kelty, jejichž parametry a vitalitu tak úžasně popsal akademik Filip ještě v dobách, kdy v Československu existovala věhlasná Akademie věd a ne trapný odvar jména jako dnes. Když pátráme v historické geopolitice, nemohl být národem ze severu, který vyvrátil Mykény, nikdo jiný než Keltové, posléze Dórové, kteří ovládli Peloponés a stali se součástí úžasného řeckého civilizačního dobrodružství. Kulturní a civilizační atrofie Evropy, která graduje v individuích Fiala, Macron, Leyenová, Merz atd., se zhmotnila v evropskounijní ideologii. Na prvním místě to znamená důslednou redukci zbytků bývalých hodnot na oddanost ideologii, která má paradoxně fluidní parametry. Oddanost vůdkyni musí být absolutní, ale je možné, že ji brzo vystřídá někdo jiný. Oddanost té nejperverznější kapitalistické variantě, která nahradila princip spravedlnosti principem parazitismu finančního kapitalismu. Poslední desetiletí prochází evropská společnost procesem, který se někdy nazývá "kulturní kapitalizací." V moderním pojetí světa, za které se považuje zjednodušená anglosaská civilizační struktura, Evropa definitivně skoncovala se svými civilizačními kořeny, v nichž byl anglosaský podíl zcela nepatrný. Podobně skoncovala se svými vazbami na Eurasii a Orient. Celé poválečné období přepisovala anglosaská zjednodušená ideologie evropský hodnotový systém, v dnešní krizové době by jen velmi schopné elity dokázaly přivést Evropu zpátky k civilizační a kulturní autonomii.
       Princip Evropské unie, kromě ekonomické a mravní katastrofy, přivodil hlubokou rozpolcenost bez rozdílu ve všech evropských zemí. Na jedné straně část společnosti se ztotožňuje s evropskými hodnotami a mravností, druhá část společnosti vyznává evropskounijní ideologií s jejími normy, které vesměs mají zvrácený charakter nebo deformují původní evropské hodnoty. Evropskounijní zvrácená ideologie ovládla Evropu, protože se zmocnila rozhodovacích center. Dvě skupiny lidí, dvě antropologie a dvě vize světa nesmiřitelným způsobem koexistují v podstatě v každé evropské zemi. Nesdílí spolu ani hodnoty, ani vizi budoucnosti a v podstatě ani vlajku nemají společnou. Svět hodnot má nad hlavou vlajky evropských zemí, druhý tábor vlajku EU. Je jenom okrajovým konstatováním, že evropskounijní svět není světem meritokracie, ale světem oddanosti a skryté korupce, která se redefinovala, což je důvodem prohlubující se technologické zaostalosti. Evropskounijní svět je světem fluidního kosmopolitismu bez hranic, zesměšňující tradice a národní identity, ovšem to už se též nekonečněkrát popsalo a analyzovalo. Evropskounijní tábor chápe demokracii jako projev dobře fungujícího soudy dozorovaného systému, evropský svět hodnot vidí v demokracii prostor pro projev lidové vůle. Svět evropských hodnot je světem národní podmíněnosti a suverenity - národ nebo stát je po rodině druhou úrovní vrozené lidské loajality. Hranice mezi těmito dvěma nesmiřitelnými společnostmi jsou v Česku až na Prahu nadprostorové, v západní Evropě mají dík vysokému počtu imigrantů už geografický rozměr.