stabilita

Iluze stability

Z dlouhého úvodníku v čínském oficiálním Global Times ani náznakem není patrné, zdali se americkému ministrovi Blinkenovi podařilo zastrašit čínské lídry a vynutit si nějaké obstavení obchodu s Ruskem. Pravděpodobně to neví ani samotný Blinken, v opačném případě by to okamžitě vyslepičil televizním kanálům. Vstřícnost čínské strany, která vyvolává v Rusku běsy, může symbolizovat gesto přijetí amerického vyděrače čínským polobohem prezidentem. V dlouhém úvodníku v Global Times  jsou sumarizovány krásné ideje vzájemné spolupráce obou stran, téměř žádná hrozba, což by mohlo naznačovat čínskou permisivitu americkému vydírání. Zdánlivě okrajový fakt by mohl dešifrovat Blinkenovy možnosti v Pekingu - v Kazachstánu se v pátek sešel Šojgu s čínským ministrem obrany Dong Junem a ministři potvrdili posílení strategického partnerství v obranném sektoru.

            Krátce před Blinkenovou návštěvou komentátor v Responsible Statement napsal, že Blinkenova návštěva nepřináší žádnou novou pozitivní iniciativu, jak americká, tak čínská strana si přejí uchovat zdání, že se pořád jedná a postupuje vpřed, ale bez ambic skutečného pokroku. Jde o to zamaskovat nezvladatelné síly táhnoucí obě velmoci do nevyhnutelné konfrontace. Fikce stability mezi Čínou a USA, než trvalý fundament vzájemné koexistence. Pokud nevyloučíme možnost, že komentáře pod úvodníkem čínských novin jsou orchestrovány někým systémově vznešenějším, pak se nesou v úplně podobném duchu jako komentář v Responsible Statement: "K žádnému pokroku ve vztazích nedošlo. Čína zažila už řadu jednání, ale vždycky ji USA nakonec podrazily. Kde je důvod takové pokory k válečnému štváči a hegemonskému monstru, které vždy sleduje jen své zájmy. Čína by měla proměnit své cenné papíry ve zlato a komodity a zničit americkou ekonomiku."
            Nezdá se možným, že by Čína vyšla vstříc vydírání amerického ministra, kterému zbývá pár měsíců politického života, po amerických prezidentských volbách bude Čína čelit v USA úplně jiné politické realitě. Pokud by Rusko prohrálo válku, Čína bude mít proti sobě konsolidovaný západní svět a nutně se octne na dlouho dobu v izolaci a vydírána politicky i ekonomicky USA a jejími satelity. Tato perspektiva je pro Čínu absolutně nepřijatelná, na dlouhé období by to zablokovalo čínský ekonomický a civilizační rozvoj. Čína se může rozvíjet jen ve spravedlivějším světě bez dominance amerických zájmů, k reformování USA dominovaného mezinárodního systému nutně potřebuje mocného spojence Rusko. Severní spojenec je dnes pro Čínu nepostradatelný,  jinak existuje reálné nebezpečí, že západní perverze pohltí i Čínu.
             Čína může dnes vyžadovat od ruské strany ubezpečení ještě větší loajality ve vzájemných vztazích. V případě Trumpova vítězství, kdy se očekává menší nebo žádná americká pomoc Ukrajině, by Rusko nemuselo dávat čínsko-ruským vztahům takovou prioritu a už vůbec ne v případě nějakého rusko-amerického dorozumění.
          Stupňování amerických sankcí proti firmám obchodujícím s Ruskem v posledních měsících nějaký efekt přineslo. Velmi citlivým indikátorem rusko-čínských vztahů je byznys a obchodníci, v Komersantu se píše, že ruský byznys očekává zhoršení obchodních vztahů s Čínou. Bílý dům dnes vede všemi prostředky válku čínskému obchodu s Ruskem a byl by zázrak kdyby se americkým šmejdům nic nepodařilo. Předseda rusko-azijského svazu průmyslu Vitalij Mankevič listu řekl, že poslední měsíce čínské banky blokují ruské platby čínským dodavatelům, důsledkem toho v březnu čínský export strojních zařízení do Ruska klesl o 15%, v dubnu to bude ještě horší. Mankevič soudí, že problémy s obchodem se budou stupňovat, říká, že podnikatelé si velmi slibují od avízované návštěvy Vladimíra Putina v Číně.