čtvrtek 24. června 2021

liberal

Liberalismus ještě

Liberalismus spíš než ideologii znamená doktrínální ideový mix, ekonomickým základem je doktrína o autoregulaci trhu, která se překládá do parlamentní demokracie politických stran, liberalismus absolutizuje individualismus člověka, je mu vlastní ignorování sociálních vazeb člověka a přirozených limit. Velmi důležitou komponentou západního liberální mixu je řada liberálních pověr, které jsou dnes důležitější než podstata samotná, např. USA jsou světovým garantem svobody; Rusko a Čína jsou prostorem nesvobody; Maďarsko, když chrání vlastní zemi před ilegály, narušuje princip svobody atd. Liberální universalismus neplatí ani v ekonomické oblasti, např. v některé zemi je vyrovnaný rozpočet, jak ho ordinují mezinárodní liberální instituce, dobrou ekonomickou strategií, v jiné zemi to znamená desetiletí trvající hospodářskou katastrofu.

         Liberalismus má být doktrínou západního ráje, která zabezpečuje člověku největší prostor svobody, liberálové, pokud se vůbec něčím zaštiťují, pak je to Mill, který hlásal, že v nejbližší oblasti, která se týká člověka samotného, je jeho nezávislost, tj. svoboda, absolutním právem. V normálním uchopení tohoto principu je Číňan pod komunistickou stranou úplně stejně svobodný jako Němec po Merkelovou a zelenou televizí nebo Pražák s pirátskou radnicí. V důslednějším pojímání principu, je mladý Kaliforňan ještě svobodnější, totiž může si ve dvanácti nasadit hormonální terapii a v šestnácti se z něho stane dívka nebo opačně. Tyto poslední květy svobody lze očekávat v brzké době i v Česku od příští pirátsko-top-ods koalice, lidovci tuto svobodu v parlamentu podpoří. Absurdní škleb osudu s divadelní maskou, jak si v tom libovali barokní sochaři, smete liberální doktríny: do nejbližšího prostoru člověka nikoho nepustit, ani hormonální terapii, televizní chemii a globálně unifikované pověry. Pak si člověk může nárokovat, že ke svobodě nemá daleko, je jasné, že tato svoboda se člověku nemůže překládat do politického tvaru parlamentní demokracie, jak ji zažíváme na televizních kanálech nebo v parlamentech okupovaných partajemi. Velkým problémem západu - instituce vlivu se zmocnily a znásilnily nejbližší prostor člověka, je jim bez milosti vydán všanc. Důsledkem může být i fakt, že člověk západu nemá už ani kapacitu reflektovat jiné možnosti demokracie než je její současné zprznění v západním světě, ani objektivně posoudit svět jiných, např. Číňanů a Rusů. Vlivové struktury doby přepsaly kód usuzování občana Evropské unie, usuzování není usuzováním, ale simulace usuzování.

Žádné komentáře: