Autarkní ekonomika
Ruský konzervativní filozof Alexandr Geljevič Dugin se v článku v RIA Novosti pokusil o ekonomickou fantazii, která se z konzumní liberální pohovky může jevit větší fantazií než měl kdysi VIL. Populární infoserver Yandex, který mají v rukách ruští liberálové, jímá z Duginových ekonomických představ hrůza, jeden komentátor píše, že měsíc po Duginově vizi se tak obvykle nasměruje i Kreml. Dugin je velkým myslitelem v sociologii, filozofii atd., v článku ukazuje, že má velmi solidní znalosti i ekonomické teorie. Ideálním ekonomickým stavem je podle Dugina vyrovnaná vnější obchodní bilance, ještě ideálnějším stavem by byl nulový zahraniční obchod. Je možné uzavřít světu pevnost Rusko a žít podle svých tradičních hodnot, ptá se filozof?
Něco takového je možné pouze v případě, pokud země oplývá dostatečnými přírodními zdroji, Rusko to všechno má. Podobná situace se nazývá autarkií, slovo, které v liberálním ekonomovi vyvolá hrůzu, ale přívrženci ekonomické autarkie nebyli žádní marginální ekonomové, ale velké postavy ekonomické teorie jako Fridrich List a John Maynard Keynes. Nejlépe popsal tuto teorii Fridrich List v díle: "Autarkie velkých prostor." List se inspiroval filozofem Fichtem a americkou ekonomickou zkušeností v 19. století. Podle Listovy logiky, pokud vezmeme dva státy, jeden finančně a industriálně rozvinutý a druhý podstatně zaostávající, a úplně odstraníme hraniční tržní bariéry, pak se jejich úrovně nikdy nevyrovnají, ale navíc se rozdíl ještě prohloubí. Rozvinutější systém úplně pohltí zaostalejší a nedá mu šanci autonomně se rozvíjet, zaostalejší stát úplně ztratí ekonomickou suverenitu. Méně rozvinutý stát se musí uzavřít, ale to vede ke stagnaci, ovšem pouze v případě, pokud tento stát nemá dostatečně rozsáhlou geografickou a demografickou mohutnost, nemá přírodní zdroje a kulturně, historicky, civilizačně a etnicky jednotné obyvatelstvo. Musí se jednat o "velký prostor." Pokud tento prostor existuje, je nutné jej uzavřít před rozvinutým konkurentem a soustředit se na rozvoj vlastního potenciálu. Pokud takový prostor neexistuje, je nutné ho vytvořit pomocí celního instrumentu (Zollverein). Pouze velký celek (impérium) může obstát, z toho pohledu je vytvoření impéria ekonomickou nutností.
Bismarck se inspiroval Listem a ustavil "celní svaz" s německými středoevropskými státy a posléze německé impérium. Podle ruského ekonoma Alexandra Galušky Stalin též naslouchal Listovi. Z Lista a ne z klasického marxismu lze vyvodit stalinské ekonomické algoritmy. Stejně jako v Německu, i v SSSR se model osvědčil. Když po Stalinové smrti sovětská ekonomika opustila tento model, vykazovala úplně jiné výsledky. V Hitlerovském Německu postupoval ekonom Hjalmar Schacht podle Listovy autarkie velkých prostor v boji s rozvinutější americkou a anglickou ekonomikou a opět to fungovalo. V Keynesově teorii se najde termín jako "ekonomická izolace", na který se málokdy bere zřetel. Jde o to, z ekonomického prostoru vytvořit ekonomicky soběstačný ostrov (insula), úplně nezávislý na vnějším, kde koexistují privátní iniciativa a státní plánování. Tato teorie odpovídala podmínkám druhé světové války, byla konformní izolacionistické ekonomické politice USA v opozici k britské metropoli. Protekcionismus byl vždycky oblíbeným nástrojem americké ekonomiky. Inspirován Keynesem spustil Roosevelt New Deal, který zapracoval. Autarkie velkých prostor dobře fungovala v případě USA, nacistického Německa i Stalinova SSSR, tento ekonomický model uspěl nezávisle na ideologii. Cesta ekonomické autarkie znamená totéž co impérium. Autarkie je jedinou možnou verzí úplné ekonomické suverenity.
Na počátku se instrumenty celní unie pevně ekonomicky uzavře velký prostor, který zahrnuje kulturně, historicky a civilizačně blízké části. Ekonom Jurjev píše, že ideální je nulová vnější obchodní bilance, žádný monetarismus. Plně suverénní, nejlépe duální emise - se zvláštním rozpočtem na strategické projekty. Stát má tolik peněz, kolik potřebuje. Poté se impérium může pomalu otevírat navenek - se zachováním státního monopolu na zahraniční obchod, pozitivní výsledek zahraničního obchodu musí autarkii podpořit a ne ji záměnit. Anglosasové to perfektně znají, poslední dvě století vybudovali dvě impéria - britské a americké, po období merkantilismu s chytře aplikovaným protekcionismem přešly k otevřenému trhu. Pokud impérium dostatečné nezmohutní a neupevní svoji suverenitu, musí zůstat uzavřené, a až pak se může otvírat a pomalu zahrnovat do své struktury další ekonomiky. Přesně tak se dnes chová Čína.
Bismarck se inspiroval Listem a ustavil "celní svaz" s německými středoevropskými státy a posléze německé impérium. Podle ruského ekonoma Alexandra Galušky Stalin též naslouchal Listovi. Z Lista a ne z klasického marxismu lze vyvodit stalinské ekonomické algoritmy. Stejně jako v Německu, i v SSSR se model osvědčil. Když po Stalinové smrti sovětská ekonomika opustila tento model, vykazovala úplně jiné výsledky. V Hitlerovském Německu postupoval ekonom Hjalmar Schacht podle Listovy autarkie velkých prostor v boji s rozvinutější americkou a anglickou ekonomikou a opět to fungovalo. V Keynesově teorii se najde termín jako "ekonomická izolace", na který se málokdy bere zřetel. Jde o to, z ekonomického prostoru vytvořit ekonomicky soběstačný ostrov (insula), úplně nezávislý na vnějším, kde koexistují privátní iniciativa a státní plánování. Tato teorie odpovídala podmínkám druhé světové války, byla konformní izolacionistické ekonomické politice USA v opozici k britské metropoli. Protekcionismus byl vždycky oblíbeným nástrojem americké ekonomiky. Inspirován Keynesem spustil Roosevelt New Deal, který zapracoval. Autarkie velkých prostor dobře fungovala v případě USA, nacistického Německa i Stalinova SSSR, tento ekonomický model uspěl nezávisle na ideologii. Cesta ekonomické autarkie znamená totéž co impérium. Autarkie je jedinou možnou verzí úplné ekonomické suverenity.
Na počátku se instrumenty celní unie pevně ekonomicky uzavře velký prostor, který zahrnuje kulturně, historicky a civilizačně blízké části. Ekonom Jurjev píše, že ideální je nulová vnější obchodní bilance, žádný monetarismus. Plně suverénní, nejlépe duální emise - se zvláštním rozpočtem na strategické projekty. Stát má tolik peněz, kolik potřebuje. Poté se impérium může pomalu otevírat navenek - se zachováním státního monopolu na zahraniční obchod, pozitivní výsledek zahraničního obchodu musí autarkii podpořit a ne ji záměnit. Anglosasové to perfektně znají, poslední dvě století vybudovali dvě impéria - britské a americké, po období merkantilismu s chytře aplikovaným protekcionismem přešly k otevřenému trhu. Pokud impérium dostatečné nezmohutní a neupevní svoji suverenitu, musí zůstat uzavřené, a až pak se může otvírat a pomalu zahrnovat do své struktury další ekonomiky. Přesně tak se dnes chová Čína.
Žádné komentáře:
Okomentovat