středa 29. července 2020

dohody lausanne

Lausannské dohody

Velikost Řecka nikdy nespočívala v mega armádách a tancích, Akropolis je nejsilnějším evropským monumentem a stále řeckým, Řekové jsou strážci posvátných míst civilizace a svatých ohňů, bez země prvního evropského etnosu nemůžeme existovat, velkou tragedií i pro dnešní Evropu by byla turecká okupace těchto vznešených míst, která je eminentní nejen dík Erdoganovi a jeho silné armádě, ale též v důsledku celé pokřivené evropskounijní politiky. Dlouholeté snůšky banalit vydávané za politiku  - jak se dodotuje zbytkové vepřové, export přebytečného cukru, mostek k polní cestě nebo komunitní centrum pro příhodnou komunitu a z toho plynoucí nekonečné cesty důležitých, kteří to administrují a povýší radou. Politicky podstatné v EU přestává být zřejmé, tím nejhorším, co by nás vůbec mohlo potkat, že o podstatném ať sebedeformovanějším nemají ánung ani evropskounijní mocní a jejich národní chvost, znamenalo by to, že banalita jako entropická černá díra všechno pohltila.          Turci dobyli 1453 oslabené hlavní město Řeků Konstantinopoli. Město založilo starověké významné polis Megara, leží nedaleko od Atén a svého času s nimi soupeřilo. Císař Konstantin své město ve 4. století vyšperkoval a opevnil téměř zázračným způsobem, tisíc let až na 50letou periodu Latinského císařství město nikdo nedobyl. U jeho hradeb se zlomily arabské, bulharské a v první fázi i křižácké armády. Město dvakrát zastavilo arabské muslimské armády a vrhlo je zpátky do Asie, v 7. a 8. století to Evropu fascinovalo, byla by jinak utopena v muslimském moři. Spolucísař vojevůdce Foka vyrval Arabům po sto letech nadvlády v 10. století Krétu, tento neobyčejně významný dějinný čin se dnes téměř nezmiňuje. Osmani odtud vládli obrovské říši, v Cařihradu, v Malé Asii a Pontu žilo pod osmanskou vládou několik milionů Řeků. Turecká republika Řeky netrpí, dnes jich tam nežije než pár tisícovek.
         Laussanské dohody z počátku dvacátých let ukončily válečný konflikt mezi Turky a Evropou, stanovily hraniční a lidskou demarkační čáru mezi Řeckem a novou Tureckou republikou, podle dohod muselo z Řecka odejít půl milionu Turků a z Turecka jeden a půl milionu Řeků, dohody stanovily, že v Turecku  zůstane 250 000 Řeků a v Řecku 160 000 tureckých muslimů a země zajistí důstojné podmínky k životu těchto menšin. Erdogan tyto dohody po sto letech zpochybňuje a nárokuje si část ostrovů a pravděpodobně by bral i východní Thrákii, kde žije turecká menšina.
        Řecká strana respektuje Laussanské dohody až absurdním způsobem, Turci v Řecku zůstali a prosperují v celém kulturním spektru, mají poslaneckou kvótu v řeckém parlamentu, turecká média atd., ve východní Thrákii Řecko respektuje islámský zákon šaria, jak dohody stanovily. Naopak z Turecka, hlavně v padesátých letech, byli  Řekové vyhnáni, dnes se jich tam kolem 4000, školy ortodoxní církve jsou zakázány, řečtina není trpěna. To všechno v období, kdy západní Evropa s Tureckem úzce kooperovala, v zásadě je to pořád stejné, skončí to u bezzubého protestu, Turecko je významným článkem dnes obskurní Atlantické aliance a odtud jeho povolená agresivita vůči sousedům. Evropou vynášený turecký spisovatel Pamuk píše sice zajímavě v knize o Istanbulu, o kultuře doby, o francouzských vlivech na inteligenci atd., ale o národu Řeků se ve svém vzpomínání vyjadřuje jako o skupině postižené malomocenstvím, spadl mu kámen ze srdce, když se tento národ počátkem padesátých let z města definitivně vypařil, ani sebemenší zmínka o  kulturních velikánech řecké menšiny v Turecku nebo o stopách řeckého kulturního vlivu.
      Tureckému historikovi Ebubekir Sofuoğlu se velkolepé byzantské mozaiky na stěnách Hagia Sofia nelíbí, vyjádřil se, že pokud mozaiky v nové mešitě zůstanou, byla by to první mešita na světě, kde by se na stěnách zobrazovala prostituce. Ochrana takových symbolů je podle historika nesmyslem a mozaiky musí zmizet. Na stěnách jsou zobrazeny postavy Krista, Marie, svatých a byzantských císařů. Turecká vláda oznámila, že během bohoslužeb budou mozaiky zahaleny. Kunsthistorička Tugba Tanyeri-Erdemir z pittsburgské univerzity na twitteru píše, že se bojí, že mozaiky budou zničeny, Erdogan chápe obnovení mešity jako dobytí bývalého velechrámu. Historik Sofuoğlu otevřeně vyjádřil, co cítí celý muslimský svět, evropská civilizace a dějiny nejsou než zřetězením prostitučních epizod.    

1 komentář:

s.a.hosek.37@gmail.com řekl(a)...

Svět se od skoro sto let starých dohod změnil. Vůbec se nedivím Turecku, které dva kilometry od své pevniny má ostrov, který pařit Řecku. To je ale od něho vzdálené stokrát tolik, takže jde jednoznačně o „výsledek“ prohrané války, který by ovšem měl být dneska revidován. Vždyť ten ostrov je prakticky v teritoriálních vodách Turecka, takže jakýpak spravedlivý nárok vlastně na něj Řekové mají?!!
s.a.hosek@tiscali.cz