Pomalé změny
Automatismus vnímání okolí nám zastře vnímání malých změn scény, do které jsme vnořeni. Ale k změnám dochází a na západě je zvykem změnu nazývat pokrokem. Po kovidu přišlo tornádo a řešení následků devastace už přímo diktuje česká televize, v normálním státě existuje státní komise pro řešení nepředvídaných událostí, kterou tvoří skuteční odborníci a v případě katastrofy přejímají organizaci, obvykle předseda komise je ministrem vlády. Např. v Rusku to byl dlouhé roky Šojgu, který tuto komisi vedl, udělal si velké jméno organizováním řešení následků katastrof. V ČR je to štáb ČT, který má ovšem záměr, co nejvíc destabilizovat situaci a očernit vládu, česká populace je vystavována každodenním lavinám banalit, které už považuje za kvalitní informování. ČT rezignovala na původní zadání, tj. na televizní kvalitní dramatickou tvorbu a objektivní informování, a vstoupila do politiky. Nejvýznamnější změna, ke které došlo v posledních pár letech, je absolutní zvýznamnění ČT a její gigantické znásilnění fakt na podporu své politické vize.
V roce 2015 když Merkelová překročila německé i evropskounijní zákony a z důvodů nejspíš politického vydírání otevřela brány Evropy milionům muslimů, režimu servisní německá média nastolila totálně vylhaný styl informování. ČT se k imigrační lavině stavěla kladně, ale její přitakání tomuto podvodu bylo velmi opatrné, bral se ohled na názor veřejnosti, dnes je přitakání ČT jakémukoliv podvodu západních struktur zcela neomalené a bezostyšně znásilňující fakta, ředitelé ČT vychází z principu „komu se to nelíbí, ať nám ...“. Imigrant je světec, neuplyne den, aby v tomto duchu ČT aspoň minimálně publiku něco nepodstrčila. Nikdy její štáby v zahraničí ani minimálním náznakem nesdělily Čechům, co se děje na amerických a britských universitách. Např. antická epocha, kterou dnes v USA a v Anglii přepisují a jejím sochám usekávají hlavy, je pro Čecha kulturním vrcholem a Odyseus ať je sebevíc rasistický, je nám to lhostejné. Odyseus navždy zůstane vrcholným symbolem civilizačního dobrodružství, nejsme na straně zločinu proti tomuto symbolu, který páchají americké univerzity a západní ideologie, ČT se nás tam pomalu snaží též vmanipulovat. Na západě se radikální menšiny zmocnily moci a médií a ČT je částí této menšiny.
Fatální chyby, kterých se dopouští politické elity v řešení koronavirové krize, jsou důsledkem ovlivnění politické sféry dekadentními médii. Je šokující, že staronový ministr zdravotnictví nevykopne televizní slepice z budovy ministerstva, zdá se, že se vůbec nepoučil z minulého, nesmí s nimi komunikovat, ani ztrácet čas. Ministerstvo má každodenně aktualizované webové stránky a informace si zde každý může přečíst, popř. ve videu na těchto stránkách může ministr situaci komentovat. Wipka z ČT je trénovaná na to, aby ministrova slova okamžitě deformovala, popř. zesměšnila. Poloha ČT nad volenou politickou strukturou je znakem korporativního fašismu, v Mussoliniho Itálii též stáli mediální bossové nad ministry, v USA štětka z Hollywoodu má silnější slovo než ministr. Současná doba nemá paměť a konsekventně se nastolil stav, kdy nikdo nenese zodpovědnost za politické chyby. Nevíme kolik imigrantů nám EU už vnutila, ani kdo k tomu dal souhlas a je za to zodpovědný, neznáme důvod proč jsou živeni českým sociálním systémem. Argument, že je platí EU tu neobstojí, nikdo si nemůže na českém území předplatit lidi, kteří se tu rozmnoží a potenciálně pohltí českou populaci, kteří vytvoří stav nepředvídatelných společenských katastrof a zločinu, ani současný český stát nemá právo předat část svého prostoru novému etniku. Prostor patří tisíc let národu Čechů a útok na tento axiom je zločinem nejvyššího druhu.
Český stát se ocitl v kleštích permanentní západní dekadence. Antičtí autoři, bibličtí vykladači i velcí myslitelé moderní doby se jednoznačně shodnou na tom, že stav dlouhodobějšího materiálního blahobytu má nutně za následek fatální dekadenci a úpadek. Bez tvrdých životních podmínek individuum propadne nějaké formě Sodomy, obvykle konec doprovází sebedestrukční hybris. Centrem západní dekadence je globalizované město, města už v antice platila za zřídla degenerace, dnešní velkoměsta mimo nejbližšího historického jádra se sobě podobají jako vejce vejci, nejen trapnou formou staveb, ale i parazitním způsobem vegetování. Systém vysává zbytky vitality českého venkova, město Praha nic neprodukuje, ale v důsledku nepřirozeného finančního přebujení přitahuje tisíce mladých lidí jako magnet, velmi rychle jejich kreativitu konvertuje v parazitní impotenci. Podstatou života dnešního Pražáka je čekání v koloně aut nebo trávení času v klimatizované prostoře v hale u počítače, čemuž se říká zaměstnání, nebo v hale fitcentra. Člověk pomalu degeneruje nebo se utápí v oxidech všeho druhu. Město ještě nedávno oplývalo průmyslovou základnou, která byla spojena s tvořivým étosem populace, město mělo svá tradiční debatní místa, neuvěřitelně rychle zmizel průmysl, tvořivost a debata a vzniklo parazitní konzumní nic, které se pomalu stává celostátním etalonem. Výrobní haly udělaly místo obchodním centrům a fitness, kolem se vrství amorfní betonová aglomerace bez hranic, kam se stále pumpuje lidský materiál a auta. Pythagoras se vyjádřil o městě: hojnost, únava, arogance, zkáza. Prostor, kde neexistuje veřejně prospěšná činnost, kde člověk ani nemá možnost se angažovat za pozvednutí nejbližšího okolí, zaplní televize umělými emocemi a excesívní fantazií soucitu, místo racionality řízení veřejných věci, televizní soucitná hysterie. Politická korektnost jako výraz kulturní sebenenávisti pomalu usurpovala i český prostor. V EU se pojem často dešifroval jako důsledek politického procesu rozplynutí sebenenávistného postnacistického Německa v EU a extenze invertované viny na celé společenství, ale stejně perverzní jev v USA a nejobscénnější podoba této perverze ve Švédsku. Jev je pravděpodobně spojen s dekadencí závěrečné fáze západní existence. Dnešní západní dekadentní společnost se nenávidí až do podoby klekání před drogovými dealery, ale je přesvědčena o svém planetárním poslání.
Fatální chyby, kterých se dopouští politické elity v řešení koronavirové krize, jsou důsledkem ovlivnění politické sféry dekadentními médii. Je šokující, že staronový ministr zdravotnictví nevykopne televizní slepice z budovy ministerstva, zdá se, že se vůbec nepoučil z minulého, nesmí s nimi komunikovat, ani ztrácet čas. Ministerstvo má každodenně aktualizované webové stránky a informace si zde každý může přečíst, popř. ve videu na těchto stránkách může ministr situaci komentovat. Wipka z ČT je trénovaná na to, aby ministrova slova okamžitě deformovala, popř. zesměšnila. Poloha ČT nad volenou politickou strukturou je znakem korporativního fašismu, v Mussoliniho Itálii též stáli mediální bossové nad ministry, v USA štětka z Hollywoodu má silnější slovo než ministr. Současná doba nemá paměť a konsekventně se nastolil stav, kdy nikdo nenese zodpovědnost za politické chyby. Nevíme kolik imigrantů nám EU už vnutila, ani kdo k tomu dal souhlas a je za to zodpovědný, neznáme důvod proč jsou živeni českým sociálním systémem. Argument, že je platí EU tu neobstojí, nikdo si nemůže na českém území předplatit lidi, kteří se tu rozmnoží a potenciálně pohltí českou populaci, kteří vytvoří stav nepředvídatelných společenských katastrof a zločinu, ani současný český stát nemá právo předat část svého prostoru novému etniku. Prostor patří tisíc let národu Čechů a útok na tento axiom je zločinem nejvyššího druhu.
Český stát se ocitl v kleštích permanentní západní dekadence. Antičtí autoři, bibličtí vykladači i velcí myslitelé moderní doby se jednoznačně shodnou na tom, že stav dlouhodobějšího materiálního blahobytu má nutně za následek fatální dekadenci a úpadek. Bez tvrdých životních podmínek individuum propadne nějaké formě Sodomy, obvykle konec doprovází sebedestrukční hybris. Centrem západní dekadence je globalizované město, města už v antice platila za zřídla degenerace, dnešní velkoměsta mimo nejbližšího historického jádra se sobě podobají jako vejce vejci, nejen trapnou formou staveb, ale i parazitním způsobem vegetování. Systém vysává zbytky vitality českého venkova, město Praha nic neprodukuje, ale v důsledku nepřirozeného finančního přebujení přitahuje tisíce mladých lidí jako magnet, velmi rychle jejich kreativitu konvertuje v parazitní impotenci. Podstatou života dnešního Pražáka je čekání v koloně aut nebo trávení času v klimatizované prostoře v hale u počítače, čemuž se říká zaměstnání, nebo v hale fitcentra. Člověk pomalu degeneruje nebo se utápí v oxidech všeho druhu. Město ještě nedávno oplývalo průmyslovou základnou, která byla spojena s tvořivým étosem populace, město mělo svá tradiční debatní místa, neuvěřitelně rychle zmizel průmysl, tvořivost a debata a vzniklo parazitní konzumní nic, které se pomalu stává celostátním etalonem. Výrobní haly udělaly místo obchodním centrům a fitness, kolem se vrství amorfní betonová aglomerace bez hranic, kam se stále pumpuje lidský materiál a auta. Pythagoras se vyjádřil o městě: hojnost, únava, arogance, zkáza. Prostor, kde neexistuje veřejně prospěšná činnost, kde člověk ani nemá možnost se angažovat za pozvednutí nejbližšího okolí, zaplní televize umělými emocemi a excesívní fantazií soucitu, místo racionality řízení veřejných věci, televizní soucitná hysterie. Politická korektnost jako výraz kulturní sebenenávisti pomalu usurpovala i český prostor. V EU se pojem často dešifroval jako důsledek politického procesu rozplynutí sebenenávistného postnacistického Německa v EU a extenze invertované viny na celé společenství, ale stejně perverzní jev v USA a nejobscénnější podoba této perverze ve Švédsku. Jev je pravděpodobně spojen s dekadencí závěrečné fáze západní existence. Dnešní západní dekadentní společnost se nenávidí až do podoby klekání před drogovými dealery, ale je přesvědčena o svém planetárním poslání.
Žádné komentáře:
Okomentovat