bude draze

Ropa, chleba, amoniak

Před dvěma lety se podíl ruské ropy na indickém importu této suroviny blížil dvěma procentům, dnes to dělá 20 %. Ruská ropa je levnější než jiné zdroje a Indii pasívní důchod z importu diskontní ropy přinese ročně několik miliard dolarů. Nezůstane jen u ropy, Indie vydělává na dodávkách přepracované suroviny do Starého světa, kde chemický průmysl přestává dík drahé energii být konkurenceschopným. Nákup levné suroviny z Ruska a její zpětný prodej na Západ přináší Indii a Číně obrovské zisky, přitom vysoká cena energie bortí evropský průmysl. Obrovské objemy ruských dodávek východoasijským ekonomikám vytváří nedoceněný cenový polštář pro sílu jejich konkurenceschopnosti a to na úkor evropské, pokud se rychle neodvolají protiruské sankce, evropské ekonomiky nemají jiné možnosti než dorovnávat indické a čínské komparativní výhody zatížením vlastního obyvatelstva, tj. nikde nekončícím snižováním životní úrovně. 

          Pokud vůbec existuje nějaká ekonomicky odůvodněná odpověď na cenový rozdíl energií, který automaticky znevýhodňuje evropské ekonomiky oproti čínské a indické, pak se zárukou na ni Fiala s Nekulou nepřijdou. Evropské chemické kolosy, které zpracovávají ropu, nemohou čelit východním konkurentům. Kvůli ztrátám z neschopnosti konkurovat v Indii a v Číně zpracované ruské ropě unijní rafinerie začínají krachovat.  Je podivné, že s tímto předvídatelným bumerang efektem a téměř ekonomickou katastrofou pro Evropu plánovači sankci nekalkulovali.
          Na konferenci německé asociace zemědělských výrobců (IVA) prohlásil mluvčí asociace Marko Fleischmann, že zdražení ruského zemního plynu je tak vysoké, že výroba amoniaku, hlavní suroviny pro výrobu dusíkatých hnojiv, není ekonomicky výhodná. Podle Fleischmanna v minulém roce ukončilo v EU činnost 60 % výrobních kapacit produkující amoniak. Podle některých expertů, naštěstí pro výrobce a naneštěstí pro obyvatelstvo, tak narostly ceny pšenice, že se začaly vyplácet i drahá hnojiva. Ruský podíl na německém importu hnojiv činí 19 %. Některá německá média uvádí, že dnes Rusko dodává do Evropy víc energie (ve zpracované formě) než před vypuknutím ukrajinské války. Světový průmysl hnojiv roste, prognóza do roku 2030 činí 2,6 % ročně, bez spolupráce s Ruskem v energetické  oblasti se Evropa octne v tomto důležitém segmentu světové ekonomiky úplně na okraji. Hnojiva jsou klíčovým faktorem pro zajištění globální potravinové bezpečnosti.  Na konferenci IVA řekl její prezident Michael Wagner, že Německo bylo velmi citlivě zasaženo i unijní zelenou politikou zakazující používání chemikálií v citlivých oblastech jako jsou přírodní rezervace. Německo má dík zeleným politickým partajím ve srovnání se sousedními zeměmi v těchto oblastech velké množství půdy. Podle prezidenta asociace zemědělských výrobců to povede k tomu, že zemědělská výroba se přesune jinam.
         Ve Španělsku předseda španělské zemědělské asociace COAG José Roales došel k podobným závěrům: Hrát si s chlebem, je jako hrát si s ohněm. Existuje mnoho zemědělců, kteří měsíc po ukončení výsadby začínají přemýšlet, zda-li má vůbec smysl o sazenice pečovat, když se rýsuje perspektiva nedostatku hnojiv. Každý zemědělec ví, že hnojiva znamenají polovinu úrody a pokud neexistují nebo jsou drahá, nemá smysl ztrácet čas s nerentabilní akcí. Méně hnojiva, méně obdělaných arů, méně pšenice, a produkční úbytky musí vyrovnat vyšší ceny. S levným jídlem je konec, brzo si prostý člověk nekoupí ani takové běžné produkty jako je mléko nebo bochník chleba.