usa zombii estet

Americká zombií

V kulturně politickém magazínu FrontPopulaire Fréderic Sroussi o americké vulgaritě. Je banální pravdou, že americká kultura vnutila svou hegemonii velké části světa. Relativně novějším fenomenem je vulgárnost s jakou se vyjadřuje. Někdo může říct, že to není nic nového, ale není to úplně pravda. Excelence byly symbolem americké kultury a motorem až do osudných 90. let 20. století. Dá se to doložit. Vulgárnost v kulturní oblasti se dá chápat jako odmítnutí noblesních hodnot (talent, práce, dobrý vkus, etika) asociované s antielitismem živeným záští (v nietzscheovském smyslu). Zánik americké vyšší kultury je vlastní kulturní rovnostářské vizi dnešní Ameriky. V známém díle Alexise de Tocquevilla "O demokracii v Americe" se vysvětluje, že demokracie je politickou artikulací sociální revoluce, která je nesena duchem revoluce rovnosti. Cílem demokracie je podle Tocquevilla méně svobody a více rovnosti. To vysvětluje proč v USA existují legální dispozice jako pozitivní diskriminace, které cílí na větší rovnost těch, kteří nemají dostatečné kvality, aby sami uspěli. Ovšem tyto dispozice, jak pozorujeme, se mohou konkretizovat pouze nivelizací.

        Rousseau už v "Dopise D´Alembertovi" stigmatizoval divadlo (sám psal dramata), domníval se, že je nerovnostářské, a to už tím, že herci se nechávají na scéně oslavovat a divák je odsouzen k pasívní roli - existuje řada dalších argumentů proč Rousseau odsuzoval divadlo. Vidíme, že problém rovnosti a nerovnosti v kulturní oblasti není dnešní. Američané jsou přesvědčení, že od roku 1990 objevili řešení: stačí smazat hranice, které existují  mezi panem a paní "celé planety". Začalo to televizními pořady tele-reality a exponenciálně expandovalo se sociálními sítěmi (stars na sociálních sítích). Statisíce závislých na youtube, instagramu, tiktoku sledují nesmysly realizované "velkými" influencery. Demokratizace možností internetu dovoluje každému statovat v nízkonákladovém spektáklu. Vraťme se k telereality, je to příklad nejodpornější vulgarity, kterou Amerika vyplodila. Tyto emise začaly v USA od roku 1992. Původním záměrem bylo srazit produkční náklady vyloučením herců, scénaristů a dalších profesí. Anonym se stal hvězdou, nechal se filmovat ve všech každodenních polohách, žvanící o naprosto nuzných banalitách všedního života. Rovnost, o které Rousseau snil, se realizovala v Americe. Divák se může stát hercem a nechat se aplaudovat, aniž by se musel učit text. Paradox: od okamžiku, kdy se hvězdou stala anonymní nula, musí se hvězdy z období před telereality ukazovat bez laku v banální každodennosti, aby dosáhly statutu "modernizace", musí se ukazovat jako tuctoví.  
      Od Marcela Duchampa víme, že status "umělec" a "umělecké dílo" se může nadekretovat jednoduchou magií performativity. Podobně anonym je zařazen do rubriky "celebrita" jenom proto, že na sociální síti se definuje jako tvůrce (potvrdí mu to tisíce "like"). Nezapomeňme, že to byl pisoár, kterým Duchamp v USA vzbudil senzaci, když ho vydával za umělecké dílo. Duchamp má určitě velkou zodpovědnost za rozšíření špatného vkusu v uměleckém i kulturním světě.  
             Výtvarné umění dnes v USA reprezentují dvě jména, Jean-Michel Basquiat a Jeff Koons: jeden specialista na klikyháky, druhý odborník na kýč a popart (Koons přiznává, že ho velmi ovlivnil Duchamp). Oba dva jsou reprezentanty charakteristické vulgárnosti amerického umění, Koons nejdražší umělec na planetě, mnohokrát usvědčen z plagiátorství. Byl manželem porno hvězdy Ciccioliny. Amerika nás taky obšťastnila kulturou hiphopu, které vděčíme za miliony graffiti, které špiní zdi měst po celém světě, ve srovnání s americkým anomálním  rapem je tanec slonů půvabný a elegantní. Hiphop dokazuje, že není nutný talent, ani práce,, aby se člověk stal slavným, k odporné optické vulgárnosti rapu je nutné dodat ještě nesnesitelnější verbální vulgárnost těchto nových poetů, z rapu pochází vulgárnost na Západě generalizovaného tetování. Tato vulgárnost znamená zlom v nazírání člověka na vlastní tělo, současný člověk  reifikoval své tělo: stalo se mu jednoduchou hmotou k dekoraci.  
          USA pod zničujícím vlivem progresívních nivelizátorů přešly od kultury excelence, která kombinovala talent a práci, k vulgárnosti v nejhorším chápání termínu. Bohužel stáda ovcí, což je dnes velká část západní humanity, slepě následují tuto dekadentní Ameriku.