Stasi západní společnosti
Žijeme v době, která není ničím moc významná, i když si usilovně snaží dodat významnost všemi možnými zbytečnými gadgety. Doba je až tak málo významná, že aby úplně zmizelo srovnání s tím, co bylo, musí se restartovat, jak hlásají doboví mocní na všech možných "důležitých" fórech. Doba je svým způsobem demokratická, protože se ani nemaskuje, že když se nahradí ministryně Černochová vrátnou v budově nebo Farský nefarským, nic se nestane. Žijeme v aklamativní demokracii, je totiž evidentní, že velká většina pro tuto dobu hlasuje, voleb se účastní až v nejzazším případě, kdyby hrozilo, že moc převezme alternativa. Útoky mocenských propagačních center na alternativní politiku a na ty jiné, které propaganda vydává za krajní a extrémní třeba pravici nebo populisty, mají silnou argumentační oporu, ti jiní ruší příjemný konzumní a poklidný život velké většiny. Tento svůdný argument současné západní normality přebije všechny ostatní argumenty, jak vůbec argumentovat ve světě, kde pravdu nahradila demagogie, krev voda a myšlenku prd. Kde se smrtonosné zbraně a války vydávají za nástroje míru a spravedlnosti a kasta, která z toho profituje za velké osvícence. Najít argumenty proti tomuto lži-světu, kde se žije dobře, je sysifovským úkolem. Obvykle se člověk v takových momentech obrací k Bohu, ovšem církve svaté, nebo jejich řídící kádry, z velké části samy padly do pasti lži-světa, jsou ovšem výjimky.
Už Nietzsche nahradil touhu po pravdě vůlí k moci. Na počátku není logos, slovo, pravda, ale čin (dílo). Jinými slovy: revoluce, krach norem a hodnot. Čin a gesto bez ohledu na pravdu. Zajímavé na tom je, že ti konající usilují o zdání pravdy, o pozlátko svobody a spravedlnosti. Nechtějí ukazovat krev na svých rukách. Nakonec také prodají války jako díla míru. Pilát ke Kristovi: "Ty se mnou nemluvíš, nevidíš, že mám moc tě osvobodit a moc tě ukřižovat:" Scéna je paradigmatická, před Pilátem stojí zjevná pravda, ale Pilát Krista vydá na smrt a myje si ruce. Ví o nevině, ale aby si udržel moc, obětuje Krista. Jednání moci potencuje zájem udržet se. Pravda je často zrazena nebo popírána kvůli zájmům. To se stále děje. Masy musí být přesvědčeny, že ti u moci, to s nimi myslí dobře, jinak odmítnou poslušnost. Tady nastupuje propaganda, která vytváří narativ a chrání ho cenzurou a potlačováním těch, kteří kladou nechtěné otázky, je frustrující, kolik lidí věří těmto konstrukcím.
Už disidentka z bývalé NDR Baerbel Bohleyová viděla, že ti u moci neustále zdokonalují své metody. Je to zřejmé i po našich zkušenostech s nedávnou falešnou pandemií. "Neustále lhaní se určitě vrátí", řekla Baerbel Bohleyová. Vévoda tohoto světa je od počátku lhář a vrah, převléká se pouze podle dobového vkusu. Bohleyová: "Všechna vyšetřování, struktury Stasi a metody, kterými pracovala se dostanou do nesprávných rukou. Tyto struktury budou důkladně prozkoumány a osvojeny, přizpůsobí se, aby zapadaly do svobodné západní společnosti. Odkryjí se lepší metody, jak učinit někoho neškodným. Věřte mi, vrátí se ty tajné zákazy, špehování, podezírání a umlčování nepohodlných. Budou vytvořeny instituce, které budou fungovat mnohem efektivněji než Stasi. Vrátí se neustálé lhaní a mlha, ve které se ztratí kontury pravdy." Tzv. Digital Service Act Leyenové není žádnou službou, ale tvrdou cenzurou ve službách moci a lži.
Theodore Fontane (1819-1889) napsal: "Lidé nejsou umlčování proto, že lžou, ale protože mluví pravdu." Když mluví pravdu, je možné je umlčet pouze násilím, které může být i jemné. Oblíbenou metodou propagandy je dát všemu jiný smysl pomocí tzv. zarámování. Nacisté zneužili pravdy k cynickému" pravda osvobozuje.
Období koronavirové pandemie nám ukázalo, že lež se nestává pravdou a zlo dobrem jen proto, že tomu věří většina lidí nebo proto, že se to neustále opakuje. Už Pavel Florenskij (1882-1932) varoval své děti, aby nepoužívaly vágní pojmy, pokud se nepoužívají správné pojmy, je zmatené i myšlení. Z tohoto důvodu všechny ideologie, aby dosáhly vymytí mozku, začínají dezinfekcí jazyka. Zákonem musíte zablokovat zdravý rozum a přirozená pravidla, nechat rozhodovat řečový akt a potlačit realitu. Myšlení v tomto prostoru neprojde zkouškou reality, ale definuje samotnou realitu: platným a přijatelným se stává vytvořený a vykonstruovaný fakt, nikoli fakt reality. Ovšem to je šílenství. To je důvod proč Guardini uvažoval o nemocné mysli, když odpadne od pravdy. Christoph Blocher (švýcarský politik) řekl: "Jsme společností lidí duševních poruch."
Žádné komentáře:
Okomentovat