Vzorná unijní země
Každý má svůj plán, říkal Mike Tyson, do té doby než dostane pěstí do ksichtu. V Evropě těžko najdeme zemi, kde by hlavním politickým bodem nebyla nějaká varianta globalizační agendy, kromě Maďarska nikde v centru politiky nestojí národní zájem. Pokud se země neutápí v islamizující imigraci, utápí se v nejtrapnější rusofobní proválečné agitaci jako Česko. V EU ve hře na demokracii levicové i pravicové strany bez výjimky praktikují globalistickou ideologii. Irsko stojí poněkud stranou pozornosti, má se za to, že je to obzvlášť šťastná země, kde má hlavní stan technologický pokrok. Irsko je opravdu příkladnou zemí, kde se kromě pokroku nic jiného neděje. Dokonce i katolickou víru, o které se soudilo, že je tu věčná, během pár let vytlačily pokrokové ideologie nejzvrhlejšího žánru.
Koncem minulého roku po násilném útoku íránského imigranta na skupinu dětí, vybuchly v zemi protesty proti masové imigraci, unisono následovala odpověď režimních stran a jejich médií: fašisté, rasisté, xenofobní extrémní pravice atd. V 2021 ministr rovnoprávnosti na twitteru v osmi jazycích sliboval rychlé dobré bydlení pro nové imigranty, arabština, somálština, urdu atd. prozradily, která etnika ministr preferuje. V případě imigrantů vláda sliby dodržuje, mladí Irové nemají bydlení a ze země houfně emigrují. Podle novináře John McGuirka irský stát abdikoval na nejdůležitější funkce: EU má kontrolu nad irským rozpočtem a fiskální politikou, řídí imigraci a kontroluje irské hranice. Evropa diktuje irské ekonomice, Británie zabezpečuje bezpečnost země a USA importují rasová a genderová dogmata, která zaplnila spirituální prázdno irských elit.
Irská ekonomika, hlavně neprodukční, rostla řadu let dík velkým zahraničním korporacím spektakulárním způsobem, ekonomika parazitovala na tom, že velké firmy nezdaňovaly v evropských zemích, kde vyrábí, ale v Irsku, kde mají centrály. Je pozoruhodné, že země s největším příjmem na hlavu má největší odtok vlastního obyvatelstva v Evropě. Situace v terénu je tristní, země je zaplavena ilegálními imigranty: raketově rostou životní náklady, prekérní pracovní podmínky, nehorázně vysoké ceny nájmů a bytů atd. Nejchytřejší mladí lidé ze země hromadně emigrují, nahrazují je levní přistěhovalci.
Irský novinář Seaghán Breathnach v Europeanconservative píše, že Irsko se proměnilo v autoritativní stát bez opozice, kde všechno, co se týká zájmu irského obyvatelstva se stalo mediálním a politickým tabu. Parlament dominují levé a pravé středové strany, které hrají hru fiktivní alternativy, obyvatelstvu média systematicky zastírají realitu. Státní televize a rádio (RTE) se věnuje propagaci toho, co je od včerejška pokrokové: transsexualismus, pedofilie, otevřené hranice, pokrokové bombardování té či oné země nebo čehokoliv, co protiřečí globalistické ideologii. Podle Breathnachova odhadu 82% parlamentních poslanců formálně z různých stran, ale bez zřetele na politickou příslušnost, adorují nedaněné nadnárodní korporace, EU, masovou imigraci a zákony proti nenávisti. Pouze 16 vlasteneckých poslanců tvoří reálnou opozici.
Poslední dobou se v zemi rozpoutala vášnivá debata o zločinu nenávisti, první komora parlamentu zákon schválila a čeká se na verdikt senátu. V Irsku mělo loni dojít k 651 případům zločinů nenávisti. Převládajícím motivem je nenávist k rase, k etniku a k sexuální orientaci. Co je zločin nenávisti vysvětluje ministryně spravedlnosti McEnteen, zločinec říká oběti, že není bezpečná jednoduše proto, že je jaká je. Přes všechny zákony o gay privilegiích, včetně manželství, organizace LGBT se pořád necítí dobře, napočítaly o 30% víc nenávistných zločinů oproti 2022. Oběť nenávisti je prý 12krát víc traumatizovaná než u jiných zločinů.
Co vůbec zákon říká? Osoba může být obviněna ze zločinu nenávisti i v případě, že se neúmyslně někoho dotkne a ten v tom uvidí zločin. Zákon umožní prokurátorům, aby se v dokazovacím řízení opírali o gesta, symboly nebo výroky obviněného. Zločin nenávisti je akt dotýkající se jedné z charakteristik: rasa, barva, sex orientace, původ, gender nebo nějaký handicap. Zákon dává policii velká práva, v případě podezření může zabavovat a prohledávat věci podezřelého. Podle opozice se vláda snaží úplně umlčet svobodu slova a politickou debatu, režim chce trestat odlišné názory na jistá témata. Kriminalizuje konverzaci o imigraci a trans ideologii ve veřejném prostoru, odlišný názor od režimní narativy se stane nezákonným. Colette Colfer, která učí světová náboženství a sociální etiku na technické univerzitě, říká, že v navrhovaném zákoně se pohlaví chápe jako vyjádření preferencí člověka, tedy zvolená genderová identita má mít preference před biologickým pohlavím v oblasti zákona, společnosti a kultury. Např. samo o sobě je to velmi neférové k ženám a dívkám, ztotožňovat je s někým, kdo žádnou ženou není. Předložený zákon kritizoval i Elon Musk a Donald Trump Jr. Podle republikánského senátora podobné zákony mají pouze v Íránu a Barmě. V Irsku už tak panuje progresívní teror, např. zpěvačka Roisin Murphy byla skandalizována jako transfobní za to, že prohlásila, že pohlavní blokátory jsou pro děti škodlivé.
Irská ekonomika, hlavně neprodukční, rostla řadu let dík velkým zahraničním korporacím spektakulárním způsobem, ekonomika parazitovala na tom, že velké firmy nezdaňovaly v evropských zemích, kde vyrábí, ale v Irsku, kde mají centrály. Je pozoruhodné, že země s největším příjmem na hlavu má největší odtok vlastního obyvatelstva v Evropě. Situace v terénu je tristní, země je zaplavena ilegálními imigranty: raketově rostou životní náklady, prekérní pracovní podmínky, nehorázně vysoké ceny nájmů a bytů atd. Nejchytřejší mladí lidé ze země hromadně emigrují, nahrazují je levní přistěhovalci.
Irský novinář Seaghán Breathnach v Europeanconservative píše, že Irsko se proměnilo v autoritativní stát bez opozice, kde všechno, co se týká zájmu irského obyvatelstva se stalo mediálním a politickým tabu. Parlament dominují levé a pravé středové strany, které hrají hru fiktivní alternativy, obyvatelstvu média systematicky zastírají realitu. Státní televize a rádio (RTE) se věnuje propagaci toho, co je od včerejška pokrokové: transsexualismus, pedofilie, otevřené hranice, pokrokové bombardování té či oné země nebo čehokoliv, co protiřečí globalistické ideologii. Podle Breathnachova odhadu 82% parlamentních poslanců formálně z různých stran, ale bez zřetele na politickou příslušnost, adorují nedaněné nadnárodní korporace, EU, masovou imigraci a zákony proti nenávisti. Pouze 16 vlasteneckých poslanců tvoří reálnou opozici.
Poslední dobou se v zemi rozpoutala vášnivá debata o zločinu nenávisti, první komora parlamentu zákon schválila a čeká se na verdikt senátu. V Irsku mělo loni dojít k 651 případům zločinů nenávisti. Převládajícím motivem je nenávist k rase, k etniku a k sexuální orientaci. Co je zločin nenávisti vysvětluje ministryně spravedlnosti McEnteen, zločinec říká oběti, že není bezpečná jednoduše proto, že je jaká je. Přes všechny zákony o gay privilegiích, včetně manželství, organizace LGBT se pořád necítí dobře, napočítaly o 30% víc nenávistných zločinů oproti 2022. Oběť nenávisti je prý 12krát víc traumatizovaná než u jiných zločinů.
Co vůbec zákon říká? Osoba může být obviněna ze zločinu nenávisti i v případě, že se neúmyslně někoho dotkne a ten v tom uvidí zločin. Zákon umožní prokurátorům, aby se v dokazovacím řízení opírali o gesta, symboly nebo výroky obviněného. Zločin nenávisti je akt dotýkající se jedné z charakteristik: rasa, barva, sex orientace, původ, gender nebo nějaký handicap. Zákon dává policii velká práva, v případě podezření může zabavovat a prohledávat věci podezřelého. Podle opozice se vláda snaží úplně umlčet svobodu slova a politickou debatu, režim chce trestat odlišné názory na jistá témata. Kriminalizuje konverzaci o imigraci a trans ideologii ve veřejném prostoru, odlišný názor od režimní narativy se stane nezákonným. Colette Colfer, která učí světová náboženství a sociální etiku na technické univerzitě, říká, že v navrhovaném zákoně se pohlaví chápe jako vyjádření preferencí člověka, tedy zvolená genderová identita má mít preference před biologickým pohlavím v oblasti zákona, společnosti a kultury. Např. samo o sobě je to velmi neférové k ženám a dívkám, ztotožňovat je s někým, kdo žádnou ženou není. Předložený zákon kritizoval i Elon Musk a Donald Trump Jr. Podle republikánského senátora podobné zákony mají pouze v Íránu a Barmě. V Irsku už tak panuje progresívní teror, např. zpěvačka Roisin Murphy byla skandalizována jako transfobní za to, že prohlásila, že pohlavní blokátory jsou pro děti škodlivé.
Žádné komentáře:
Okomentovat