globalizace rust

Globalizace a ekonomický růst

Dvě strany jedné mince, ve francouzském Polemia se téma diskutuje v článcích esejisty Fréderica Malavala a obšírně ve studii Michela Leblay a Laurenta Artura du Plessis. Paradigma instrumentalizované světovou oligarchií, diskutovat na toto téma není moc bezpečné. Růst má dlouhodobou tendenci klesat, budoucnost bez ekonomického růstu je reálnou možností antroposféry, která dospěla k vrcholu. Je to nejlepší prostředek boje proti globalizaci a jejích následků na environment a lidskou diverzitu, která je bohatstvím humanity.
    Ekonomický růst a globalizace jsou důvodem ekologické krize a krize lidské identity. Rozvoj posledních šesti desetiletí legitimoval ekonomické a sociální politiky na celém světě a sugeroval rychlou perspektivu prosperity pro všechny. Navzdory častým neúspěchům, ekonomický rozvoj vyzařoval kolektivní naději, víra v pokrok hluboce vepsaná do paměti západní civilizace, potřeba věření vždycky odrazila pochybu. Každý chápe, že víra v nekonečný růst v konečném světě není smysluplná, ale všichni jednají, jako by to neplatilo. Kolektivní kognitivní disonance z důvodu psychologického komfortu, resignujeme na nepříjemnou pravdu, doufáme, že nakonec se to nějak zaranžuje.
        Informační společnost negenerovala ekonomický růst adekvátním nárůstem  produktivity v takové míře, jak se předpokládalo. Ekonomický růst dlouhodobě slábne navzdory růstu celkové populace a obrovským podpůrným investicím. Mezinárodní měnový fond není v tomto směru optimistickým, v jeho studii z července 2019 se praví, že růst skomírá, v lednu 2020 fond nemluví o zlepšení. O růstu se začalo pochybovat v šedesátých letech Meadowsovou zprávou. I když vývody zprávy se nepotvrdily, začalo být jasné, že růst má fragilnější charakter. V sedmdesátých letech došlo k populační explozi v Africe, jejímž migračním důsledkům dnes čelíme. Ale kdokoliv by otevřel tato témata, bude potrestán a zbaven účinné mediální platformy.
        Polemika kolem klimatického oteplování, pokud má mít nějaké oprávnění, musí na prvním místě zpochybnit ideu nepřetržitého růstu, tato mantra je ovšem nedotknutelná, ekonomové a politici jsou posedlí růstem. Růst je kvazináboženskou dimenzí globalizace. Globalizace likviduje hranice a otvírá je masové migraci, nekontrolovanému pohybu zboží a kapitálu a důsledkem je environmentální krize a krize identity.