hazony konzervativni

Národně konzervativní

Izraelský konzervativní politický myslitel Yoram Hazony školil ve štábu Unherd redaktory, jak redakce anglického magazínu video s Hazonyho přednáškou uvedla. Podle myslitele mezi liberalismem a fašismem se nachází široký prostor zapomenutých ideologií, které kdysi s liberalismem úspěšně soutěžily, alternativou liberalismu je národní konzervatismus. V Británii se konzervatismem všech odrůd operuje, ale národním zrovna ne. Hazony řekl, buď dnes, nebo nikdy. Optimistický Hazony tvrdil, že liberalismus umřel a už se nikdy nepostaví na nohy, tradiční liberalismus se transformoval do kompletně nové podoby woke neomarxismu. Generace osvíceneckých liberálů byly školeny, že člověku stačí pouze rozum  a nic dalšího ke své existenci nepotřebuje, a vůbec ne minulost, duchovní dědictví a tradici. Od padesátých let se tyto základy destruovaly. Kde začít hledat minulé dědictví je stejně tvrdá otázka v Británii i v Česku, podle Hazonyho musíme začít Bohem, Písmem, národem, rodinou, mužem a ženou, ctí, posvátným a loajalitou, což je ovšem poněkud málo schůdné. 

           Liberalismus vykořenil člověka z národa a udělal z něj občana světa, loajalita k nejbližším a k národu a smysl pro povinnost je to první, co se musíme pokusit obnovit. Hazony řekl, že je třeba restaurovat to nejdůležitější z anglo-amerického dědictví, z britského dědictví, které vytvořilo dnešní Spojené království a umožnilo jeho staletý rozkvět v tak brilantní podobě. Žurnalista, který o Hazonyho přednášce reportoval, napsal, že celé koherentní národní konzervativní hnutí současné Británie sedělo ten večer na Hazonyho přednášce. Na otázku po klíčových principech, pokud se idea národního konservatismu vztáhne na oba břehy Atlantiku, Hazony odpověděl, že se ještě uvidí.   
          V Hazonyho konceptech je klíčový pojem národa, u Židů jsou bůh a národ zaměnitelné pojmy,  s universálnějším pojetím boha je to pro národ komplikovanější, v knize Chvála nacionalismu, aby mohl akceptovat ideu křesťanského boha, operuje národní transformací křesťanského universalismu. Nejelementárnější společenskou kvalitou je loajalita k rodině, která nemůže prostorově sama o sobě existovat, musí mít oporu v klanové nebo národní loajalitě. Tato bazická vazba implikuje přirozenost člověka jako aktivního elementu ve společnosti a v dějinách. Bez této vazby je člověk pasívním nic, předmětem iracionálních sil, o nichž nic netuší, ani postliberální manipulátoři, kteří likvidují rodinu i národ.  Tradiční rodina znamená celoživotní vazbu muže a ženy. Samozřejmě to znamená diktát jdoucí proti lidským chtíčům, obzvlášť muž musí tímto svazkem celoživotně spoutat všechny sexuální chtíče. Ale za odměnu se mu otvírají dějiny a smysl  existence, biblická loajalita, čest a posvátné. Jeho svazek s ženou v tradiční rodině dává životu sílu a trvání, rodina je prvním pilířem toho, čemu se říká civilizace. Dalším aspektem tradiční rodiny je celoživotní loajalita mezi rodiči a dětmi. Podle Hazonyho, tato vazba není až tak přirozená, jak se často soudí. Děti by v dospělosti měly tendence pohrdat slabými rodiči, příroda připravuje děti na samostatný a nezávislý život. Ale v tradiční rodině celoživotní spojenectví dětí a rodičů ustavuje silnou loajalitu téměř podobnou manželskému svazku. Síly cti a loajality zvrátí přirozenou tendenci dětí pohrdat a opomíjet rodiči. Umožní to dětem celoživotně se od rodičů učit a vytváří to permanentní a stabilní společenství generací.