4 revoluce prumyslova

4. průmyslová revoluce

Obvykle se říká, že počátkem nového tisíciletí svět vstoupil období 4. průmyslové revoluce, která má akcenty v metadatech a v systémech umělé inteligence a jejích aplikacích. Třetí průmyslová revoluce založená na počítačích a komunikaci byla převážnou záležitostí Ameriky, v posledních fázích s významným podílem jihovýchodní Asie. Země, která povede 4. průmyslovou revoluci, ovládne budoucnost, pokud se Číně podaří tato aspirace, důsledky pro USA nebudou dobré: USA zchudnou, vnitřní politika ještě nestabilnější než dnes, americká ekonomika bude dominována zahraničím. Vojenský hardware, v němž USA utopily astronomické sumy, zastará. V prvních fázích počítačové revoluce byla americká armáda motorem technologického rozvoje, dnes, kdy se materiální produkce přesunula do Číny, tomu tak není. V obdobích počítačové revoluce se prohloubila vzdálenost mezi zeměmi kreativně se účastnících technologické revoluce a ostatními. Propast mezi vítězi 4. průmyslové revoluce a ostatnímu bude ještě hlubší. V 3. průmyslové revoluci platilo vítěz bere vše, americké bohatství, finanční stabilita a vedení nadnárodních finančních systémů závisí na americkém technologickém prvenství. Čínské prvenství ve 4. průmyslové revoluci může urychlit zborcení americké globální finanční pozice a přivodit západu systémovou krizi. USA importují z Číny ročně zboží za 600 miliard dolarů, o 25% víc než v 2018, kdy Trump prosadil cla na čínské zboží, importují z Číny čtvrtinu své průmyslové spotřeby. Roční federální rozpočtový deficit dosahuje 10% HDP. Čínská převaha v příští generaci produktů povede k erozi americké finanční hegemonní pozice, která plyne z polohy dolaru jako světové rezervní měny. Americký primát ve 3. průmyslové revoluci učinil ze země magnet pro světový kapitál, USA mohly vyžít s chronickým deficitem ve výrobcích a službách, protože světové investice chtěly podíl na amerických akciích.

         David P Goldman v Asia Times píše, že umělá inteligence aplikovaná na obrovské soubory datových množin je fundamentem 4. průmyslové revoluce. Klíčovým bodem ekonomiky 20. století byla ropa, v 21. století ji nahradí data. S nastoupením širokopásmové komunikace (5G) a schopností přenášet velké datové objemy s téměř okamžitou rychlostí odezvy je průmysl 4.0 na vrcholu. Čína do února nainstalovala 800 tisíc základnových stanic 5G, dalších 800 tisíc příští rok, pokryje to všechna velká čínská města. Na této základně stavěné technologie sníží náklady na pracovní sílu a energii. Čína konstruuje urbánní infrastrukturu s podporou 5G, daleko efektivnější než stárnoucí a chaotické infrastruktury západních měst. Cílem zahraniční čínské iniciativy je vkomponování miliard lidí rozvojového světa do čínské ekonomické sféry. Rychlá, levná komunikace přiblíží finanční služby a přístup na světové trhy lidem, kteří doposud stáli stranou globální ekonomiky. Amerika může umořovat 24 bilionový rozpočtový dluh (s dluhem sociálních a zdravotních systémů to  činí 100 bilionů) jen díky světové  výjimečné poloze dolaru. Pokud čínská měna uplatní roli, která odpovídá čínské ekonomice, rezervní platidlo dolar vybledne jako v minulosti libra sterlingů, americká kapacita půjčovat si v zahraničí se radikálně zúží. Američané bez pochyb budou muset čelit a akceptovat nové čínské impérium. Číňané na rozdíl od USA nedobývají a neničí. Asimilují. Nezajímá je, jak barbaři řídí své vnitřní záležitosti, opovrhují demokraciemi, které nepozvednou nejchytřejší do mandarínských pozic.