mladí

Perspektivní mládí

Mezigenerační optika obvykle neudrží objektivitu polohy, kritické výhrady nahoru dolů nemusí být smysluplné už proto, že staří i mladí tvoří jedno tělo. Nastupující generace se nenarodí z ničeho, ale na podhoubí, které připraví předchozí generace. Posuzovat vlohy a schopnosti mladé generace se nikdo neodváží, když úplně všichni perfektně bouchají do mobilu. Tato kapacita zastře další, bouchání do mobilu se chápe jako inteligenční nadkapacita, ostatní je málo významné. Že by se dala ve vlaku slyšet kdysi tak běžná amatérská debata na historické, fyzikální nebo jakékoliv jiné téma, která by měla hlavu a patu, je dnes absolutně vyloučené. Bez debaty ve vlaku, která k cestě patřila, jak je známo i z literatury, se obejdeme, ale ne bez informací. Do informační kanceláře na Hlaváku nemá smysl vstupovat kvůli informaci, ale pobavit se polodebilitou, kterou tam vždycky překvapí, studijním materiálem mladého osazenstva kanceláře je nejspíš komiksová transkripce Švejka. Dotaz, který se vymyká z jednociferné množiny dotazů jde nad kapacitu personálu České dráhy, podobné reakce lze pozorovat v bankách, úřadech atd.

           Blbost tu byla i v minulosti, ale o inteligenci systému, kde všechno je odjinud, analytická centra za hranicemi, řídící systémy odněkud koupené, stroje vyrobené jinde atd., můžeme mít velké pochyby. Kreativita a inteligenční zdatnost se samozřejmě může skrývat v jiném segmentu mládeže, ale není jasné v kterém. Např. Čech může být hrdý na úspěchy Vampírů, které dobře likvidují nenáviděný ruský národ a jak stojí ve Wiki, Ázerbájdžánu pomohly skoncovat s nezávislým Karabachem. Konečně něco inovativního a úderného od mladé generace, ovšem podle Wiki je to pouze jméno, Vampíry jsou sovětské raketomety BM-21, které jsou v armádě už od 1964, podvozek z Tatry.
               Jeden ruský sociolog napsal, že ještě do počátku třicátých let,  když bolševická moc prováděla na vesnicích hromadné čistky a rolníky přesídlovala do východních oblastí, rolníci věděli, že si musí vzít osivo, které nesmí za žádnou cenu cestou do vyhnanství spotřebovat. Od třicátých let ruský mužik ztratil tento tisíciletý instinkt. Staletí si trénoval český národ technickou zdatnost a neúnavně se smysluplně vzdělával, národní intuice věděla, že toto je tisícileté osivo naší existence, třicet let evropskounijní fikce a tento instinkt je nenávratně pryč. Ze toto fatální selhání nenese mladá generace žádnou vinu, jde na vrub předchozím generacím, které slepě evropskounijní a natovskou cestu zvolily. Za toto selhání zaplatí všechny generace velkou daň.
           Každá nastupující generace je přesvědčena, že její svět bude lepší než předchozích generací, ale k budování lepšího světa je potřeba trénink a dovednostní předpoklady. Po válce nepoznala Evropa 75 let válku a zažívala dlouhé období ekonomického vzestupu na obou stranách železné opony, minulí mladí se trénovali ve fabrikách a na krizích, které nesla studená válka, na kubánské krizi, na izraelsko-arabské válce,  na ropné krizi sedmdesátých let atd., ale politické kyvadlo mělo schopnost vybalancovat sebesložitější krize a svět se vrátil k normálu. V intuici minulých generací bylo zakódováno, že realita obsahuje něco nepředvídatelného, ale svět má prostředky se s tím vypořádat. Nikdo tenkrát netušil, jak důležitou roli tu hrají schopné a kvalitní elity.
           Před pár lety unikl z americké laboratoře v Číně virus, jakých minulé lidstvo zažilo spousty, a vyprovokovalo to krizi netušeného rozsahu. Ukázalo to na ubohou kvalitu elit a jak špatnou náhradou za přirozené instinkty člověka jsou pseudoinstikty evropskounijního člověka. Nikdo nemohl v krátké době vyvinout kvalitní vakcínu, ale rychle ji našli evropskounijní mocní a bez výhrad akceptovala uhlířská víra evropskounijního člověka. I v Číně lidé protestovali proti terapii mocných, ale ne pasívní Evropan. Biologické a lékařské vědy se ukázaly vadnými ne proto, že nedokázaly vymyslet v krátké době kvalitní vakcínu a problému smysluplně čelit, ale stupněm víry, kterému se u evropskounijního člověka a obzvlášť u mladých generací těší.
               Dva roky po covidu druhá velká krize ukrajinská válka, a opět víra v nějaké "schopné elity" a západní lepší technologie a zbraně, víra téměř stoprocentní  u mladých generací. Žádná protiválečná aktivita a pochybnosti o vládnoucích, jak bylo vždycky v minulosti mládí vlastní, ale pasivní  identifikace s nekompetentní vládnoucí pseudoelitou, které mladí garantují znovuzvolení.