Občasná pravicová vůdkyně
Na dotaz magazínu Politico o preferencích v amerických prezidentských volbách odpověděl Nicola Procacciani, který vede frakci Meloni v Evropském parlamentu: "Doufáme, že vyhraje Trump, ale Giorgia má velmi dobré vztahy i s Joe Bidenem." Sebe nominované vůdkyni evropské pravice je to úplně jedno. V podstatě je taky jedno, kdo v Itálii vyhraje evropské volby nebo povládne-li Elly Schlein z demokratické strany nebo Meloni. Jako smrt bere vše se říkalo o nejotrlejších ze sektoru placené intimní pomoci, Meloni a spol. se snaží do tohoto sektoru dotlačit evropskou pravicovou politiku. V Politico se objasňuje závratná kariéra Meloni ve strukturách EU. Když se dostala v roce 2022 k moci, západní elity ji dávaly do uvozovek, což normálně znamená neodvratný rychlý konec politické kariéry. Meloni byla známá obdivem k fašismu, stačily dva roky a všechno se změnilo. Přesvědčila západní elity o své neochvějné lásce k Ukrajině a nenávistném boji s Ruskem, získala si tím velký respekt a vůdcovskou pozici na evropském pravém křídle.
Tento typ analýzy odhaluje paradigma dnešního západního světa, dnes je lhostejné jde-li o pravici, levici, komunisty, fašisty, centristy, lidovce, anti nebo pro imigranty, homo nebo antihomo, jde jen o jedno - zničit Rusko v jeho civilizační podobě. Do unifikačního západního šiku se dnes berou i vraždící pedofilové. Katarze západního světa má svoji logiku - zmocnit se Ruska a vysát jeho energii umožní západnímu světu přežít ještě pár desítek let a nějakou dobu dál dominovat nad světem. Západní etické bláboly vyplývají z tohoto triviálního faktu. V jiné formulaci se dá paradigma doby chápat jako střet mezi přirozeným a nepřirozeným.
Před pár lety nebylo myslitelné bez mainstreamových difamačních kampaní, že by se mohla zaplatit třetí země, kam by se azylanti transferovali, Meloni takovou dohodu uzavřela s Albánií. Politico píše o velkém vlivu Meloni v evropskounijních špičkách a o souznění s Leyenovou, kterou Meloni příští týden doprovodí do Egypta, kde oproti sedmimiliardovému daru uzavřou dohodu o limitování imigrace do EU. Po evropských volbách aspiruje Meloni na spirituální vedení pravicové frakce v parlamentu.
Politico píše, že pokud v USA zvítězí Biden, budou pokračovat dobré vztahy, které Biden i Meloni charakterizují jako velmi pozitivní, jestli zvítězí Trump, Meloni by se mohla stát Trumpovým hlavním spojencem v Evropě, méně toxickým než Orbán. V Itálii se vydává Meloni za hlavního Trumpova spojence, schopná navázat s Trumpovou administrativou ty nejlepší vztahy. Ovšem pokud se ustaví nějaká forma spojenectví Trumpa s Putinem, síla Meloni se rychle rozpadne na prach, její síla je založená na totálním boji s Ruskem, pravicová témata, která někdy hlásala nebo ještě hlásá, jsou ve světle dobového paradigmatu málo významná. 41% popularita Meloni u italských voličů je po dvou letech vládnutí na Itálii nezvykle vysoká. Její politický kapitál se nevyčerpal, pořád se velká část populace ztotožňuje s mainstreamovou rétorikou o ruské agresi na Ukrajině, s Meloni jsou spojeny představy, že se ji podařilo zablokovat v Bruselu restrikce na pesticidy a docílila změn v unijním klimatickém balíku. Dík Meloni Unie změkčila stanovisko v azylové politice a rozhodla o redistribuci imigrantů. Ovšem všechny tyto v italských očích významné kroky úplně zastřely, že to hlavní, co hlásala, zmizelo. Změn dosáhla proto, že se ztotožnila s ideologií vládnoucí kasty v Unii a stala se její součástí. Tyto údajně pozitivní kroky zastřely další významný fakt, v unijním objetí italská ekonomika stále skřípe.
Meloni v nejlepších tradicích italské diplomacie hraje na všechny strany, neochvějná v podpoře Ukrajině, nesčíslně krát navštívila Kyjev, ale na druhé straně se ze všech sil snaží vlichotit antiukrajinským republikánům Trumpova tábora. Byla to právě Meloni, která přesvědčila Orbána, aby nakonec souhlasil s unijním balíkem 50miliardové pomoci Ukrajině. Na rozdíl od Orbána nebo Morawieckého Meloni nikdy nepřekročí červenou čáru totální oddanosti USA a NATO. V příštím evropském parlamentu bude mít Meloni důležitou roli ve formování bloku pro znovuzvolení Leyenové předsedkyní Komise, vykrystalizuje ještě silnější utilitaristické spojenectví Leyenová-Meloni, kde z pravicového zůstane velmi málo i když nominálně obě patří k evropské pravici. Předseda poslanecké frakce Meloni strany v EP Procaccini prohlásil, že jeho strana a evropští lidovci mají mnoho společného včetně politické strategie. Podle vysokého funkcionáře evropských lidovců, Meloni bude odměna důležitým portfoliem v příští unijní Komisi. Musí se jí ovšem podařit unifikovat roztříštěnou evropskou pravici, zbavit tyto strany pravicové a populistické podstaty. Jejím snem je stát se vůdkyní všeho napravo od lidovců.
Fatální důsledky politického chameleonství s řadou malých podlostí v politické hře, kterou Meloni dobře rozehrála, vystihla šéfredaktorka magazínu Marianne Natacha Polony, když píše o myšlence Meloniho politického souputníka Macrona poslat na Ukrajinu západní vojenské jednotky a dodávat Ukrajině rakety dlouhého doletu. Polony píše, že pokud jsme ještě v demokracii, pak se musí občanům jasně a popravdě říct, co to všechno znamená. Celá záležitost se už ani netýká Francie ani jejích slepých a nezodpovědných elit, ale jde o to vědět, jestli se kolektivně rozhodneme na náměsíčné válce. Nikdo si nemůže nárokovat, že bude řídit tuto válku nebo ji potlačí. Jde o to, zda souhlasíme s tím, aby naše děti byly poslány na smrt, protože USA trvají na zřízení základen na ruských hranicích.
Před pár lety nebylo myslitelné bez mainstreamových difamačních kampaní, že by se mohla zaplatit třetí země, kam by se azylanti transferovali, Meloni takovou dohodu uzavřela s Albánií. Politico píše o velkém vlivu Meloni v evropskounijních špičkách a o souznění s Leyenovou, kterou Meloni příští týden doprovodí do Egypta, kde oproti sedmimiliardovému daru uzavřou dohodu o limitování imigrace do EU. Po evropských volbách aspiruje Meloni na spirituální vedení pravicové frakce v parlamentu.
Politico píše, že pokud v USA zvítězí Biden, budou pokračovat dobré vztahy, které Biden i Meloni charakterizují jako velmi pozitivní, jestli zvítězí Trump, Meloni by se mohla stát Trumpovým hlavním spojencem v Evropě, méně toxickým než Orbán. V Itálii se vydává Meloni za hlavního Trumpova spojence, schopná navázat s Trumpovou administrativou ty nejlepší vztahy. Ovšem pokud se ustaví nějaká forma spojenectví Trumpa s Putinem, síla Meloni se rychle rozpadne na prach, její síla je založená na totálním boji s Ruskem, pravicová témata, která někdy hlásala nebo ještě hlásá, jsou ve světle dobového paradigmatu málo významná. 41% popularita Meloni u italských voličů je po dvou letech vládnutí na Itálii nezvykle vysoká. Její politický kapitál se nevyčerpal, pořád se velká část populace ztotožňuje s mainstreamovou rétorikou o ruské agresi na Ukrajině, s Meloni jsou spojeny představy, že se ji podařilo zablokovat v Bruselu restrikce na pesticidy a docílila změn v unijním klimatickém balíku. Dík Meloni Unie změkčila stanovisko v azylové politice a rozhodla o redistribuci imigrantů. Ovšem všechny tyto v italských očích významné kroky úplně zastřely, že to hlavní, co hlásala, zmizelo. Změn dosáhla proto, že se ztotožnila s ideologií vládnoucí kasty v Unii a stala se její součástí. Tyto údajně pozitivní kroky zastřely další významný fakt, v unijním objetí italská ekonomika stále skřípe.
Meloni v nejlepších tradicích italské diplomacie hraje na všechny strany, neochvějná v podpoře Ukrajině, nesčíslně krát navštívila Kyjev, ale na druhé straně se ze všech sil snaží vlichotit antiukrajinským republikánům Trumpova tábora. Byla to právě Meloni, která přesvědčila Orbána, aby nakonec souhlasil s unijním balíkem 50miliardové pomoci Ukrajině. Na rozdíl od Orbána nebo Morawieckého Meloni nikdy nepřekročí červenou čáru totální oddanosti USA a NATO. V příštím evropském parlamentu bude mít Meloni důležitou roli ve formování bloku pro znovuzvolení Leyenové předsedkyní Komise, vykrystalizuje ještě silnější utilitaristické spojenectví Leyenová-Meloni, kde z pravicového zůstane velmi málo i když nominálně obě patří k evropské pravici. Předseda poslanecké frakce Meloni strany v EP Procaccini prohlásil, že jeho strana a evropští lidovci mají mnoho společného včetně politické strategie. Podle vysokého funkcionáře evropských lidovců, Meloni bude odměna důležitým portfoliem v příští unijní Komisi. Musí se jí ovšem podařit unifikovat roztříštěnou evropskou pravici, zbavit tyto strany pravicové a populistické podstaty. Jejím snem je stát se vůdkyní všeho napravo od lidovců.
Fatální důsledky politického chameleonství s řadou malých podlostí v politické hře, kterou Meloni dobře rozehrála, vystihla šéfredaktorka magazínu Marianne Natacha Polony, když píše o myšlence Meloniho politického souputníka Macrona poslat na Ukrajinu západní vojenské jednotky a dodávat Ukrajině rakety dlouhého doletu. Polony píše, že pokud jsme ještě v demokracii, pak se musí občanům jasně a popravdě říct, co to všechno znamená. Celá záležitost se už ani netýká Francie ani jejích slepých a nezodpovědných elit, ale jde o to vědět, jestli se kolektivně rozhodneme na náměsíčné válce. Nikdo si nemůže nárokovat, že bude řídit tuto válku nebo ji potlačí. Jde o to, zda souhlasíme s tím, aby naše děti byly poslány na smrt, protože USA trvají na zřízení základen na ruských hranicích.
Žádné komentáře:
Okomentovat