rusko litograf cipy

Suverenita (jde) přes čipy

Ještě zajímavější otázkou než je průběh čínsko-americké technologické války o nejrychlejší čipové sady je otázka, jak v situaci totální blokády těchto technologií obstojí Rusko. Ze Západu může Rusko očekávat jen sankce, Čína je sice otevřenější, ale v žádném případě se to netýká vrcholných technologií. Pokud Rusko rychle nenajde cestu k výrobě vrcholných čipových sad, ve střetu na život a na smrt se Západem nemůže obstát. Tvrzení, že USA pořád ještě mají v čipových technologiích náskok před Čínou, není úplně přesné, vrcholné čipy se produkují na Tajvanu, v jižní Korei a Číně, USA mají převahu pouze v geopolitické manipulaci s touto produkcí. V čipové produkci  nejde pouze o technologické know-how, důležitý je i lidský faktor, např. Tajvanci se v Indii účastnili na projektu produkce čipů 28 nanometrů (nm), ale nikdy se výroba neposunula z úrovně 40 nm a proto Tajvanci z projektu vycouvali. Jako důvod se uvádí, že v Indii se nenašla vhodná pracovní síla. Může dojít v jedné zemi, která je odříznuta od vrcholných technologií k technologické revoluci? Zajímavou úvahu na toto téma napsal v Topwar Jevgenij Jegorov. 

       Čipy dnes znamenají absolutně vše. Ukázalo se to i v období pandemie, např. v roce 2021 kvůli nedostatku čipů světová produkce aut klesla na čtvrtinu. Když západní dodavatelé v roce 2022 přestali čipy dodávat, ruský průmysl velmi utrpěl. Kvůli nedostatku řídících jednotek ABS a airbagů se např. výroba ruských aut na několik měsíců úplně zastavila. Situace se poněkud zlepšila po zahájení výroby vlastních ruských ABS v kalužském výzkumném a výrobním podniku Itelma. Je zde ovšem jedna nuance, výrobky se produkují úplně v čínské licenci a nejsložitější část výrobku - elektronický mozek řídící jednotky - přichází hotový z Číny. Ve světě to není nic neobvyklého, vývin suverénního ABS si vyžádá řadu let a stojí miliardy. V důsledku desetiletí kolapsu své vlastní strojírenské školy, Rusko bude muset tuto cenu zaplatit.
           K vybudování vlastního mikroelektronického průmyslu bude muset Rusko projít technologickou revolucí. Američané mají pod kontrolou velkou část světové čipové produkce. Holandská ASM Litography produkuje nejlepší fotolitografie, Američané Holanďanům zakázali vývoz do Číny, nemluvě o Rusku. Na trhu lze koupit pouze zařízení 15 let staré. Dnes 75 % svých polovodičů produkují USA na Tajvanu. Američané se domnívají, když zakážou vývoz grafických procesorů Nvidia do Číny a Ruska, zablokují v těchto zemích vývoj umělého intelektu. Mimoto zakázali i investice do čínských produkčních zařízení, které plánují výrobu čipů s topologií menší než 28 nm. Čína recipročně zakázala export gallia a germania.
         Rusko je dnes přinuceno vstoupit do planetární čipové války, ovšem s gigantickým zpožděním. V dané chvíli dokáže Rusko vyrábět čipy topologie 65 nm, když Tajvan produkuje 5 nanometrové. Na strategickou katastrofu to nevypadá, pro rakety a bojovou techniku lze použít 100-150 nm, ale v řadě dalších odvětví to není možné. Jde o vlastní superpočítače, miniaturizaci zařízení nočního vidění a celý gigantický občanský sektor. Rusko musí konec konců budovat vlastní produkci letadel a bez polovodičů to nelze. Podobně ambiciózní program bezpilotního transportu. První kroky byly učiněny, v Zelenogorsku se buduje fabrika na čipy 28 nm topologie, Mikron na rozšíření výroby dostal 7 miliard. V zelenogorském nanotechnologickém centru vypsali 5.7miliardový konkurs na litograf 130 nm. Technologie je z předevčíra, ale celá ruská. Doposud  vyrábí Rusko čipy 65 nm, ale na dovezených litografech. Vláda vydělila 5 miliard na trénink kádrů a budování testovacích polygonů.
            Položme si otázku, kdo kdy ve světě dokázal vyvinout suverénní, absolutně vlastní čip? V roce 2015 Čína vyhlásila program "zhotoveno v Číně 2025", podle kterého v 2025 70 % vnitřních potřeb půjde z Číny. Ale v roce 2022 to činilo pouze 16 % a projekt tedy neuspěl, přitom Čína se nacházela v neskonale příznivější situaci než dnešní Rusko. Je tedy skepse na místě, jak se to může podařit Rusku? Rusko může investovat stamiliardy, ale nemusí najít adekvátní technické kádry, vývoj a výroba polovodičů si žádají tisíce inženýrů a vědců. I když naštěstí podvodních kamenů má Rusko dost. Např. ruský Institut fyziky mikrostruktur Akademie věd už dávno úspěšně pracuje na vlastní EUV fotolitografii. Jde o moderní stroje s roentgenovým vylepšením, které jsou schopny vyrobit čipy deset a méně nm. Akademik Nikolaj Salašenko v interview řekl, že ústav buduje litograf, který bude desetkrát levnější než ostatní, a půjde o stroj schopný produkovat malé série mikroschemat. Vědec to prohlásil už v roce 2019. Problémem sériové výroby je inženýrsko-technologická fáze, vybudování továrny atd. Je možné vyvinout vynikající prototyp litografu, ale něco jiného je sériová výroba. V Rusku tradičně nemalá část vynikajících prototypů se nikdy nezhmotní v masové výrobě. Říká se, když se problém pojmenuje, polovina problému je vyřešena, nyní zbývá Rusku vyřešit druhou polovinu.