xi biden mír

Mír je cenný

V anglickém vydání zpráv čínské agentury Xinhua je dnes publikován pro ucho evropskounijní populační jednotky (EUPJ) velmi podivný krátký úvodník s nadpisem: Čínská moudrost ve slovech Xi: "Mír je cenný". "Mír a bezpečnost by měly být nejvíc ceněny", řekl čínský prezident v pátečním hovoru s Bidenem v referenci na ukrajinský konflikt. EUPJ, pokud si výroku vůbec všimne, se bude jevit jako velmi banální. Výrok podle úvodníku Xinhua staví na čínské tradici, např. čínské přísloví, které pochází z Konfuciových Hovorů "Mír je poklad",  je staré víc než 2000 let a je i dnes velmi relevantní. Podle úvodníku prezident Xi přísloví vyslovil už na zasedání OSN v roce 2017, při jiné příležitosti citoval inspirativní přísloví, které mocní EU do krve nenávidí: "Hledat harmonii bez uniformity". Čína je oddána cestě míru, vystupuje aktivně na straně globálního partnerství a reformování globální governance.  

         Úvodník je krátký, protože Číňanovi je jasné o co jde,  dál už nepotřebuje žádně dožvanění, jak je běžné v EU a USA. To že Čína nenazírá na důvody, které k ukrajinskému konfliktu vedly stejně jako generalita NATO a koalice Fiala, neplyne z nějakých úzkých materialistických výhod, jak se EUPJ podsouvá, ale z tisícileté civilizační vize na níž staví její politika. Komentáře k Bidenovu setkání s Xi se předhání ve všech možných a nemožných spekulacích, vzdálenost obou stran se prohloubila, někdo tvrdí, že jsou náznaky, že Čína se v nějaké formě  přidá k protiruským sankcím apod. V anglických verzích čínských novin je jednoznačně a bez spekulací vysloveno čínské stanovisko ke konfliktu a z toho plynoucí čínská politika, kterou nelze měnit jen tak nějakým handlem založeným na okamžité výhodnosti nebo dokonce na  strachu z amerických výhrůžek.
     V americké verzi novin Politico komentuje Phelim Kine dvouhodinové jednání obou lídrů. Komentátor se diví, že Xi Bidenovi neustoupil. Poněkud podivný údiv, je možné, aby Xi smetl ze stolu celou filozofii čínské zahraniční politiky, kterou se nezabývají pouze vrcholné politické orgány, ale instituty, školy, nakladatelství, média atd. Obstál by v Číně  prezident, kdyby v něm Biden vyvolal pocit strachu?  Biden podle komentáře, prezidenta Xi nepřesvědčil, aby akceptoval stanoviska západu, dokonce se mu nepodařilo, aby vůbec akceptoval termín invaze. Biden vyvolal kritiku čínského prezidenta, podle kterého se USA podílely na vyprovokování ukrajinské krize. Čínský ministr zahraničí na okraj jednání prohlásil, že USA špatně čtou čínské strategické cíle. Podle komentáře v Politico, místo příklonu k americké politice, jde Čína opačným směrem a prohlubuje spojenectví s Ruskem, maří americké úsilí o zastavení války. Mluvčí čínského ministra zahraničí: "Z jakého důvodu USA jako viník ukrajinské krize stále pošpiňují Čínu, místo, aby přemýšlely o bezpečnostní situaci v Evropě vyvolané expanzí NATO na východ?" Na této pozici staví Xi když v hovoru s Bidenem odmítl ruskou zodpovědnost za násilí: "USA a NATO musí zahájit dialog s Ruskem a v jednání uspokojit bezpečnostní představy Ruska i Ukrajiny. Pokud se nasadí nediskriminované sankce, národy budou trpět a dojde k vážné krizi v globálním obchodě, ekonomice, potravinových a průmyslových dodavatelských řetězcích.". Ředitel Kissingerova institutu Robert Daly jednání obou lídrů komentoval: "Jsme ve slepé uličce, neustále opakujeme pozice, které druhá strana považuje ze tvrdohlavé".