demokracie

Reanimovat demokracii

Krize v evropských demokraciích je zpochybňovaná málokým, z průzkumů v evropských zemích obvykle vychází, že 60%-70% občanů se domnívá, že zavedení lidového referenda by povýšilo charakter demokratického rozhodování. V případě lokálního referenda je procento vyšší. Ve Švýcarsku, kde demokratický systém lépe funguje než jinde v Evropě, jsou lidová referenda dobrým demokratickým pilířem. Nezájem občanů o volby ukazuje na špatnou funkčnost současné demokracie v EU, formální volby slouží jenom k potvrzení legitimity vládnoucí kasty, jiné aspekty zanikají. Podle amerického sociologa Johna Matsusaka, "přímá demokracie přivede velkou část občanů do procesu rozhodování a  zlepší  to efektivitu vládnutí." "Důvěra občana k politickému systému je větší v těch zemích, kde se pravidelně referenda praktikují, principiálně proto, že občan ví, že existuje nástroj tlaku na zvolené zástupce."

              Rozhodnutí schválená referendy mají v očích občanů větší legitimitu a váhu, v Itálii a v Irsku, občané v referendu legalizovali interrupci, a i v těchto velmi katolických zemích má v očích občana lidové rozhodnutí nezpochybnitelnou legitimitu. V Kalifornii se občané přímo podílí na formulování státní politiky včetně rozhodování o rozpočtu. John Matsusaka píše, že navzdory počátečnímu strachu, volič v referendu se nesnaží vynutit snížení daní nebo prosadit růst příjmů, jak se předpokládalo. Dlouhé roky byli sociologové skeptičtí o kapacitě lidové referenda, ale dnes se rozpoznaly kvality a přednosti lidového referenda. Referenda povýší kvalitu veřejné debaty a zabrání zneužívání moci a vylepší kvalitativní profil volených zástupců.
               V řadě evropských zemích zákon umožňuje vypsání lidového referenda, ale vládnoucí režimy nastavily kritéria vypsání tak, aby referendum z politického procesu vyloučily. Evropskounijní vládnoucí kasta chová z pochopitelných důvodů k referendu velkou nedůvěru. Jak by asi dopadlo referendum o naší účasti ve východní válce a o miliardové neohraničené pomoci Ukrajině, nebo referendum o nákupu už dnes zastaralých amerických stíhaček za sumy, z kterých jdou  mrákoty. Referenda na nižších úrovních by mohla být silným nástrojem, který by objektivizoval a de-polarizoval veřejnou debatu a přitáhl zájem občanů, obzvlášť kolem lokálních financí a investičních záměrů.  Za laboratoř demokracie může být považováno Švýcarsko, kde je v procesu demokratického rozhodování referendum vkomponováno a celkem úspěšně se praktikuje.
       Ovšem existují i zajímavé protiargumenty. Bývalý tajemník francouzského ústavního soudu Jean-Eric Schoetll v Marianne je proti širšímu zavedení referenda. Schoetll vidí argumenty proti vkomponování systému referenda do demokratického procesu v parametrech naší doby, která sní svůj postmoderní sen demokracie a občana. Systém referenda by otevřel cestu neformální demokracii, která má dnes emoční, mediální a často brutální charakter. Demokracie by byla konfiskována silnějšími a agilnějšími na sociálních sítích nebo by ji ovládly různé výbory motivovaných občanů, a zabránilo by to racionálnímu a autentickému rozhodování. Schvalování by nahradilo žvanění a akci gestikulace a zablokovala by se racionalita rozhodovacího procesu. Schoetll uvádí jako odstrašující příklad přímé demokracie rozhodování na studentských shromážděních. Domnívá se, že zavedení nových demokratických horizontů, jako je referendum, bez hlubší proměny smyslu a principů fungování demokracie, jen prohloubí současné libertinské vládnoucí doxa. Žádný z módních léků nestačí, ani povinnost absolutní transparentnosti, která obětuje politické jednání morálnímu postoji, ani struktura smluvních vztahů vedená ekonomickou nebo konzumní logikou, ani digitální síť propojující jednotlivé subjektivity, které se chtějí emancipovat, ale utápí se ve svém egoismus.
             Podle Schoetlla je smysluplnější jiný obrat, veřejná moc by měla vidět svoje poslání ve služebnosti lidu, znovuobjevit národní zájem a obnovit smysl veřejné autority. Je nutné restaurovat společenskou smlouvu a znovuobjevit transcendenci veřejné moci, posílí to demokracii a otevře nové horizonty.