tajvan weare sorry

We are sorry

Tragický osud Tajvanu, Čína se čím dál víc přibližuje ostrovu a zdá se, že tvrdý osud je nevyhnutelný. Pocit spravedlnosti by nám velel být na straně slabších, ovšem velmi suspektní v celé záležitosti je chování českých natovských slouhů, je jasné, že těmto lidem nejde o svobodu národů, ale o vlastní profit, a zrovna v případě jednoho ostrova by se tato zkorumpovaná smečka měla najednou stát ušlechtilou? Přirozený tok sympatií člověka jde směrem k bojovníkům za svobodu, k utopických obráncům barikád a romantickým revolucionářům. U propagandy ČT a indoktrinovaných studentů jde obvykle o sympatie k bojovníkům za lepší welfare než k padlým na barikádách. Úžasní bojovníci za svobodu projevu v Hongkongu se před dvaceti lety domnívali, že s Čínou bude welfare větší. Pokud se stane zázrak a tajvanský lid vezme pušky do ruky a bude do posledního muže bojovat za každou píď ostrova, sympatie světa budou na jejich straně a Čína nemůže zvítězit. Předpokládalo by to, že Tajvanci mají vizi jiné svobody než je vize členství v unifikovaném Západě, pak by měli na mysli konzumní blahobyt a ne svobodu, na unifikovaném Západě jde o fiktivní pocit svobody a kvůli tomu se nikdo nedá zastřelit, pravděpodobně ani Tajvanci. Z reálnějšího pohledu, Čína v každém případě vyhrála, když budou ostrov bránit američtí kšeftmani a jejich komplici v Česku. Ti jsou totiž příčinou budoucí čínské anexe ostrova.

           Dneska USA vřeští, posílají tam jednu válečnou loď za druhou a mobilizují své vazaly. V  Číně před rokem 1949 třicet let bojovali o moc komunisté a nacionalisté, v roce 1949 americký spojenec Čankajšek prohrál a ostrov se zbytkem armád obsadil. Na Tajvanu se deklaroval prezidentem celé Číny. Malý ostrov s 23 miliony lidí proti miliardě a půl lidové Číny se stal z jasných důvodů nejvěrnějším spojencem Západu. Čankajškův stát měl křeslo v Radě bezpečnosti. USA se tvářily, že garantují ostrovu stejnou bezpečnost jaderného deštníku jako evropským spojencům, a celý svět tomu věřil, včetně Číny. V roce 1971 změnily USA strategii a se svými západními vazaly přispěly k vyloučení Tajvanu z OSN. Bylo to první velké vítězství globalizovaného finančního kapitalismu, který oprávněně tušil v kontinentální Číně jiné, zajímavější možnosti než je fikce s ostrovní svobodou.
         V roce 1979 USA a západní země revokovaly diplomatické uznání Tajvanu a přenesly je na komunistickou Čínu. S požehnáním Západu se komunistický stát stal jediným reprezentantem čínského teritoria včetně Tajvanu. Západ uznal integritu státu a tedy uznal právo komunistické Číny bránit teritorium proti vetřelcům a uzurpátorům. Tajvan se stal ilegálním státem podobně jako Somaliland nebo Abcházie. USA z ekonomických a vojenských důvodů Tajvan dál podporují. V roce 2001 USA ovládaná Světová obchodní organizace udělila Číně členství, vždy předtím členství podmiňovaly režimem demokracie západního typu a respektem k lidským právům, přitom Čínu jejich propaganda líčí jako totalitní diktaturu. Čína si v intencích mezinárodního práva ostrov nárokuje a zcela oprávněně hrozí použitím síly, integrita jejího teritoria je narušena. Svět viděl, jak skončil Afghánistán, Irák, svého času jižní Vietnam. Tajvan pomalu ztrácí pro americké zájmy na významu. "We are sorry, business is business.." a podobně jako zmiňované země, půjde brzo přes palubu.