muratov cook

Muratov kontra Cook

New Yorker před pár dny publikoval hovor Davida Remnicka s šéfredaktorem Novaja Gazeta nobelistou Dimitri Muratovem. Jak vnímá Muratov ruskou invazi na Ukrajinu? Všem bylo od prvního okamžiku jasné, že Putin tímto rozhodnutím podminoval budoucnost mladé generace. Země se stane páriem mezi zeměmi. Noviny Novaja Gazeta jsou vystaveny obrovskému tlaku, nesmí se používat slova válka, okupace, invaze, ovšem noviny pokračují dál v používání těchto termínů. Lavrov mluví o osvobození Kyjeva? Tito lidé kolem Putina podléhají prezidentově vůli, zdá se, že sami věří této rétorice. Muratov odhaduje, že třetina lidí je proti válce. Putin nedůvěřuje západu, upřímně je přesvědčen o degradaci západních hodnot, západní politici se podle něho dají koupit, mají svoji cenu, ale nemají žádnou hodnotu. Ovšem je otázkou, zdali toto Putinovo přesvědčení není adekvátní. Žijeme v totálně zkorumpovaném světě a nepotismu, který není pro Muratova viditelný. 

        Muratov nedává velké šance vyjednávání se Zelenským, které z ruské strany vede bývalý ministr kultury Medinský, ten je hluboce přesvědčen, že pravda je na ruské straně. Putin plánuje rozdělení Ukrajiny na tři části, centrální Ukrajina s Kyjevem by měla mít Putinovi loajální vládu, západní část si může žít, jak chce, Donbas se stane částí Ruska, už osm set tisíc lidí zde má ruský pas. Invaze je spojena s ultimátem USA o nerozšiřování NATO, mnoho Rusů tomu nerozumí, NATO nikdy Rusko nenapadlo. V minulých dnech navštívilo portál novin několik milionů lidí. Putin dostal ve volbách 77.9% hlasů, a to mu dodává sebedůvěru a legitimnost. Jeho okolí se domnívá, že bez Putina není Rusko. Remnickovi Muratov a jeho redakce připomněli spíš noviny v newyorské stále módní Village někde na osmnácté, která se považuje za intelektuální centrum světa, než v málo módní Moskvě. A v tom je právě problém, jsou moskevští liberální intelektuálové pohybující se v globalistické bublině reprezentativním vzorkem populace, nejen ruské? Putin je  možná fanatikem jistých hodnot, které samy o sobě nejsou vadné jako je národ, historie, národní solidarita, čest atd., nelze je ovšem prosazovat válkou. Muratov se mýlí v tom, že z ruské mládeže se stanou planetární pária, k tomu už totiž došlo dávno před invazí, ovšem správně dedukuje, že tentokrát půjde o existenciální přežití Ruska, může dojít k situaci, že se nebude dělit Ukrajina, ale někdo jiný bude dělit Rusko. Ruský liberální pohled tuto situaci favorizuje už dávno, proč se trápit obrovským východním prostorem, Tatarstánem atd., a místo toho nežít v blahobytu Moskvy, Petrohradu a pár oblastí kolem, navíc být součástí kolektivního západu?
              Muratovův pohled je pohledem části moskevské a petrohradské intelektuální elity, jiný pohled na běh věcí má cenami věnčený publicista Jonathan Cook v článku v Middle East Eye, který převzala i další média. V okamžiku, kdy se jiná země protiví západní projekci moci, média se shodnou na jedné věci: cizí zemi vede psychopat nebo megaloman. Nikdy, co západ udělal, nešlo o katastrofu. Putin není racionální a nikdy žádná koncese tímto směrem ničemu nepomůže. Washingtonští jestřábi rozhodnou, že došlo k hříchu a servilní západní média dají požehnání. Jde o šílence a tedy nikdy žádný ústupek nebo kompromis. Americká a britská invaze do Iráku údajně čelila iracionálnímu vládci Husseinovi, nemělo smysl přistoupit na kompromis. Západní politici a média tvrdila, že se spojil se svým úhlavním nepřítelem Al Kaidou, měl atomové zbraně atd., které zničí v 45 minutách Evropu. Hussein byl diktátor, nicméně západní média bezostyšně šířila patentované lži. Důsledkem byl milion mrtvých Iráčanů a výbuch nihilistického islámismu, který přetrvává dodnes.
             Putinova akce je v každém případě ilegální - pramení v jeho vlastním racionálním chápání ruských geopolitických zájmů. Ovšem je zde jeden rozdíl  oproti americké válce proti Iráku, Putin byl řadu let zcela otevřený a konzistentní ve své racionalitě, ale západní lídři to ignorovali a západní média raději citovala své dunivé a řinčivé pazvuky. Rusko mělo za posledních třicet let objektivní důvody nevěřit USA a NATO. NATO je primárně výtvorem studené války, je to motor agresívní politiky západu. Konečně Putin měl podněty, aby se vypořádal s krvácejícím konfliktem občanské války na Donbase, kde i před invazí zahynuly tisíce lidí. Putinova akce není ani ctnostná, ani moudrá, ale nevypadá iracionálněji a nebezpečněji než desetiletí natovských provokací.