finance eu

Financování EU

Každoroční vysoké příspěvky Británie do evropského rozpočtu byl jeden z důvodů Brexitu, a zcela oprávněný. Není absurdní věčná solidarita s Lotyšskem odkud všichni prchají do Británie nebo s vymírajícím Bulharskem? Britové chápali od počátku Unii jako ekonomické účelové spojenectví a volný trh, EU se proti jejich očekávání proměnila v sociální, monetární a subvenční unii. Kdo nahradí britské peníze? Pět hlavních čistých plátců evropskému rozpočtu se zdráhá zvednout svůj příspěvek, jedno procento hrubého národního důchodu (HND) je maximum. FT psal koncem roku, aby se pokryla rozpočtová díra, budou muset Němci do 2027 navýšit dvojnásobně svůj příspěvek, podle ekonomických propočtů by pro fungování EU v její dnešní podobě byl optimální příspěvek 1.11% HND. Dnes to dělá kolem 0.91%.
      Daleko největším čistým příjemcem EU pomoci je Polsko, kolem 9 miliard eur, (podle grafu BBC v 2017 ČR dostala kolem 3 miliard). Největší donátorem do evropského rozpočtu je Spolková republika a Británie, s velkým odstupem od Francie. Podle logiky příspěvků do EU rozpočtu země přispívají stejnou proporcí ze svého HND. EU si též přisvojuje 75% ze zemědělských poplatků a dávek z cukru vybraných každým státem při vstupu zboží do evropské celní unie. Tři čtvrtiny rozpočtu EU jdou každý rok do dvou oblastí: zemědělství a rozvoje chudších oblastí.
        Ze statistik je zřejmý zajímavý paradox, dvě bohaté země Lucembursko a Belgie jsou čistými příjemci EU pomoci, subvencuje se činnost mnoha evropských institucí, které v těchto zemích sídlí. Vysvětluje to politiku i stav těchto zemí, např. lucemburští ministři jsou největšími štváči proti Maďarům a bojovníky za masovou imigraci (mimo Lucembursko). Evropské peníze proměnily Belgii v ne-stát, EU peníze zablokují jakoukoliv možnou katarzi, která by vyřešila národní střet a vedla k ustavení dvou států na belgickém území. Evropské dotace nepozvedly v žádné zemi ekonomické parametry do kompetitivních intervalů, spíš zablokovaly přirozenou ekonomickou dynamiku a pozvedly korupci státního aparátu. Jejich hlavní efekt je politický, jsou silným propagandistickým nástrojem a politickou zbraní. Bez evropskounijních subvencí by ztratila EU u většiny lidí ve východní Evropě přitažlivost, už z toho důvodu musí být opticky zachovány i kdyby byly úplně k ničemu.  
      Největším čistým plátcem do evropského rozpočtu na hlavu je Holandsko, následované Švédskem a Německem. Na hlavu ročně dostane ČR kolem 200 eur,  o něco málo víc než Belgie, na Lucemburčana vysype EU ročně 2500 eur, přitom Lucembursko není až tak miniaturní (600 000 obyvatel). Podle statistik 2017 (odečet z grafu BBC), EU financovalo 3%  litevského rozpočtu, blížilo se to lucemburskému podílu, Polákům 2%, Čechům něco kolem procenta.
      Britové přestanou přispívat do evropského rozpočtu, jak nahradit jejich výpadek ve financování není jasné. Navíc evropskounijní klimatické záměry se zachraňováním planety si budou vyžadovat velké finance. V budoucnosti se má 25% evropského rozpočtu věnovat klima podpůrným projektům. Pokud by se navýšil příspěvek do rozpočtu EU na 1.11%, mohlo by se dál pokračovat v neměnné podobě v subvenční politice. Evropský parlament požaduje navýšení na 1.3%, Finové, kteří loni vedli EU, rezoluci EP jednoduše ignorovali, evropský parlament není moc zajímavý. Němci by chtěli zmrazit příspěvek na jednom procentu, jejich HDP roste rok od roku a platí tudíž stejně víc. Nejspíš to dopadne tak, že zemědělství a strukturální fondy se budou muset spokojit s menším příspěvkem. U strukturálních fondů převládá v Bruselu náhled, že pokud stát nebude v linii jejich politiky, budou se mu subvence krátit, navrhuje se to i dokumentu finského předsednictví EU.