Co to přinese?
Evropa nemůže očekávat od amerických voleb nic dobrého, je velmi nepravděpodobné, že by Trump mohl zvrátit Bidenův náskok. V televizní debatě Biden vyjevil podstatu svého příštího vládnutí, nenávidí ruského prezidenta víc než Trumpa, kterého by nejraději viděl v rakvi, jak říká. Sklerotická pekelná nenávist omezeného Američana může dovést do rakví polovinu světa. Bidenovo vítězství bude znamenat nebezpečnou výzvu ruskému státu a hodnotám evropsko-křesťanské civilizace, které mají v Rusku významnou oporu.
Animozita mezi Trumpem a Merkelovou s Macronem v posledních letech, jim zabránila vytvořit protiruský monolit, dalo se mluvit o variabilnější ruské politice, aféra Navalný je signálem, že Merkelová je přesvědčena o Bidenově vítězství, komedie kolem otrávení je její dar Bidenově nenávisti, po inauguraci se utuží protiruské evropsko-americké spojenectví v Bidenově intencích.
Evropské variabilnější postoje k Rusku nahradí primitivní bigotní americký diktát v amorálním scénáři, Biden prohlásil, že se sejde kongres svobodných zemí, které schválí něco jako kodex demokracie a svobody, aby se kvantifikovala vzdálenost ostatních zemí od kodexu demokracie, ty nejvzdálenější mohou očekávat to nejhorší. Je normální, že od budoucnosti se dá očekávat všechno možné i nemožné, ale co je trapná až ďábelská ironie dějin, že ty miliony Čechů a Slováků, kteří dlouhá desetiletí věřili demokratickému snu a Americe jako světlonoši svobody a často už ani nežijí, se pletli, jejich vize byla zfalšovaná, hrozná představa, pravdu nejspíš neměl Kennedy, ale učitelka občanské nauky v sedmé třídě a Chruščov s Brežněvem. Americká vize o svobodě a pravdě, jak ji chápali ti, co už nežijí, se přece nemůže zhmotnit v prolhaném demagogickém nenávistníkovi a válečném štváči Bidenovi. Alfou a omegou americké politiky je očerňování až zničení velkého státu, aby nic nebránilo jejich světové dominanci, navíc stupňované osobní Bidenovou nenávistí.
Někteří ruští komentátoři z pochopitelných důvodů právě tomuto aspektu dávají velkou váhu, Trump vyhlašoval sankci za sankcí, ale žádnou nenávist k ruským lídrům nechoval. Velkou osobní averzi k Putinovi choval i Obama a zhmotňoval ji do sankcí, které vedly k nadstranickému konsensu a byly pro Rusko závažnější než Trumpovy. Evropský liberální západ předem jeho antiruské podlosti honoroval Nobelovou cenou. Biden prohlásil, že USA na prvním místě po jeho vítězství potrestají Rusko za vměšování do voleb 2016, nehledě na to, že dlouhá šetření všech možných amerických orgánů nic neodkryla, větší malost od pretendenta na trůn si není možné představit. Biden při návštěvě Moskvy v březnu 2011 přesvědčoval ruské Putinovy oponenty, že dalšímu jeho zvolení se musí zabránit, viceprezidentův pokyn tohoto druhu je obvykle spojen se štědrou finanční dotací amerických agentur, za (vulgární) vměšování do ruských záležitostí to Biden nepovažuje.
Velmi nebezpečné pro Rusko, z náznaků v Bidenových projevech se dá vyčíst nějaká míry kompromisu k Číně, Kubě i Íránu, ale v jeho očích satanem je právě Rusko. V nejhorším protiruském scénáři sformuje Biden protiruský blok nejen z evropských zemí, ale i asijských. Pokud k Číně, jak se očekává, zvolí smířlivější tón, Rusko od ní nemůže očekávat výraznější podporu. Biden rychle obnoví neoliberální globalismus v nejagresívnějších totalitních polohách, představa kolektivního liberálního západu je dnes nejperverznější jakou si lze představit, větší nebezpečí svobodě a přirozeným lidským instinktům než středověká náboženství.
Jaký „marche manoeuvre“, jak říkají Francouzi, má Vladimír Putin? V materiálnějším pojmovém uchopení je v těžké poziční nevýhodě, ale to byl i César u Farsalu, doufejme, že mu přejí dějiny, je evidentně na jejich straně.
Evropské variabilnější postoje k Rusku nahradí primitivní bigotní americký diktát v amorálním scénáři, Biden prohlásil, že se sejde kongres svobodných zemí, které schválí něco jako kodex demokracie a svobody, aby se kvantifikovala vzdálenost ostatních zemí od kodexu demokracie, ty nejvzdálenější mohou očekávat to nejhorší. Je normální, že od budoucnosti se dá očekávat všechno možné i nemožné, ale co je trapná až ďábelská ironie dějin, že ty miliony Čechů a Slováků, kteří dlouhá desetiletí věřili demokratickému snu a Americe jako světlonoši svobody a často už ani nežijí, se pletli, jejich vize byla zfalšovaná, hrozná představa, pravdu nejspíš neměl Kennedy, ale učitelka občanské nauky v sedmé třídě a Chruščov s Brežněvem. Americká vize o svobodě a pravdě, jak ji chápali ti, co už nežijí, se přece nemůže zhmotnit v prolhaném demagogickém nenávistníkovi a válečném štváči Bidenovi. Alfou a omegou americké politiky je očerňování až zničení velkého státu, aby nic nebránilo jejich světové dominanci, navíc stupňované osobní Bidenovou nenávistí.
Někteří ruští komentátoři z pochopitelných důvodů právě tomuto aspektu dávají velkou váhu, Trump vyhlašoval sankci za sankcí, ale žádnou nenávist k ruským lídrům nechoval. Velkou osobní averzi k Putinovi choval i Obama a zhmotňoval ji do sankcí, které vedly k nadstranickému konsensu a byly pro Rusko závažnější než Trumpovy. Evropský liberální západ předem jeho antiruské podlosti honoroval Nobelovou cenou. Biden prohlásil, že USA na prvním místě po jeho vítězství potrestají Rusko za vměšování do voleb 2016, nehledě na to, že dlouhá šetření všech možných amerických orgánů nic neodkryla, větší malost od pretendenta na trůn si není možné představit. Biden při návštěvě Moskvy v březnu 2011 přesvědčoval ruské Putinovy oponenty, že dalšímu jeho zvolení se musí zabránit, viceprezidentův pokyn tohoto druhu je obvykle spojen se štědrou finanční dotací amerických agentur, za (vulgární) vměšování do ruských záležitostí to Biden nepovažuje.
Velmi nebezpečné pro Rusko, z náznaků v Bidenových projevech se dá vyčíst nějaká míry kompromisu k Číně, Kubě i Íránu, ale v jeho očích satanem je právě Rusko. V nejhorším protiruském scénáři sformuje Biden protiruský blok nejen z evropských zemí, ale i asijských. Pokud k Číně, jak se očekává, zvolí smířlivější tón, Rusko od ní nemůže očekávat výraznější podporu. Biden rychle obnoví neoliberální globalismus v nejagresívnějších totalitních polohách, představa kolektivního liberálního západu je dnes nejperverznější jakou si lze představit, větší nebezpečí svobodě a přirozeným lidským instinktům než středověká náboženství.
Jaký „marche manoeuvre“, jak říkají Francouzi, má Vladimír Putin? V materiálnějším pojmovém uchopení je v těžké poziční nevýhodě, ale to byl i César u Farsalu, doufejme, že mu přejí dějiny, je evidentně na jejich straně.
Žádné komentáře:
Okomentovat