(podivný)Demokratický konsensus
Podle tradičních liberálních principů svoboda jednoho člověka končí tam, kde začíná svoboda druhého. V dnešním západním světě ovšem svoboda slova končí tam, kde názor člověka protiřečí režimnímu nebo mainstreamovému názoru. V současné západní totalitě je svobodný názor úhlavním nepřítelem mainstreamu, v některých případech může být názor soudně stíhatelný. Režimní deformace dosáhla takového stupně, že dnes už hlavní úsilí mocenských center míří na eliminaci i intimních možností svobodného názoru, začíná to totální propagandou promítnutou do všech informačních oblastí, pokračuje intoxikací školství a znásilněním kultury. Dnešní západní interpretace demokratického konsensu ve stupni deformace předčí komunistické režimy šedesátých, osmdesátých let. Na každou otázku nebo problém dnes existují jenom dva typy názorů: režimní propagandistické tvrzení a oproti tomu stojí lež. Automaticky se proti nositelům jiných názorů vede totální válka od očerňování až po politickou likvidaci. Vůdce AfD Chrupalla je režimu vrcholně nebezpečný, téměř se podařilo ho zabít, pokud atentát přežije, bude v období důležitých předvolebních kampaní upoután na lůžko. Německá prokuratura pod mainstreamovými tlaky několikrát změnila verzi činu.
Dalším typem demokratického konsensu jsou klimatické politické fikce, které se v Evropské unii proměnily v dogmatické náboženství nejvyššího stupně i za cenu destrukce evropské ekonomické prosperity. Např. v časech extrémně drahé energie, kdy poprvé za posledních sto let sociálně slabší kategorie vypínají teplotní zdroje a snižují režimy vytápění k nízkým teplotám, emisní povolenky vedou k zavření největší české tlakové plynárny ve Vřesové. Místo rozumné úsporné politiky tradičních energií se s nepředvídatelnými konci převádí celý průmysl na zelenou energii. Podle dogmatu změnu klimatu vyprovokoval člověk, a z toho důvodu se v EU musí eliminovat tradiční energetické zdroje. Diskuze a debata jsou vyloučeny. Všechny tyto kampaně, které mají podporu v servilních pseudovědeckých institucích a intoxikovaných univerzitách jsou doprovázeny vlnami nehorázných politických kampaní, kdy člověk jiného názoru dobrovolně rezignuje na názor a dnes už i na politiku jako takovou. Což samo o sobě může znamenat politickou taktiku, která umožní režimu přetrvávat. V dávné i nedávné minulosti vždy část mainstreamu tvrdila různé fantazie: zásoby ropy skončí koncem tisíciletí; stoupne hladina světového oceánu, v 2015 se octne pod vodou Manhattan; v Anglii zavládne sibiřské klima atd. Nikdy v minulosti nebyly tyto domněnky v Evropě politicky diktovány a nikdy nebyly důvodem ke skandalizaci názorové alternativy.
Žádné komentáře:
Okomentovat