orbán vucic

Duševně zdraví

Srbové a Maďaři potvrdili kvality duševně nejzdravějších národů, u osvícenějších národů už nezabírají postdemokratické hrátky typu snížení daní podnikatelům, do EU s ještě větší láskou a s NATO na věčné časy, s tímto sloganem prorazil v Česku Fiala a spol. Obě země jsou důkazem, že existuje i v totalitně organizované Evropě možnost vyvázat se z područí. Konzervativní proruský Alexander Vucic byl potvrzen v prezidentském úřadě i v parlamentu s víc než 60% hlasy. Přímo úderem pěstí do tváře evropskounijního mainstreamu bylo velké Orbánovo vítězství, s koaličními partnerem křesťanskými demokraty docílil v 199 členném parlamentu se 133 mandáty ústavní dvoutřetinovou většinu, může vládnout i bez koaličního partnera, samotná strana Fidesz má se 100 mandáty prostou parlamentní většinu. Orbán přitom musel čelit celoevropské mainstreamové nenávisti a nehorázným šikanám od bruselských mocipánů. Orbán byl po Putinovi nejsfrekventovanějším terčem útoků od tzv. Evropského parlamentu. Orbán po vítězství prohlásil: "Docílili jsme tak úžasného vítězství, že musí být vidět i z měsíce, a určitě z Bruselu", kde nejspíš vyhlásili popeleční pondělí.

         Orbán nevyhrál jen nad maďarskou Sorosem dotovanou opozicí, ale nad EU byrokratickým sklerotickým aparátem a nekorektností médií a evropských politiků. Úcta historie bude patřit maďarskému lidu. Maďarsko se podle evropskounijní rétoriky má vrátit na cestu demokracie, což v této ošuntělé vizi znamená kurs EU a věrnost NATO. Náhled předsedkyně tzv. Evropského parlamentu Barleyové z SPD postrádá jakýkoliv náznak respektu před rozhodnutím suverénního maďarského lidu, hysterie této Němky se mísí s fašizoidními vizemi, které ve zmatenosti chápe jako pokrokové. Barleyová ve Spiegelu kritizovala EU komisi, že už dávno Orbána politicky nezardousila, měla prý na to dvanáct let, Orbánovo vítězství podle Barleyové potvrdilo selhání EU při obraně demokratických základních hodnot. V její interpretaci demokratické hodnoty jsou totéž, co pokroková programová linie bruselských byrokratů. Správně vyhodnotila, že Orbánovo vítězství může být vzorem pro ostatní, tento signál musí prý Evropská unie zadusit dřív než bude pozdě.
         Orbán dlouhodobě vystupoval za zrušení protiruských sankcí, i když pod tlakem EU souhlasil se sankcemi spojených s ukrajinským konfliktem, žádný jiný evropský politik nenavštívil Moskvu tak často jako Orbán, dík jeho politice Rosatom získal obrovský kontrakt na dostavbu atomové elektrárny a Maďaři mají nejlevnější plyn v Evropě. Orbán odsoudil ruskou speciální operaci na Ukrajině, ale odmítl dodávky zbraní Ukrajině přes Maďarsko a otevřeně hovoří o tom, že ke konfliktu došlo kvůli ignorování bezpečnostních zájmů Ruska. Jak je téměř pravidlem v západních demokraciích, unifikovaný západní mainstream má výhradní podporu hlavního města, které např. Spengler považuje za parazitní nádor státu a které obvykle dovede stát do fatální degradace. Obvykle mají společenské struktury hlavního města dostatek sil, aby znásilnily vůli ostatní části národa, v Maďarsku k tomu nedošlo, Euro-atlantická opozice  získala pouze Budapešť (16 z 18 okruhů), ale mimo hlavní město s velkou převahou vyhrál Orbán. Před pár měsíci byly šance opozice a Orbánova bloku vyrovnané, jednostranná evropskounijní protiruská rétorika posledního měsíce, s kterou se ztotožnila maďarská opozice, u Maďarů nejen nezabrala, ale s velkou pravděpodobností zvrátila volby v jeho prospěch. Maďaři mají s Ukrajinou velké spory o právech maďarského obyvatelstva v Zakarpatsku a vidí konflikt v objektivnější rovině než ho prezentuje unifikovaná propaganda EU a NATO.