afd

Alternativa AfD

Pravděpodobně nejvýznamnější evropská pravicová alternativa AfD se po slibném nástupu a několikaleté stagnaci posunula v průzkumech německých volebních preferencí do lepších intervalů, dlouhodobě dosahuje stejných preferencí jako vládnoucí sociální demokracie, kolem 20 %. AfD přitom čelí velké nepřízni mainstreamových médií a politického systému, němečtí postdemokratičí inkvizitoři stranu kriminalizují a vyhrožují ústavním zákazem. Podle čtvrtečního názorového průzkumu prestižní Forsa/RTL, na území bývalé NDR bez Berlína, je AfD s 32 % první stranou, daleko před CDU s 23% a SPD s 16%. Tedy na území Saska, Pruska, Durynska, tj. bývalé NDR, je AfD zdaleka nejsilnější stranou. Bývalá NDR byl nejvyspělejší stát východního bloku, rozvinutá ekonomika, vysoká kultura, např. ministrem kultury velký německý básník Becher, v NDR žilo víc vynikajících spisovatelů, než kdy generovala Spolková republika, NDR měla obrovský vliv ve třetím světě především v Africe. A tato realita přirozeným způsobem dala vznik novému subetnickému charakteru.  

          Dnes se ukazuje, že čtyřicet let NDR vneslo do německého národního ducha významný typ odlišnosti, kterou posledních třicet let konzumního a politického korumpování nedokázalo eliminovat. Dlouholetý konzumní charakter Spolkové republiky přitom dokázal smazat rozdíly mezi spolkovými země, které měly historický charakter a zdály se věčnými. Na druhé straně, ve východním Německu se podařilo smazat historické zemské rozdíly a naformovat něco jako východoněmeckou identitu. Východoněmecká společnost kromě autoritativního politického systému musela oplývat i silnými pozitivními aspekty, když se prosadila i po třicetiletém ideologickém osočování a špinění všeho minulého.
           S politickou stranou, která má na území NDR téměř vládní většinu, režim, který se vydává za demokratický, vůbec nediskutuje, odpírá ji tradiční posty ve vedení Bundestagu a v parlamentních výborech, blokuje politický postup v nižších úrovních a mediálně ostrakizuje. Až do absurdní polohy: v Bundestagu vystoupil s krátkým projevem poslanec AfD Martin Sichert, poslanci ostatních partají se tváří, že důležitější jsou nečistoty v nose, po projevu předsedkyně Bundestagu Basová prohlásí, že se zeptá právníků, za jaký prohřešek mu může dát pokutu. Fakt, že AfD je mezi východními Němci nejsilnější stranou se zdůvodňuje např. strachem z imigrantů, v NDR prý nedošlo po válce k denacifikaci, přitom po válce se nacisté ve Spolkové republice formálně káli za zločiny a dál působili ve všech funkcích. Antifašistická hradba měla ochránit Spolkovou republikou od .. podobných fašistů jako je AfD. Dnešní  západní mainstreamová propaganda může tvrdit jakýkoliv nesmysl. Ulbricht, Becher, Honecker byli fašisty? Hitler běsnil proti komunistům, Ulbricht v zákopech na sovětské straně na východní frontě neúnavně v tlampačích přesvědčoval hitlerovské vojáky, aby přešli na sovětskou stranu.
         Podle komentáře v jedněch centrálních novinách je AfD hnědou stranou.. a za čtrnáct dní na to proputinovskou rudou stranou. Předseda  AfD Tino Chrupalla a čestný předseda strany Alexander Gauland u příležitosti výročí konce války se 9. května zúčastnili  slavnostní recepce na ruském velvyslanectví. Chrupalla v Sezession řekl, že s ruským velvyslancem mluvili o příští normalizaci rusko-německých vztahů, oběma zemím se dobře dařilo, když se dobře dařilo vzájemným vztahům. Je tedy jasné, kde je důvod pro mainstreamové běsnění proti AfD, hrozí nebezpečí, že by vládl v Evropě mír a racionální kooperace. Chrupalla připomněl, že velkým advokátem dobrých vztahů s Ruskem byl Bismarck, Rusko tenkrát, stejně jako dnes, bylo garantem konzervativní politické stability. Podle Chrupally, čím jsou německo-ruské vztahy horší, tím je to horší pro celou Evropu. Na dobrých vztazích s Ruskem musí být založená evropská  politika. Chrupalla uvedl, že ruské jednotky se v roce 1994 z Německa stáhly a nastolila se vzájemně výhodná spolupráce, americké jednotky ke škodě Německa v zemi zůstaly, z toho plyne stav velké německé ekonomické závislosti na USA. Chrupalla, který prožil část života v NDR, řekl, že sovětská přítomnost a sovětský patriotismus neznamenaly vynulování patriotismu Němců. Chrupalla tím vysvětluje proč se vůbec ustavilo a existuje vědomí východoněmecké identity, na druhé straně se dnes ve Spolkové republice vede permanentní boj s národní identitou. Na Západě se přepisují dějiny, je snaha vyškrtnou roli Ruska z válečné historie, rozpad a dělení Ruska se dnes na Západě bez obalu diskutují a nacistická seskupení s tímto cílem jsou tolerována. Chrupalla říká, že AfD něco takového odmítá, přišel čas pro dialog a smíření.