macron

Amorální lepší lidé

"Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky", evropskounijní trpaslíci nominálně zastávají stejné funkce jako jejich předchůdci kdysi a stejně se oslovují, ale bohužel jde pouze o divadlo atrap. Macron v tom vyniká, gesty by se chtěl přiblížit De Gaullovi, ale nedosahuje ani špatného Chiraca. Nejdřív rozpustil parlament v domnění, že bude komunikovat s lidem v degaullově manýře, po pár hodinách prvního volebního dne se mu doslovně třásla brada. De Gaulle to byla chodící intuice lidu a historie, Macron a jeho EU společníci o tom nic neví. Před druhým kolem parlamentních voleb Macron a předseda vlády Attal zopakovali anti-degaullovské gesto republikánské fronty proti RN, které celkem úspěšně praktikoval Chirac, a opět nečekaný kolaps. Macronova a Attalova výzva ke stoupencům, aby za každou cenu zabránili vítězství RN Marine Le Penové a v druhém kole dali přednost kandidátům levičácké NFP, rozpoltila francouzskou společnost. Macronisté stáhli ve prospěch NFP své kandidáty ve volebních  obvodech, kde hrozí nebezpečí, že zvítězí kandidát RN, podobně učinila levičácká NFP. Jediným společným bodem volební koalice Macron-Melenchon (vůdce NFP) je vládnutí za každou cenu a protože Macronova strana docílí jen pár desítek poslanců, znamená to podíl na moci pro nejagresívnější proislámskou levici.

             Vnučka Luis de Funese filozofka Julia de Funes píše ve Figaru o Macronově proklamaci volit raději antisemitské levičáky NFP než RN Marine Le Penové, nebo nejlépe nechat voliče ať volí koho chtějí. K Macronově proklamaci se přidal dav fotbalistů, influencerů, bývalých ministrů a umělců. Proklamují, že nebudou volit extrémní pravici. Jsou to dobří, lepší lidé na dobré straně života, máme pocit, že nejde o sdělení dokázaného názoru, ale o symbol jejich morálního růstu, jsou to mistři svědomí a dobrých rad a kazatelé ctnosti, kteří se rozhodli evangelizovat, neboť myslet správně, znamená myslet jako oni. Extrémní pravice (proč ne RN) je nebezpečná pro demokracii, její ekonomický  program zruinuje Francii(?) Morálnější než RN jsou stalinisté a islámisté z NFP, protože u těchto lepších lidí být levičákem vždy evokuje panenskou nevinnost. Čím víc se svět stává komplexnějším, tím víc ubohé dušičky lepších lidí cítí morální světlo, které se jim zjevuje z nějakých kompromitujích fotografií efébního věku Jordana Bardelly nebo ze čtyřicet let starých výroků Jean-Marie Le Penna. Naštěstí tato morálka nevede voličovu ruku, jsou to jiné kvality, které rozhodují, voličův pocit nespravedlnosti, křivdy, pohrdání nebo i šarm kandidáta atd. A potom taky člověk volí poté, co padlo jeho rozhodnutí, zvažování důvodů pro volbu je vždy podružné, někdy dokonce zvažujeme důvody záměrně i když podvědomě víme, že rozhodnutí už padlo. "Hlasuj pro  toho koho ti radíme, protože víme lépe než ty, co je to dobro" dnes ve Francii už nezabírá.       

              Politolog a profesor filozofie Arnaud Benedetti píše  ve Figaru, že macronismus ztratil "ultima ratio" své legitimity.  Macron politicky zkrachoval a spojenectvím s Melenchonovou nejtvrdší levicí ukázal vrcholně amorální tvář a tomu všemu se mu v době, kdy jeho zásluhou je Francie velmi rozdělenou zemí, může podařit rozložit instituce 5. republiky.       

            Ve Francii došlo v posledních měsících i k jedné malé, ale podstatné revoluci, ve Figaru analyzují volební preference učitelů a profesorů, a u této tradičně nejkonformnější společenské složky došlo k velkému posunu politických sympatií, velké procento učitelů dnes hlasuje pro RN. Macron v jejich očích ztělesňuje bezbřehý liberalismus a neomezenou moc ve školách v rukách ředitele. Ve Francii je zakódovaná do učitelské profese i přírodovědných oborů hrdost na vlastní zemi a tu levice a Macronovi liberálové na smrt nenávidí. Dalším důvodem preferencí pro RN je fyzická bezpečnost učitele, s narůstajícím procentem muslimské populace, řada učitelů musela rezignovat na nenáboženský laický charakter výuky, jak vyžaduje ústava. Kromě častého násilí a vyhrožování učitelům zná Francie i několik případů zavraždění učitele, který vyžadoval laický profil ve třídě nebo některá tvrzení jeho předmětu odporovala islámu.