Jacques Sapir o masové imigraci
Významný francouzský ekonom Jacques Sapir v magazínu Marianne analyzuje klady a zápory masové imigrace v ekonomických termínech. Podle ekonoma rozpočtová sanace imigrace je čím dál problematičtější. Oficiálně má Francie 67.14 milionu obyvatel, z toho 6.6 milionu jsou imigranti s povolením k pobytu a 600 000 ilegálů bez platného povolení. Sapir píše, že když se zohlední i děti, počet imigrantů naroste na 14.65 milionu, tj. 21.7% celkové populace, tento údaj uvádí i demografka Michèle Tribalat. Dnes 8% celkové francouzské populace tvoří evropští imigranti, 9.7% afričtí a arabští imigranti, 0.7% turečtí.
Krátkodobě zvedne imigrace HDP samotným navýšením počtu lidí a pak efektem většího konzumu a veřejných investic, jedná se o jednoduchý kvantitativní efekt nebo o extenzívní formu růstu. Většina empirických studií dovozuje pozitivní efekt imigrace na růst HDP na hlavu, méně přesvědčivější je to však v rozvinutých zemích. Krátkodobě se dostaví růstový efekt, imigrace mechanicky stimuluje spotřebu a veřejné investice. Studie OECD mluví o tom, že imigrace neovlivní mzdovou úroveň místní populace, Sapir píše, že tato teze je pravdivá pouze v případě, kdy pracovní místo, které imigrant zastává, je deklarováno a podřízeno všeobecným pravidlům. V případě poloilegálního zaměstnávání dojde pravděpodobně ke snížení mzdové hladiny, a to důsledkem konkurenčního nebo substitučního efektu. Lokální studie v sektorech, kde je vysoké procento zaměstnaných imigrantů (např. restaurační zařízení) ukazují, že v těchto sektorech existují tendence mzdového poklesu. Některé studie ukazují na rizikové faktory ovlivňující úroveň kvalifikace v sektoru, studie rovněž potvrzují pozitivní efekt globální faktorové produktivity, jako jsou inovace, tento efekt je pozorován pouze u zemí, které privilegují „imigraci práce“, obzvlášť praktikování kvót pro diplomované. Globálně imigrace může přispět k 0.1%-0.2% ročního růstu HDP. Ovšem na druhé straně imigrační přínos rozpočtu a fiskálnímu systému je čím dál víc negativnější, obzvlášť od doby, kdy Francie privileguje rodinnou imigraci oproti imigraci práce, tj. od roku 1990.
Roční náklady na imigraci odhadované OECD činí 0.52 % HDP. V jiné oficiální studii (CEPII) se došlo k závěru, že imigrační přínos v procentech HDP kolísá, např. v roce 2011 to bylo -0.49%. V absolutních číslech nejsou ztrátové desetiny procenta HDP vůbec zanedbatelné, navíc tyto oficiální studie mají tendenci podceňovat některé faktory. Studie CEPII nezohledňuje náklady spojené se vzděláváním dětí imigrantů, ze studie OECD vyplývá, že scholarizace dětí imigrantů přijde na 0.1% HDP. Žádná ze studií nezohledňuje systémové náklady spojené se špatnou znalostí francouzského jazyka u dětí imigrantů, nezohledňují se náklady na penze imigrantům (asi 0.2% HDP), když se zohlední všechny tyto faktory, imigrace stojí stát 0.7%-0.8% HDP ročně. Pokud se bere v potaz imigrační přínos i náklady, pak stát ztrácí ročně 0.6% (reálnější je 0.8%) HDP, v kalkulaci od roku 2000 to dělá (v cenách 2014) 248 miliard eur. V analýze imigračního přínosu je třeba precizovat, že pro jistou imigrovanou populaci v důsledku jejich tradičně nízkého stupně vzdělávání jsou individuální společenské náklady na imigranta nepoměrně vyšší než na průměrného občana.
Roční náklady na imigraci odhadované OECD činí 0.52 % HDP. V jiné oficiální studii (CEPII) se došlo k závěru, že imigrační přínos v procentech HDP kolísá, např. v roce 2011 to bylo -0.49%. V absolutních číslech nejsou ztrátové desetiny procenta HDP vůbec zanedbatelné, navíc tyto oficiální studie mají tendenci podceňovat některé faktory. Studie CEPII nezohledňuje náklady spojené se vzděláváním dětí imigrantů, ze studie OECD vyplývá, že scholarizace dětí imigrantů přijde na 0.1% HDP. Žádná ze studií nezohledňuje systémové náklady spojené se špatnou znalostí francouzského jazyka u dětí imigrantů, nezohledňují se náklady na penze imigrantům (asi 0.2% HDP), když se zohlední všechny tyto faktory, imigrace stojí stát 0.7%-0.8% HDP ročně. Pokud se bere v potaz imigrační přínos i náklady, pak stát ztrácí ročně 0.6% (reálnější je 0.8%) HDP, v kalkulaci od roku 2000 to dělá (v cenách 2014) 248 miliard eur. V analýze imigračního přínosu je třeba precizovat, že pro jistou imigrovanou populaci v důsledku jejich tradičně nízkého stupně vzdělávání jsou individuální společenské náklady na imigranta nepoměrně vyšší než na průměrného občana.
Žádné komentáře:
Okomentovat