Technologicky kulhající Evropská unie
Americká kontrola vývozu čipů do Číny se v rozvojové dynamice pomalu obrací proti USA samotným, Čína dohání americký technologický náskok a čipové sady Huawei jsou výkonnější a levnější než americké od Nvidia. V Global Times zakladatel "360 Security Technology" Zhou Hongyi mapuje rozdíly mezi úrovní systémů umělé inteligence (AI) v USA a v Číně. Hlavní rozdíl podle Zhou spočívá v definování technických vývojových směrů, ale v okamžiku, kdy je v Číně směr definován, dík čínské kapacitě rychlého zvládnutí poznatků, rozdíl bude během dvou let vynulován. Zhou je členem předsednictva horní komory čínského parlamentu. Momentálně může být obtížné vytvořit universální model, který by překonal americký GPT-4, ale je pravděpodobně, že tento model bude překonán v několika vertikálních oblastech. Americký OpenAI bude mít nějaké tajné zbraně, což může čínské úsilí komplikovat, ale když se rozdíly rozpoznají, mohou se překonat. Podle Zhou se technologická konkurence nakonec redukuje na hustotu talentů a jejich akumulaci. AI nemusí nutně ovlivnit všechny odvětví, ale stimuluje kreativitu velkého množství lidí. GPT dnes řeší problém vzájemného porozumění a interakce mezi strojem a antropoidním faktorem, neznamená to, že rozumí pravidlům světa.
V Číně, jak zřejmé, se mozky zabývají podstatnými rozvojovými záležitostmi. Čím v Evropské unii? Bojuje se s klimatem, zavádí se zelený průmysl atd. V jakých iluzích o budoucnosti se potácí EU se dá vytušit z hovoru s renomovanou badatelkou v oblasti digitálních strategií Asmou Mhalla ve Figaru, její kniha na toto těma vzbudila v západní Evropě velký ohlas. Podle Mhalla masová demokracie končí, již Hanah Arendtová si kladla otázku, je-li možné na její bázi vytvořit něco kloudného, dnes je to s masovou hyper-personalizací ještě těžší. Moderní technologie akcentují fragmentaci reality, riskujeme, že nebudeme sdílet s technologiemi stejnou realitu. Mhalla píše, že technologičtí giganti jednají jako hybridní entity, mají politickou roli, vojenskou a geopolitickou sílu. Jsou soklem na němž staví dnešní civilizace a kde začíná civilizační evoluce.
Podle Mhalla je v moderní době self-made-man mýtem: inovace se odehrávají v politickém kontextu, historii internetu otevřel americký stát, Obama zřídil v 2015 oddělení státní administrativy v Silicon Valley. V Číně fúzuje civilní a vojenský sektor v komunistickou stranou organizovaném kapitalistickém systému. Evropa je z perspektivy nových technologií velmi periferní, je závislá na amerických hypertechnologiích a v menší míře na čínských. Podle Mhalla je nutné odkrýt novou silovou rovnováhu. Evropská unie produkuje regule pro technologické giganty, kteří jsou odjinud, Evropě chybí technologicko-industriální vize. Evropa nemá technologie a tak tvoří pro technologie pravidla. Bez technologických gigantů je Evropa odsouzena zůstat navždy periferií. Čínské a americké vize a ambice jsou staré padesát let, o Evropě nic takového nelze říct ani dnes. V Evropě dnes nemáme státníky, kteří by byli schopni přijít s dlouhodobou rozvojovou vizí. Až na výjimky se evropská mikroelektronika soustřeďuje na starší generace, podle Mhalla je velmi pozitivní, že Evropská komise alokovala na rozvoj evropských chipů 54 miliard.
Asma Mhalla sice zábavně filozofuje, tu a tam se to může podobat pravdě, ale pravda to není. Obama určitě žádný impuls AI nedodal, ale čínské stálé politbyro komunistické strany určitě ano. Zakladatel čínské významné firmy Zhou Hongyi je příkladem self-made-mana, AI je záležitostí výjimečných individuí, ne průměrných, které ve velkém produkují školní systémy EU. Její největší omyl: technologie budoucnosti a technologicky rozhodující firmy nikdy nevzniknou rozhodnutím Evropské komise nebo Evropského parlamentu.
Žádné komentáře:
Okomentovat