jacques sapir ruskaekonomika

Bumerang aneb fakta mají tvrdou hlavu

Francouzský ekonom Jacques Sapir je považován za jednoho z největších znalců ruské ekonomiky, v hovoru s Valeurs Actuelles analyzuje její peripetie. Podle ekonoma Západ přecenil dopad sankcí na ruskou ekonomiku a podcenil jejich dopad na vlastní ekonomiky, sankce nejen nezardousily ruskou ekonomiku, ale absurdně potencovaly její kvalitativní růst, přechod ze závislosti na surovinovém exportu a importu na rozvoj vlastních průmyslových odvětví a otevřely cestu průmyslové soběstatečnosti.  Sankce nezabránily růstu ruské ekonomiky v 2023, podle Evropské rozvojové banky ruský hospodářský růst letos převýší růst v eurozóně. Západní instituty prognózovaly v polovině loňského roku pokles ruského HDP v průměru o 11%, reálný pokles činil 2,1%. V lednu 2023 MMF předvídal ruský růst kolem 0,3%, v červnu to zkorigoval na 1,5%, počátkem října už prognózoval růst 2,25%. Podle Sapira růst 3%-3,5% je reálný. Rusové začali opět utrácet, což stimuluje řadu spotřebitelských odvětví, vojenské události mají kladný vliv na strojírenství a metalurgii; začíná se projevovat efekt programů importní záměny vlastní ruskou produkcí. Pozorují se astronomická růstová tempa v elektronickém průmyslu (39% za posledních 6 měsíců) a v elektrotechnických odvětvích a optickém průmyslu (+30%). Pozoruje se vysoká poptávka obyvatelstva i státu spojená s importem z Číny a  celkově se ruská ekonomika rychle mění. Roste průmyslová výroba a poklesla produkce surovin. Země prochází změnami v měnové a finanční sféře, do jisté míry klesla financializace a únik kapitálu a mění se struktura investic. V roce 2023 se očekává inflace v rozmezí 7% až 7,5%.

             Podle francouzského ekonoma se The Economist spletl v analýze "Putin prohrává válku na ekonomické frontě", kterou citovala řada západních médií. Podle Sapira tým novinářů, který na analýze pracoval, evidentně dává přednost ideologii před fakty. Na Západě se často operuje tím, že vojenské výdaje povedou k militarizaci ruské ekonomiky, ovšem nedošlo k tomu. Ukrajinský sociolog Vladimír Iščenko mluví o "vojenském keynesiánství",  znamená to, že vojenské dodávky mají pozitivní vliv na chod celé ekonomiky. Na Západě se pozorně sleduje finanční a úvěrová politika Ruska, centrální banka je teoreticky nezávislá, ale citlivě reaguje na signály z prezidentova okolí, pokud by došlo ke konfliktu, je jasné, kdo bude mít poslední slovo. Počátkem 2010-x centrální banka rozpracovala finanční a úvěrovou politiku blízkou k západním konceptům, která cílila na inflaci, ovšem po uvalení sankcí nebylo možné tuto politiku aplikovat, v důsledku toho se ruský ekonomický model výrazně proměnil. Zavedly se regulativní opatření limitující pohyb kapitálu, vynucená repatriace exportního zisku, dedolarizace atd. Narostly státní subvence, dnes se to nepovažuje za nepřípustné nebo vadné, jak hlásá liberální dogma. Podle detailních dat září-říjen 2023 ruská ekonomika už zdaleka není takovou jakou byla v únoru 2022.
            Centrální banka aplikuje peněžně-úvěrovou politiku, která se svými cíli a metodami realizace může jevit jako konzervativní. Ale je to tak strašné? Bankovní kredity kryjí méně než 10% investic, úroková sazba centrální banky dnes dělá 15%. Podle ekonoma by se centrální banka měla víc zaměřit na financování ekonomiky než je hlídání inflace. Francouzský ministr ekonomiky Bruno le Maire v roce 2022 sliboval, že sankce zardousí ruskou ekonomiku, podle Sapira tato lživá ministrova prognóza se zapíše do historie...  Rusko podporovala Čína, Indie a země Perského zálivu zůstaly neutrální, a v těchto podmínkách nemohly mít sankce podstatnější vliv na ruskou ekonomiku. Pokud by ruská vláda nepostupovala obezřetně a rozumně, ekonomický spad by činil 4%-5%. Sankce jako bumerang udeřily na evropské ekonomiky, obzvlášť na Německo, které se dnes nachází v recesi. Dalo se to předvídat, ministr le Maire se spletl v adrese. Je otázkou zdali je chyba ministrova týmu v odhadu situace podmíněna ideologickým čtením situace nebo souvisí s kvalitou informace, kterou mají evropští politici k dispozici. vystřízlivění je tvrdé, už Lenin říkal: "Fakta mají tvrdou hlavu."