global times rano

Global Times o čínské vitalitě

Četba čínského vládního deníku Global Times (GT) působí na  čtenáře stejně silným dojmem jako nedělní bohoslužba u sv. Sylvestra a sv. Martina v Římě, žádná lež a vysoká voltáž estetiky s perspektivou budoucí spásy v obou případech. Zatímco v západních informačních centrálách vládne lež a nuda a antiestetika perverzního politického kýče, čínský deník na první straně referuje o kulturní hrdosti mladých umělců. Jsou oprávněně hrdí na svou zemi. Deník píše, že čínské elementy jsou neobyčejně populární mezi mladými umělci, nejen ve vysokém umění, ale i mezi designátory kosmetiky, nábytku atd., čínská estetika se najde dnes všude ve světě. Mladý ilustrátor Wu Yao říká v exkluzívním hovoru v GT, že nástup čínského estetického vnímání odpovídá době a dává i ordinérnímu konzumentovi v zahraničí příležitost vylepšit si stav své duše, do Česka to bohužel ještě neproniklo. Umělec konstatuje, že znakem čínské estetiky je vitalita. Západní estetický kýč má zdroj v Americe, vyznačuje se triviální jednoduchostí, která nemá oporu v realitě a v přirozeném a musí se zákonitě zbortit, což zažíváme. Wu říká, že hlavním důvodem popularity čínské estetiky je všeobjímající charakter čínského umění, umělecky ztvární celou realitu, čínská malba pokryje velký interval subjektů a stylů. Spousta francouzských a italských umělců vlastní velké kolekce artefaktů současného čínského umění a nechávají se jimi inspirovat. Např. Valentino Garavani je velkým fanouškem čínské estetiky, která dnes ani zdaleka neznamená pouze perokresbu, ale zahrne mnoho forem, které současné západní umění nedokáže vůbec zachytit.

        Úvahy mladého umělce lze extrapolovat i na čínskou politiku, je vitální a estetická. V GT v úvodníku o zasedání ministrů zahraničí G20: "Měla by se uvolnit pouta nad světem", tzn. americký hegemonismus by měl jít stranou. Západní blok požadoval, aby bylo Rusko vyloučeno ze zasedání G20, naštěstí se tak nestalo, píše GT. Západ by měl ustoupit od výlučnosti G7 a bloku NATO a naslouchat jiným hlasům a otevřít se reálným potřebám světa. Svět nemůže být permanentně v zajení konfliktu na Ukrajině. Potraviny a energie jsou strukturálním problémem, který konfliktem akceleroval. Země jako Indonésie se snaží v konfliktu prostředkovat, Čína plně realizovala iniciativu minulého zasedání G20 o pozastavení dluhové obslužnosti a poskytla největší objem financí na oddlužení rozvojových zemí. USA a Západ však jednají jako dealeři s kartami: "zodpovědným za potravinovou krizi" je Rusko", "zodpovědným za dluhovou krizi" je Čína, touto geopolitickou kalkulací se snaží vyvázat se ze zodpovědnosti. Americký rezervní fond zvedá úrokovou míru a to je důvodem velkého tlaku na rozvojové země. USA a Západ neprojevily ani nejmenší snahu přispět k řešení problémů, kterým doba čelí. USA a Západ by neměly na G20 přinášet jenom spory, ale i řešení problémů.
          V analýze Zhang Hui a Liu Xin se píše,  Čína zdůrazňuje, že reálný multilateralismus, otevřenost a inkluzívnosti v rámci G20 vedou ke kooperaci a jsou zárukou řešení globálních výzev, zatímco malý blok kolem USA usiluje o rozložení G20 a konfrontaci mezi tábory nad rusko-ukrajinským konfliktem. USA vedený exkluzívní klub si nárokuje větší bezpečnost a práva než přizná jiným zemím. Čínský ministr zahraničí Wang prohlásil, že posilování vojenských bloků vede  k rozkladu mezinárodní komunity a v konečné fázi k menší bezpečnosti i pro členy bloků samotné.